Hlavní obsah
Věda a historie

Theodor Pištěk dal tisíce hubiček, zruinoval ho film. Manželka byla krasavice, syn získal Oskara

Foto: Autor: Česká televize /se souhlasem/

Jako otec Kondelík

Narodil se 13.6. 1895. Otec byl ředitel divadla Aréna, maminka herečka a na jevišti stál od malička. Přesto se přihlásil na medicínu. Jenže přišla I. světová válka a on narukoval. Po návratu musel převzetí vedení divadla po otci, který náhle zemřel.

Článek

Hrál v prestižních divadlech Tylově, S. K. Neumanna, Vlasty Buriana a už v roce 1919 mu legendární režisér Karel Hugo Hilar nabídl angažmá v Městském divadle na Vinohradech. Nakonec ale dal přednost filmu. Jen dvakrát se vrátil na jeviště, v roce 1936 v Nuselském divadle a v letech 1947-51 byl členem souboru Městského oblastního divadla Paha-Žižkov.

Ve filmu začínal jako milovník. „Dal jsem tisíce metrů hubiček. Ty se nepočítaly na kvalitu, ale kvantitu. Čím delší byly milostné scény, tím delší fronty stály před pokladnami biografů,“ dodával. To se ostatně dodnes nezměnilo, i když jen ty by nejspíš současného diváka do kina nepřivedly.

Spolupracoval také s rozhlasem. V roce 1929 dostal nabídku na dramatickou roli v němém snímku Takový je život, po boku tehdy významné ruské divy Věry Baranovské. Jenže režiséra Junghanse na poslední chvíli opustili sponzoři. A tak se rozhodl zariskovat a produkoval ho sám. Jenže zvolil velice špatné načasování.

Diváci totiž objevili zvukový film a o němé drama neměli zájem. Byl z toho obrovský propadák, dluh i s úroky činil až kolem milionu! To byly v té době obrovské peníze, skoro celý život bojoval exekucemi a zažil i nevybíravé jednání. Syn vzpomínal, jak k nim léta chodili fenďáci, jak se říkalo vymahačům dluhů a často neurvale hledali majetek.

Foto: Autor: Česká televize /se souhlasem/

Mána Ženíšková

Bral každou roli, i hluboko pod jeho úroveň, natočil víc než tři stovky filmů a ve vrcholných meziválečných letech hrál i v patnácti ročně. Ale mohli jsme ho vidět i v těch úspěšných - C.k. polní maršálek, Muži v offsidu, Anton Špelec, ostrostřelec, Revizor, Škola, základ života, Ducháček to zařídí, Hotel Modrá hvězda, Valentin Dobrotivý.

Nikdy se neštítil žádné práce, vařil v kantýně, pracoval v automatu Lucerna. S filmem se rozloučil v roce 1959 rolí v pohádce Princezna se zlatou hvězdou na čele. Před kamerou i potkal životní lásku, o čtrnáct let mladší vnučku fenomenálního malíře Františka Ženíška Marii, která vystupovala pod jménem Máňa o rok poté se s ní oženil.

Mnozí nedávali tomuto vztahu dlouhé trvání, On byl hřmotný, žoviální, hlasitý, vysoký, ona éterická kráska, ale milovali se a měli dvě děti, dceru Annu a filmového výtvarníka Theodora ml., nositele Oscara za kostýmy ve filmu Amadeus. Matka rodině obětovala kariéru, i když o ni byl velký zájem, nakonec svého chotě přežila o dvacet dva let.

Diváci ho milovali. Největším hitem byla komedie Otec Kondelík a ženich Vejvara podle předlohy Ignáta Herrmana z roku 1937. Často vystupoval s Antonií Nedošínskou, říkalo se jim filmoví milenci, ale nic mezi nimi nebylo. V roce 1941 se stal nositelem Národní ceny za film Poslední podskalák, v roce 1946 převzal ocenění Průkopník českého filmu.

Foto: Česká televize /se souhlasem/

Kondelík

Po válce byl funkcionářem revolučního Svazu českých filmových pracovníků. Jeho politická kariéra ale vzala rychlý konec. Jako jedna z tváří českého filmu byl přizván k účasti na lidovém soudu s Milošem Havlem, šéfem filmových ateliérů. Poválečná justice pod vlivem komunistů ho chtěla exemplárně potrestat za údajnou spolupráci s nacisty.

Přitom zachránil řadu herců před narukováním i totálním nasazením. Theodor Pištek měl dodat procesu punc legitimity. Když ale pochopil, že jde o vykonstruované politické divadlo odmítl hlasovat a nezúčastnil se. Soudruzi nezapomínali, takže po únoru dostával jenom menší role. Přijímal každou nabídku, která mu mohla splácet dluh.

V jeho nelehké situaci mu pomohli Jiří Voskovec a Jan Werich. V roce 1946 ho vzali ho do Paříže, kde měli několik vystoupení pro krajany a dokonce ho přizvali na pódium, což dělali výjimečně. Přátelé mu říkali vzhledem k zjevu poněkud mazlivě Dóďa. Zdraví si bohužel za dlouhá léta dřiny vybralo daň v podobě srdeční arytmie.

V posledních letech života na něm bylo vidět, že se necítí dobře a už tolik nevtipkoval jako dříve. V létě roku 1960 ve svých pětašedesáti letech odjel do venkovské vilky v Mukařově, kde náhle zemřel. Příčinou smrti byl infarkt. Byl rovný chlap, který na to bohužel doplatil. Mohl vyhlásit bankrot, místo toho splatil vše do poslední koruny. Trvalo to skoro 20 let.

Zdroj: https://www.csfd.cz/tvurce/1887-theodor-pistek/prehled/

https://www.kvety.cz/lide/theodor-pistek-herec-300-filmu-slavny-syn-oscar/

https://www.lifee.cz/statecny-theodor-pistek-slavny-herec-se-odmitl-podilet-na-vykonstruovanem-procesu-ktery-mel-znicit-stryce-vaclava-havla-ea321

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz