Článek
Historie peněz je velmi bohatá. Vedle centrálních bank států s inovacemi přicházely i soukromé osoby různých profesí. Peníze v minulosti vydávaly nejen státy, ale i bankéři, obchodníci nebo podnikatelé. Dnes už jsou ovšem nestátní měny ve většině zemí zakázané a možnost tisknout peníze zůstala jen centrálním bankám.
Kdo vydával peníze historicky?
První papírové peníze v Číně vydávali obchodníci už v 7. století ve formě stvrzenky potvrzující uschování kovových mincí. Do Evropy se dostaly papírové peníze později. Za jejich vznikem už nestál samotný obchodník, ale finančník Johan Palmstruch, který si k tomu v roce 1657 založil Stockholmskou banku a vydával depozitní certifikáty - bankovky.
V poměrně nedávné době přišla nová revoluce a peníze se pokouší vydávat programátoři, pro které je papír zastaralý. Nové peníze získaly digitální podobu. Jejich cílem ovšem není pouze modernizovat technologii směny, ale snaží se vytvořit alternativu k penězům centrálních bank.
Smí programátoři vydávat peníze místo bank?
S prvním kryptoaktivem přišel v roce 2008 zakladatel Bitcoinu. Pod pseudonymem Satoshi Nakamoto představil převratný koncept prvních digitálních nestátních peněz - Bitcoin. Na jeho úspěch se od té doby pokouší navázat další IT experti a s digitálními kryptoměnami se roztrhl pytel.
Monopol na vydávání peněz si ale drží stát prostřednictvím centrální banky a programátoři digitální peníze vydávat nesmí. Kryptoměny proto mají štěstí, že je ČNB podobně jako ostatní centrální banky nepovažuje za peníze a alternativu české koruny.
Podle článku ČNB jsou kryptoměny zajímavý expertiment, nicméně bez zásadní změny paradigmatu nemají šanci být alternativou finančního systému. Není ovšem příliš složité si domyslet, co se stane, pokud nějaký programátor v očích ČNB uspěje a začne tisknout opravdové peníze. Jeho produkt může být zakázán!
Proč toleruje ČNB platby Bitcoinem v Alze?
Zajímavé je proto se zamyslet nad tím, proč se dá Bitcoinem platit v Alze, když to podle ČNB nejsou peníze. Odpověď je celkem jednoduchá. ČNB sice střeží svůj monopol na vydávání peněz, ale nezakazuje nákup a prodej kryptoměn. Cenovky má Alza stále v korunách. V podstatě tak jde o odkup zboží (Bitcoinu) za koruny a nákup jiného zboží v korunách, kde česká měna stále figuruje jako prostředek směny.
Většina kryptoměn včetně Bitcoinu nenaplňuje ekonomickou definici a za peníze je tedy nelze považovat. Podle českého právního řádu se jedná o „virtuální aktiva“ a ČNB tak proti nim nemůže zakročit v rámci ochrany svého monopolu na vydávání peněz.
Aby bylo možné například Bitcoin považovat za peníze, musel by sloužit jako všeobecný prostředek směny, zúčtovací jednotka a stabilní uchovatel hodnoty.
A to nesplňuje! Zelený mimozemšťan sice Bitcoiny akceptuje, ale v ostatních obchodech se s nimi platit nedá. Bitcoin nepoužívá Alza v účetnictví a ani cenovky se neodvažuje dát v Bitcoinech, aby je nemuseli každý den měnit. Hodnota Bitcoinu je totiž stabilní jako projížďka na horské dráze, a tak i množství zboží, které se za něj dá koupit je každý den jiné.
Poněkud paradoxně tak může být právě nedokonalost v designu dnešních kryptoměn jejich předností a důvodem, proč jsou centrálními bankami tolerovány. Díky nestabilní hodnotě se většina kryptoměn nedá používat jako běžný prostředek směny nebo uchovatel hodnoty. ČNB je tak nemusí zakázat v rámci ochrany svého monopolu na tisknutí peněz.
