Článek
Všímali si jednotlivých měsíčních fází a zkoumali jejich případný vliv na člověka, zejména je zajímal úplněk. Už za starého Řecka vznikla legenda o králi Lykáonovi, který obětoval bohu Diovi proti jeho vůli vlastní dítě, přeměněné ve vlka a ten jej za to potrestal stálou proměnou v něj. V ostatních případech ale docházelo k této změně právě jen při nočním měsíčním svitu, a šlo o hybrid člověka a vlka. To převzala spisovatelka Rowlingová do románové série Harry Pottera, kdy jím je jeho učitel a přítel Remus Lupin. Díky tomu se povědomí lidí o vlkodlacích, už zapomenuté, podstatně zvýšilo.
Za úplňku také stoupají případy náměsíčností, kdy lidé ve spánku vstávají a vykonávají různé činnosti, aniž by si to druhý den pamatovali. Probudí se, jen když si nějak ublíží. Tvrdilo se také, že může vyprovokovat záchvaty šílenství, což se ale nikdy neprokázalo. Hodně se na jeho negativním vlivu podílejí kartářky, astrologové a jiní šarlatáni, když tvrdí, že právě ten nadcházející bude pro jejich důvěřivé klienty nejsilnější, zlomový, ti tomu přikládají význam a za každým prdem cítí nebezpečí. Jsou ale i svědectví letitých manželských párů, podle kterých je jejich partner v ten den podrážděnější, mrzutý.
Mnoho tvorů, například korálů, mořských ježků, měkkýšů, ryb a krabů, se při úplňku rozmnožuje – pravděpodobně kvůli vyšší intenzitě světla. Pro ezoteriky je ve znamení magie, fantazie, mýtů, sebezpytu, nového života. Víc, než kdy jindy se rodí chlapci. Má ovšem i stinnou stránku, objevuje se nespavost, úzkost, hodně lidí si stěžuje na bolest hlavy, zad, kloubů. Je i větší riziko nehod, úrazů. Úplněk navíc mnohdy dost nepříznivě ovlivňuje spánek, může to být tím, že měsíční svit brání tělu vylučovat hormon melatonin, klíčový při usínání.
Vliv na člověka však vědci dlouho připustit nechtěli. Důvod měli prostý: při výzkumu nic takového nezjistili, a nepotvrdila se ani souvislost mezi počtem vražd či hospitalizací v traumatologických centrech nebo na psychiatrických odděleních. Zajímavý výzkum v tomto ohledu provedl Horacio de la Iglesia z Washingtonské univerzity v Seattlu. Měřil v něm délku spánku za úplňku u dvou velmi odlišných skupin. Jednou byli studenti z Washingtonské univerzity, druhou příslušníci domorodého kmene Toba-Qom.
Tento kmen žije jednoduchým životem, bez elektřiny, na argentinském venkově. Obě populace byly z pohledu statistiky významné, každá z nich čítala sto jedinců. Ukázalo se, že o nocích před úplňkem chodili příslušníci kmene spát v průměru o 40 minut později, než v nocích bez něj – a naspali toho celkově méně než obvykle. Podobně zkráceného spánku se však vědec dočkal i u studentů v Seattlu, tedy uprostřed velkoměsta, kde je měsíční svit potlačen umělým světlem a kde studenti často ani netušili, že úplněk nastává.
V této souvislosti zmiňuje představu pravěkých lovců, kteří potřebovali být ve střehu a aktivní v době těsně před úplňkem, aby první polovinu noci, kdy je více světla, mohli využít k lovu, sběru či společenským aktivitám. Důležitou otázkou je podle Wehra také to, proč je souvislost mezi lunárním cyklem a lidským zdravím nalézána až v novodobých studiích, zatímco předchozí výzkumy byly vesměs neprůkazné.
Podle něj je to proto, že se starší studie zaměřovaly pouze na izolované situace v různých bodech lunárního cyklu, místo aby účastníky zkoumaly průběžně, což je podle něj jediný způsob, jak takto nepatrné cyklické vzorce, jež se navíc liší člověk od člověka, vysledovat. Zkoumání vlivu Měsíce na člověka však není jenom otázkou vědecké zvídavosti. Jeho pochopení by mohlo vést k hlubšímu porozumění fungování lidského zdraví, k lepším tréninkovým přístupům u sportovců k novým léčebným postupům u stavů silně vázaných na spánek, jako je například bipolární porucha.
Zdroj: https://www.nationalgeographic.cz/veda/uplnek-ovlivnuje-nasi-psychiku-vice-nez-si-vedci-mysleli/
https://magazin.aktualne.cz/kuriozity/za-uplnku-spime-mene-a-hure-zjistili-vedci/r~83fddbb6958911e490f70025900fea04/
