Článek
Ta detailně mapuje posledních 150 dní jeho života. Autor volí přístup z pozice pozorovatele před bitvou u Bosworthu, která se stala Richardovi osudnou, tj. očima člověka nezaujatého výsledkem bitvy. Odkrývá se nám tak pohled na zcela nového člověka - žádná pasivní oběť mořená výčitkami svědomí a čekající na porážku, ale aktivní král vykonávající běžné denní povinnosti vyplývající z vlády, trochu naivně podceňující ambiciózního Jindřicha Tudora.
Vyvrací také mýtus o tom, že byl hrbáč a že právě jeho tělesné znetvoření zavinilo, aby cítil nenávist k normálním lidem, jak to líčí právě slavný romanopisec. Když se v roce 2013 na parkovišti nalezly jeho ostatky, považované za navždy ztracené, ukázalo se, že trpěl jenom těžkou skoliózou páteře. Takže měl jedno rameno o něco nižší než druhé, to je vše. Navíc byl obávaný bojovník, jeho místy šílenou odvahu nezpochybňovali ani největší nepřátelé.
O jeho povaze asi nejlépe svědčí moto, které měl v erbu: „Věrnost mě zavazuje.“ Diktátoři totiž nejsou věrní nikomu, ani ničemu, dokonce ani sami sobě ne. Jinak v titulku zmíněnou knihu Richard III. poslední dny jeho života a osud jeho DNA napsal uznávaný britský autor John Ashdown-Hill, člen Královské historické společnosti oceněný Řádem britského impéria. Tématu se věnoval velice zevrubně a detailně.
Zpochybňuje jednu lživou legendu za druhou přesvědčivými důkazy. Zabývá se také samotnou bitvou, která Richarda stála trůn i život kvůli podlé zradě - včetně toho, jak nechutně bylo z jeho tělem posmrtně zacházeno, byl zhanobeno okradeno, svlečeno a přehozeno přes koně. Věnuje se částečně i Jindřichovi VII. který se po něm stal králem, i když neměl žádné genealogické předpoklady.
Pokud někdo „vynikal“ neurozeností, tak právě on. I jeho chování bylo lstivé a zbabělé, své protivníky či odpůrce často nechával záhadně zmizet. Podobný osud mohl potkat i „prince z Toweru,“ Eduarda a Richarda, syny krále Eduarda IV. Třeba proto, že měli na královskou korunu mnohem větší nárok než on, získal ho jen díky jedné vyhrané bitvě. Měl tak k jejich odstranění mnohem větší důvod, než Richard, který byl z něj obviňován.
Navíc šlo o syny jeho bratra, kterého měl rád a věrně mu sloužil. To už je ale docela jiná záležitost a autor se jí nezabývá právě proto, že při svém pohledu na tehdejší události pracuje jenom s fakty a ne hypotézami. Přitom ale vyvrací mnohé fámy z Richardova života, které líčí právě jen Shakespearova hra. Přezkoumává o to, jak probíhal pohřeb a stavba jeho hrobky.
Rovněž jsme svědky autorova fascinujícího pátrání po Richardově DNA, kterou úspěšně nalezl přes mnohá pokolení „živou a zdravou“ až v daleké Kanadě. Díky ní bylo možné s jistotou identifikovat i pozůstatky Richarda III. Není to žádná dobrodružná literatura, pouze fakta vybraná vědcem a proto není asi pro každého, i když obálka láká. Najde se v ní i spousta rodokmenů až do 16. kolena.
zdroj: https://www.archeologienadosah.cz/clanky/kral-richard-ztraceny-nalezeny
https://life.forbes.cz/ztraceny-kral-pribeh-patrani-po-hrobu-richarda-iii-dojima-i-mrazi/
https://www.databazeknih.cz/knihy/richard-iii-posledni-dny-zivota-a-osud-jeho-dna-407112
