Vladimíra Čecha Nova potupně vyhodila z „Milionáře,“ byl poslancem, poslední přání se mu nesplnilo

Kvůli němu také došlo k rozvodu. „Táta se o něj poté vůbec nestaral. Jako kdyby nebyl. Tím mě nejvíc zklamal. Vladimír to snášel dost těžce. Nechtěla jsem, aby byl svědkem různých nálad a příhod, takže jsem z manželství odešla, i když jsem toho muže měla pořád ráda. Ale zjistila jsem, že to nejde,“ svěřila se Heda Čechová v pořadu 13. komnata. Děti alkoholiků se obvykle dělí na dva typy, buď - často už v dospívání - podlehnou stejné neřesti, nebo se stanou celoživotními abstinenty. Vladimíra se to ale netýkalo.

„Víno a pivo mám rád, ale piju střídmě. Někdy i koňak, ale na tvrdý alkohol nejsem. Na kouření také ne, je to stupidní vynález. Výjimkou jsou chvíle strávené u ohně. Zapalovat si cigaretu třískou je romantické. Já byl odmala tramp, od roku 1982 jsme s přáteli obcházeli republiku. Dal jsem si na záda dvacetikilový batoh a karimatku, spal pod širákem, stan je pro změkčilce. Také jsem hrál závodně basketbal, rekreačně fotbal, zkusil jsem i řadu dalších sportů.“ Řekl v rozhovoru Vladimír.

V pokročilém věku, kdy už tělo protestuje proti extrémní zátěži, se začal věnovat minigolfu a stal se v něm mistrem republiky a vicemistrem Evropy v družstvech. Spíše než svaly a fyzická kondice jsou na něj potřeba pevné nervy a jistá ruka. Jeho dalším koníčkem bylo vaření, vymýšlel vlastní recepty, při kterých se nechal inspirovat čínskou gastronomií. Přitom zásadně nevečeřel, naposledy jedl kolem čtvrté odpoledne, důvodem bylo to, že se tím bránil obezitě. Zažil ji krátce a pohled na své otylé tělo nesnášel.

Vladimír Čech byl především divadelní herec, hrál na Moravě, v Ostravě, Olomouci, Opavě, vrcholem bylo angažmá v Městských divadlech pražských, spolupracoval i s Českou televizí v pořadu pro seniory Barvy života. Diváci si ho ale budou navždy pamatovat jako moderátora soutěže Chcete být milionářem, který uváděl tři roky. Především díky jeho charismatickému zjevu, lišáckému úsměvu a pokušitelství, které by mu i Mefistofeles záviděl, se pořad stal mimořádně populární.

O tom kromě jiného svědčí i to, že vyhrál třikrát anketu Tý Tý. O to víc překvapilo, že s ním Nova ukončila spolupráci. „On to byl spíš velmi nechutný a jaksi nedůstojný způsob, jak se to stalo a co potom následovalo. Kopnout populárního moderátora nejsledovanějšího pořadu v zemi tímhle způsobem do zadku bylo zbytečné. Na druhé straně jsem měl volné ruce a mohl se víc věnovat i sám sobě. Mým cestovatelským snem bylo navštívit Island. Jsem vymyšlený pro přírodu a cítím se tam nejlépe.“ Řekl Vladimír a pokračoval:

„Já už od dětství inklinoval k drsnějším místům a se stárnutím mě stále méně přestaly zajímat jižní končiny. Nemám prostě rád, když je někde čtyřicet nad nulou, člověk lapá po dechu, řine se z něj pot a lezou po něm nějaké neznámé příšery, které jsou nejspíš taky jedovaté. Severská krajina je nádherná a vypočitatelná, což platí i o tamních lidech. Už jsem byl předtím ve Švédsku, Norsku a Finsku a Island byl ta skvělá sladká tečka na závěr. Je to úchvatná a neuvěřitelně nádherná země.

Dopřejete si tam nádherné túry divokými horami, zakončené koupelí v horkém potoce, všude něco bublá, v dírách se tam vaří bahno a syčí sirný kouř, každou chvíli se odněkud řítí masa vody v divokých vodopádech, pasou se tam krásní a inteligentní vikingští koníci, na kterých si můžete zajezdit, je tam klid a čisto. A co mě úplně odzbrojilo – mají tam jednu z nejlepších zmrzlin, jakou jsem kdy jedl.“ I když v něm vyhazov z Novy zanechal hořkou pachuť, byl nakonec rád.

Trochu si od toho sliboval, že přestane být populární, vadil mu přehnaný zájem lidí, co ho oslovovali na ulici, ale to se mu moc nesplnilo, trval i zájem bulvárních médií o něj. Neoslovovali ho ovšem jen fanoušci, ale i politické strany. V roce 1989 totiž spoluzakládal v Pardubicích, kde byl v angažmá, Občanské fórum, o rok později se stal poslancem České národní rady. Dokončil dvouletý mandát, pak už ale nekandidoval, ta zkušenost mu stačila, vadilo mu papalášství, které se u mnohých politiků nelišilo od těch komunistických.

Hodně mu vadil macešský přístup k památkám, které zničili developeři. Na Rádiu Blaník uváděl každodenní pořad, kdy dával posluchačům tipy na výlety, často do míst, která byla turisticky opomíjená. Pět let se v roli Karla IV. účastnil dvoudenního královského pochodu z Pražského hradu na Karlštejn, v sedle koně se cítil dobře, i když ho z dlouhé jízdy bolel zadek. Postupně dostával role v seriálech - Vyprávěj, Ordinace v růžové zahradě, Rodinná pouta, Na lavici obžalovaných justice. Poslední, Stopy života, točil již vážně nemocný.

Skvěle namluvil i kreslenou postavu kocoura Garfielda. Vladimír Čech byl dvakrát ženatý. Z prvního manželství měl dceru Petru a syna Vladimíra. Z druhého, s Miladou Čechovou, se kterou byl dvacet let až do své smrti, další dceru Sáru a syna Matěje.

Heda Čechová zavzpomínala na nejhorší okamžik svého života, svého syna přežila o sedm let: „Vladimír za mnou přišel s tím, že má na těle bulku. Já měla rakovinu, tak jsem ihned zpozorněla. Bohužel se začaly množit, měl je na celém těle. Byl mu diagnostikován vzácný Lynchův syndrom. Umíral velice zle. Měl poslední přání, zemřít doma, v přítomnosti svých nejbližších. Jeho stav byl ale natolik vážný, že převoz už nebyl možný. Odešel 22. března roku 2013 ve věku 61 let.“

Zdroj: https://www.csfd.cz/tvurce/24897-vladimir-cech-ml/prehled/

https://www.osobnosti.cz/vladimir-cech-iii.php

https://www.databazeknih.cz/obalka-knihy/muj-syn-vladimir-cech-pribeh-nejslavnejsiho-ceskeho-milionare-222379

https://www.i60.cz/clanek/detail/140/vladimir-cech-toto-obdobi-je-vrcholem-meho-zivota