Článek
V posledních letech si nájmy a mzdy podávaly ruku jako dva starší pánové na procházce. A přece se stalo něco podivného. Bydlení se pro průměrného člověka stalo nedostupnější. Jak to?
Nájmy utekly průměrné mzdě
Když chceme zjistit, jak je to s drahotou bydlení v Praze, máme dva hlavní průvodce. Český statistický úřad, který ví všechno o městě, jeho lidech a jejich příjmech, a Sreality, které drží v rukou klíče k cenám nájmů. A právě na ta čísla se podíváme.
Průměrný nájem bytů v osobním vlastnictví za posledních deset let předběhl růst průměrné mzdy. Nájmy se vyhouply z 240 Kč za metr čtvereční v roce 2015 o devadesát procent, zatímco průměrná pražská mzda byla pomalejší.
Vyrostla o 78 procent. Před deseti lety to bylo 32 900 korun měsíčně, dnes je to 58 600 korun. Zní to jako slušné číslo, ale na pronájem bytu to stále nestačí. Alespoň ne tak velkého jako před lety.
Pražan s průměrným platem se musí uskromnit. Buď si pronajme byt o pár metrů menší, nebo se odstěhuje o pár metrů dál od centra a srdce města.
A to se ještě můžeme ptát. Kolik že lidí má tu průměrnou mzdu? Určitě méně než polovina. Podle celorepublikových dat statistického úřadu to nemusí být ani dvě třetiny. Říkáte si, jak je to vůbec možné? Není volný trh nějaké špatně vychované zvíře?
Ne, není. Trh není ani hodný, ani zlý. Je to jenom pošťák, který předává zprávy. Prostřednictvím cen poví všechno. Ať už je zpráva dobrá nebo špatná, stejně ji přinese. Sám o sobě nestraní, jenom hlásí, co se děje.
Rostl počet pracujících a ti chtějí bydlet
A proč ta průměrná mzda zaostává? Protože do Prahy přichází stále víc lidí, kteří chtějí bydlet. Trh jen dělá to, co má. Přerozděluje byty mezi ty, kteří o ně mají největší zájem a jsou ochotni více zaplatit.
Pokud je bytů poskrovnu, neviditelná ruka trhu přerozdělí i to málo. Lidé se buď uskromní v menším bytě, nebo se odstěhují za město do klidu přírody. Dál od drahoty!
A když si to všechno sečteme, najednou to začíná dávat smysl. Počet pracujících v Praze se za deset let zvýšil o jedenáct procent. A když srovnáme všechny pražské mzdy dohromady, ukáže se, že v závodě s nájmy vlastně vedou ony. Celkové mzdy rostly rychleji než nájemné.
Celkové mzdy překonaly nájemné
Celkové mzdy povyrostly o 98 procent a tak i celková poptávka po bydlení si dobře drží tempo s růstem pražských nájmů. Drží spolu krok jako dva dobří přátelé na procházce. A i když se to zdá nespravedlivé. Co naplat. Tak to prostě funguje.
Poptávka po bydlení v Praze roste. Navyšuje se i kupní síla všech, kteří tu pracují, a všichni chtějí mít střechu nad hlavou. Pokud pak roste i počet lidí s touhou bydlet přímo v Praze a vyhnout se dojíždění, začíná se přerozdělovat.
Trh předá signál a zvyšující se ceny oznamují, že není dost bytů. Jako kdyby běžel pošťák s megafonem a roztruboval to široko daleko. Kdo nechce nebo nemůže platit víc, musí se uskromnit a pronajmout si menší byt. Ostatní se odstěhují za město a za prací budou dojíždět.
