Článek
Z povšry ikl poté, co nejvyšší řecký Bůh Zeus, potrestal Titána Prométhea přikováním ke skále za to, že z Olympu ukradl oheň a předal ho lidstvu. Jenže se pak dozvěděl, že zná proroctví, které ho může zničit. Nabízel mu dohodu, ale odmítl ji. Pak ho osvobodil syn poloboha, Héraklés. Od něj se dozvěděl, že Zeus není takový tyran.
Výsledkem byl výměnný obchod, volnost za to, když se dozví, jak se zlé věštbě vyhnout. Neměl mít dítě s ženou, po které toužil, protože její syn předčí otce. Nemohl ovšem zrušit božský verdikt, tak nařídil, aby si navlékl na prst kousek kovu zasazeného do kamínku skály a byl dál pomyslně připoután. Na počest Prométhea pak začali lidé prsteny nosit.
Řekové a Římané je považovali za důkaz bohatství, vysokého úřadu, znamení příslušnosti k rodu, klanu. Obrovský význam měl pečetní. Diplomaté nosili pověřovací. Existoval také růžencový či s určitými vlastnostmi, jako čistoty (věrnost až do svatby), cudnosti (panenství či panictví), smuteční (obvykle s lebkou se zkříženými hnáty), válečných hrdinů…
Ve starověku najdeme prsteny, obdařené nadpřirozenými účinky. Lýdský král Gýges měl takový, co ho dělal neviditelným, další plnily přání, když se jimi otočilo. O tom Sauronově asi nemá smysl hovořit. Sloužily i jako ochrana před démony, nakažlivými nemocemi, živelnými pohromami, neštěstím, některé se aktivovaly s pomocí zaklínadla.
Tyto legendy najdeme skoro u všech národů. Dlouhou tradici má nasazování zásnubního i snubního prstenu, ten pochází už od starých Egypťanů. Nějak se o něm ale doslechl papež Mikuláš I. v devátém století. Vzájemná výměna novomanželů se ale masivně začala uskutečňovat až v roce 1940! Mužům měla za války připomínat, aby se snažili vrátit živí.
Prsteny mají i určitý význam a symboliku, jejich vlastnosti zkoumali astrologové, věštci, šamani. Postupně se vytvořila pravidla, kde a jak by se měly nosit. Podle čínské tradice palec reprezentuje rodiče, ukazováček sourozence, prostředníček nás samotné, prsteníček životního partnera a malíček děti. Stanovila se jakási nepsaná etiketa.
Podle ní muži mají mít jeden prsten, maximálně dva, pokud jde o zásnubní. Kdo jich nosí víc, navíc masivních, není považován za boháče, ale za burana bez vkusu. U žen sice počet stanoven není, ale neměly by být na každém prstu, vypadá to nepřirozeně. Mají vzhledově ladit, k blondýnám se nehodí zlaté, splývají s vlasy, ideální je pro ně stříbro, platina.
Všechny by měly být ze stejného kovu. Ustálil se zvyk používání levé ruky, a to proto, že dřív byly hodně velké a na pravé překážely. Další důvod byl, že se věřilo v existenci tzv. žíly lásky. Měla procházet levým prsteníkem a spojit ho přímo se srdcem. Na druhou stranu bůh lékařství Aeskulap tvrdil, že se hodí jen na zabránění dloubání v nose!
Číňané prsteníčku říkají bezejmenný. Nicméně díky počítačové myši získal větší využití. Jinak má každý prst božského patrona, který mu dává určité vlastnosti. Palec je pod nadvládou římského boha války, Marta. Kdo na něm nosí prsten, očekává od něj, že mu pomůže zmírnit častou podrážděnost, nadměrný temperament.
Jeho nositel totiž bývá energický, vznětlivý, bojovný až agresivní. Tvrdě si stojí za svým, necouvá. Zná dobře své klady i zápory. U žen se tvrdí, že je znamením lesbické lásky. Na pravé ruce ho mají zadané, na levé hledající partnerku (bez záruky.) Ukazováku vládne nejvyšší římský bůh, Jupiter. Prsten se nasazoval při korunovaci.
Vypovídá o hrdosti, panovačnosti. A také dominanci, zlu, zvlášť když se nosí na obou rukou. Příkladem může být Jindřich VIII., který nechal popravit dvě manželky. Prostředník se váže k Saturnovi, bohu úrody a času. Pokud se generačně předává, má zmírnit zatížení neblahou kletbou, podpořit rozkvět rodu, šamani zase využívali jeho magické vlastnosti k nejrůznějším rituálům.
Kdo ho nosí jenom z rozmaru, trpí sebeláskou, je přesvědčený o své výjimečnosti. Libuje si v masivnosti, čím je ale větší, tím negativněji na něj působí. Když je naopak tenký, nenápadný, pomáhá smolařům či duchovně založeným jedincům. Prsteníček se považoval za rodinný (proto se stal svatebním) a je zasvěcen slunci. Má mít v sobě jeho vlastnosti.
Takže by měl být jen ze zlata, odráží jeho svit a stejně se blyští. Ideální je, když je darován milovanou či blízkou osobou. Kdo si ho koupí sám, má cit pro umění, je romantik až snílek, ale holduje přepychu, požitkářství. Malíček je prst Merkura, posla bohů, patrona obchodu. Ovšem i podvodníků, zlodějů, průvodců duší do podsvětí.
Přináší obratné ruce, bystrost, výmluvnost. Americký prezident F. D. Roosevelt ho z pověry nesundal až do smrti, věřil, že mu vděčí za úspěch. Na druhé straně ho často nosí vrtošiví lidé se sklony k intrikám, zradě. U žen zdůrazňuje sebelásku, koketérii, náladovost. Někde se prsteny nosí na obou rukách, obvykle ve snaze na sebe upozornit.
Je to k vidění v Rusku, Německu, Řecku, Španělsku, Indii, Kolumbii, Venezuele, Polsku.Vliv má i to, kam prsten směřuje. Když korunkou ven, má to znamenat, že nositel je nezadaný, když dovnitř, zamilovaný. V poslední době vidíme prsteny i na nohou, je to bráno jako projev extravagance, sebelásky, snahy na sebe upozornit. Navíc je vidět jen v létě, kdy se chodí naboso.
ZdroJ. https://denikn.cz/1024328/pribeh-prstenu-jak-vznikla-jejich-tradice/
https://prstynek.com/blog/article/Historie_sperku_a_jejich_symbolika
