Článek
Podle ni zemře buď jako mladý hrdina, kterého bude znát navždy celý svět, nebo velmi starý, bezvýznamný muž. Matka pochopitelně horovala pro druhou možnost, tak ho po narození koupala v podsvětní řece Styx, čímž měl získat celé tělo nezranitelné, vyjma paty, za kterou ho držela. O tom všem věděl tak se mu do války, která ho nezajímala, a nijak se jeho rodu netýkala, moc nechtělo. Takže, když ho přišel zverbovat další rek, Odysseus, poslechl matku a převlékl se do dívčích šatů. Byl však jeho pověstnou lstí odhalen.
Mezi dary, které přinesl, byl totiž i meč. Když pak vojáci na předchozí rozkaz venku začali harašit zbraněmi, okamžitě ho uchopil. Pak se už nenechal přemlouvat, i když znal svůj osud a věděl, že jeho kariéra největšího hrdiny Trojské války nebude mít dlouhého trvání. Pokud jde o ni, v Homérově podání jde především o válku bohů, kteří podporují obě strany konfliktu, kde lidé, včetně jeho, poloboha, hrají roli pěšáků na šachovnici. Zároveň je předpovězeno, že hradby Tróje nakonec padnou, ale léčkou, ne jejich zdoláním.
Klíčové postavy jsou čtyři, na každé straně dva, u Trojanů Hektor, syn krále Priama a neohrožený bojovník a princ Paris, který válku započal, když unesl nejkrásnější ženu světa Helenu, manželku spartského krále Meneláa, což se vydal pomstít v čele vojska jeho bratr Agamemnón mykénský král. Právě jeho konflikt s Achillem (kdy mu jako řecký vrchní velitel odebere zajatkyni Bríseovnu, což je tak těžká urážka, že největší hrdina přestane bojovat.) Jeho sebestřednost a ješitnost takové ponížení nesnese.
Posledním do „mariáše“ je jeho největší přítel- i milenec - Patroklos. Ten, když vidí, že Řekové bez svého největšího hrdiny prohrávají, ho nakonec uprosí, aby mu půjčil svou legendární zbroj, což učiní, ale jen výměnou za slib, že jen odežene Trojany od řeckých lodí. Patroklos na to v zápalu boje zapomene a utká se s Hektorem, které díky božské pomoci odhalí, že proti němu nestojí Achilles a zabije ho, ovšem až poté, co ho zezadu zbaběle bodne a zraní bojovník Euforbos. Achilles pláče, přísahá pomstu Hektorovi.
Náhle se změní z člověka na nelítostné, zabijácké, pomstychtivé monstrum. Zavraždí a poté spálí na jeho hrobě těla dvanácti mladých chlapců, kteří byli poprvé v bitvě a díky tomu je zajal. Poté, co v souboji muže proti muži padne pod jeho mečem Hektor, vleče jeho tělo v prachu triumfálně kolem hradeb Troje, před zraky matky Hekabé a otce Priama. Ten to utrpení nakonec nedokáže snést, vydá se za Achillem do řeckého ležení, bohové mu umožní projít.
Tam mu nabídne obrovské a výkupné a s pláčem prosí vraha svého syna, aby mu konečně vydal jeho tělo. Achilla v této situaci přemohou emoce, vzpomene si na svého otcem a ví, že už ho nikdy neuvidí, zná svůj osud, ví, že brzy padne. Rozpláče se také a nejen, že vydá tělo, ale vyhlásí i klid zbraní, aby ho mohli důstojně pohřbít. Tím Ilias končí, další osudy Achilla už nejsou z Homérova eposu. V něm mimochodem není vůbec zmíněna proslulá pata, jeho jediné, zranitelné místo.
To bylo přidáno až mnohem později ,v dalších dílech jiných autorů. Kvůli této své krutosti se ale Achilles nedostane do ráje podsvětí Ellisia, kde žijí blaženě ostatní velcí hrdinové. Skončí na Asfodeolvých polích, je to šedivé, mlhavé a monotónní místo, kde duše bloumají bez cíle a ztrácí pozemské vzpomínky. Je sice jejich vládcem, ale přebývá tam, stejně jako oni, jen jako stín. Tam ho navštíví Odysseus, jemuž se přizná, že trpce lituje rozhodnutí, stát se slavným válečníkem.
„Raději chtěl bych jak nádeník na poli sloužit, byť chudý byl a nemaje dostatek jídla, nežli vládnout nad těmi mrtvými stíny.“ Nakonec se ovšem stal přece jen nesmrtelný, ani po více než třech tisících letech není jeho příběh zapomenut, i když je občas připomíná jenom díky patě, nejspíš smyšleném místě. Jeho smutný osud je raně řecký pohled na posmrtný život jako na ponuré přežívání, které se ani v nejmenším nevyrovná životu…
Zdroj. https://www.youtube.com/watch?v=6kQlgQdQ_OU&t=96s
https://sites.google.com/view/ancientmyths/achilleus
