Článek
V sestavě Slavie se při absenci Tomáše Holeše dle očekávání objevil v obraně David Zima, a spolu s ním v trojce Ogbu s Prebslem, který byl stažen ze zálohy. V té se naopak objevil Christos Zafeiris. Trenér Trpišovský tak vyhověl kritikům a dodal záložní řadě více kreativity. Na hrot útoku se, také dle očekávání, postavil Tomáš Chorý.
Slavia začala vlažně. Úvodní nápor se nekonal. Míč měli na kopačkách více hosté. Skoro to vypadalo, že Slavia půjde ve stopách Sparty, která většinu úterního utkání předkola Ligy mistrů s rumunským FCSB promrhala. Tento pocit ze hry sešívaných trval ale naštěstí jen úvodní čtvrthodinku.
Slavia pak zabrala, křídla jí dal gól hlavou Tomáše Chorého po pěkném centru Lukáše Provoda. Chorý ukázal, v čem je jeho přednost. Když dostane opravdu dobrý centr, umí se ve vápně prosadit.
Slavii vedoucí gól uklidnil. Převzala iniciativu. Zajímavý střelecký pokus měl Filip Prebsl, jehož rána šla těsně vedle. Ke střele z dálky se dostal i Oscar Dorley, ale potvrdil, že jeho přednosti tkví v něčem jiném než ve střelbě z dálky. Jeho pokus skončil vysoko nad.
V bráně ale skončila další hlavička Tomáše Chorého, který se opět prosadil v pokutovém území. Tentokrát po centru zprava. Chorý vstřelil za půli dva góly a rázně tak zřejmě vyřešil svůj problém s některými fanoušky Slavie, kteří nebyli nakloněni jeho příchodu do Edenu. Tohle byla nejlepší odpověď, jakou jim mohl dát! Rázem byl slávistickým hrdinou.
Scénář první půle se odvíjel ideálně pro domácí tým. Po slabším začátku vstřelil gól, poté převzal iniciativu, pak přidal druhý. Belgičané vypadali nepříznivým vývojem velmi zaskočení. V obraně nestíhali, dávali Slavii prostor ke střelám a centrům. Nedokázali je pokrývat, stejně jako nedokázali pokrýt v pokutovém území Tomáše Chorého, s nímž si evidentně nevěděli rady, ač o jeho přednostech a figuře museli dopředu vědět.
Těžko si představit, že by neměli dost informací o hráči, který hrál za českou reprezentaci na nedávném Euru, v minulé sezoně evropské poháry a v ročníku 2020/21 dokonce působil v belgické lize v dresu Waregemu, za který odehrál šestnáct utkání. Přesto si s Tomášem Chorým zjevně nevěděli rady. Belgičané měli na začátku zápasu jednu slibnou příležitost, ale slabá střela Ayensy po akci Puertase šla v 3.minutě těsně vedle. Po vedoucí brance Slavie zaskočení hosté herně „odešli“ a na hřišti byl po zbytek první půle jen jeden tým.
Slavia pokračovala při chuti i v druhé půli. Nespokojila se s udržením výsledku a tlačila se dál dopředu s cílem vsítit další gól. Po špatném rozehrání hostujícího brankáře vystihl jeho přihrávku Oscar Dorley, předskočil belgického obránce, získal míč a v 57.minutě si tento sváteční střelec přízemní střelou zapsal gól už na 3:0.
Zdálo se, že Slavia utkání jednoznačně kontroluje. Zaskočení Belgičané se na nic nezmohli. Trenér Trpišovský si při výborném průběhu dovolil v 65.minutě nahradit dobře hrajícího Zafeirise překvapivě dvacetiletým „novicem“ Alexandrem Bužkem, který převzal jeho roli strážce Purtase ve středu hřiště. Toto střídání ale kouči nevyšlo. Nezkušený Bužek si o osm minut později nešťastně srazil nenápadný centr hostující týmu do vlastní brány. Vlastní gól si může dát každý, avšak přesto je tu otázka, jestli neměl na plac přijít místo Bužka nejdříve zkušenější hráč.
Jednoznačně se vyvíjející zápas dostal „trhlinu“. Slavia přišla na chvíli o pohodu. Z jasného vedení 3:0 bylo rázem „jen“ 3:1. Trpišovský reagoval, na hřiště poslal Douděru za Masopusta, Chytila za Chorého, Vorlického za Provoda a Bořila za Dioufa. Slavia se po pár minutách „oklepala“ a opět se tlačila do útoku. Cíl dát čtvrtý gól a opět se dostat na třígólový rozdíl, se ale už splnit nepodařilo.
Co ukázalo utkáni? Slavii zápasy v Evropě se soupeři toho typu často vyhovují více než v české lize. V domácí soutěži proti ní soupeři urputně brání, zápasy jsou plné soubojů a Slavia se proti přehuštěné obraně těžko prosazuje. V Evropě se hraje trochu jiný fotbal. Otevřenější a techničtější. Týmy jako belgický Royale Union SG nejsou zvyklé „zaparkovat autobus“ na vápno nebo urputně „presovat“ a bojovat. Souboje jim tolik „nevoní“.
Slavia naopak dokáže v Evropě „prodat“ taktickou vyspělost, což je vidět kupříkladu na tom, jak Zafeiris přikryl belgického tvůrce hry Puertase. V domácím prostředí je Slavia silná. Plné hlediště ji žene dopředu. Dokáže si vytvořit tlak a prosadit se v pokutovém území. Mužem zápasu byl Tomáš Chorý, který ukázal, v čem může být Slavii prospěšný.
Belgičané v Praze zklamali. Jednu chvíli vypadali „na ručník“. Čekalo se od nich rozhodně více. I když stará pravda říká, že každý hraje, co mu dovolí soupeř. Bez dvou klíčových hráčů minulé sezony toho moc dopředu opravdu neukázali. Jejich defenziva také neměla potřebnou kvalitu. Špatně bránili zejména standardní situace. Nakonec propadli i v disciplíně, když se nechal hloupě vyloučit v 85.minutě Fuseini, který nejdříve slávistického hráče v přerušené hře podrazil nohou a následně do něj prudce vrazil rukama. Špatný tým to určitě není. To by nemohl být vícemistrem Belgie. Někteří jednotlivci mají nadstandardní kvalitu. V Praze však Union propadl v nasazení, soubojích a bránění v pokutovém území.
Výsledek 3:1 by Slavia před utkáním určitě brala všemi deseti. Vzhledem k průběhu utkání, v kterém si soupeř vlastně žádnou pořádnou šanci nevytvořil a do sítě Slavie padl „jen“ vlastní gól, je výhra o dvě branky možná přece jen malinko zklamáním. 3:0 by bylo jiné „kafe“. Takto ještě zdaleka není hotovo. Belgičané se doma nejspíš „probudí“ a ještě to zkusí napravit. Slavia bude muset poctivě a aktivně bránit, nechybovat a využívat šance k brejkům. Pokud možno přidat ještě jeden gól.
I tak je to velmi nadějný výsledek do odvety. Pokud Slavia nic nepodcení a podá v Bruselu odpovídající výkon, nemělo by být o jejím postupu pochyb. Mezitím ji ale čeká v sobotu ještě v lize Olomouc. A to zase bude urputná česká ligová klasika.
Zdroje: TV přenos Nova Sport 1 + statistiky Livesport
