Článek
Zápas lze rozdělit na dvě části. Do vyloučení Lukáše Haraslína a po něm. Existovala obava, že Sparta, které stačila v utkání remíza, „zaparkuje autobus“ jako minulý rok v nadstavbě. Nestalo se tak. Sparta se hnala od začátku utkání do útoku. Chtěla si to se Slavií rozdat „na férovku“.
První půli se hrál velmi dobrý ofenzivní fotbal. Sparta byla do poločasu lepším týmem, působila sehranějším a fotbalovějším dojmem. Měla rychlejší přechod do útoku, vytvářela si šance, mohla jít do vedení, ale slávistický brankář Jindřich Staněk svůj tým podržel několika výbornými zákroky po střelách Jana Kuchty (ofsajd?), Matěje Ryneše a Ladislava Krejčího. Jedinou slávistickou příležitost měl Ivan Schranz. Zneškodnil ji Dán Peter Windahl.
Slavia mohla jít do vedení po změně stran, v 54. minutě, kdy se po pokusu Oscara Dorleyho dostal míč k Matěji Juráskovi, ale ten s ním nenaložil dobře. Jeho nepříliš povedenou střelu Peter Vindahl rychlým vyběhnutím vyrazil.
Klíčový moment utkání přišel v 63.minutě, kdy Lukáš Haraslín na útočné polovině u rohového praporku vletěl naprosto nepochopitelně skluzem do souboje. Nejspíš přemotivovanost. Od zkušeného slovenského hráče hloupost. Haraslín míč sice odehrál, ale zároveň skluzem smetl Davida Douděru, který toho využil, jak on umí, a pádu ještě něco přidal. Rozhodčí Černý neměl jinou možnost než udělit útočníkovi žlutou kartu. Jelikož Haraslín už jednu měl, musel ven - červená.
Úrovni utkání to výrazně uškodilo. Zápas nahoru-dolů tímto momentem pochopitelně skončil. Skončil fotbal. Začal tuhý boj. Sparta se v deseti logicky zatáhla před vlastní branku s cílem ubránit remízu. Přizpůsobila tomu i změny v sestavě. Ze hřiště šli postupně Kaan Kairinen, Tomáš Wiesner a Jan Kuchta. Slavia si ale za více než třicet minut vytvořila velkou šanci jen Mojmírem Chytilem, kterou vytáhl Vindahl. Příležitost měl ještě střídající hlavičkující Tijani, ale gólman Sparty opět zakročil.
Trenér Trpišovský tvrdil po utkání v rozhovoru pro O2TV, že Slavia hrála skvěle. Měla prý jen smůlu, že neproměnila čtyři šance. Dovolím si s ním nesouhlasit. Čtyři opravdové šance Slavie jsem nenapočítal a především nesouhlasím s tím, že Slavia hrála skvěle.
Když se hrálo v plném počtu, byla Sparta lepším mužstvem. Hrála kombinační fotbal s rychlými náběhy. V útoku má výrazně lepší kvalitu v trojici Birmančevič - Kuchta - Haraslín, i když tentokrát byla viditelná jen do vyloučení slovenského útočníka. V záloze má opět už sehranou dvojici Laci - Kairinen, kterou podporují wing beci Ryneš s Wiesnerem (Preciadem).
Bezradnost Slavie se ukázala, když hrála přesilovku po vyloučení Haraslína. Nedokázala nic podstatného vytvořit. Vesměs to byla od slávistů hra na náhodu. Centry do vápna, kde měla jediného nebezpečného útočníka - Mojmíra Chytila.
Slavia současnosti nemá sílu hlavičkářů a hráčů, kteří se umějí důrazně prosadit ve vápně. Fotbalisty typu Škody, Součka, Deliho či Ngadeua. Zároveň týmu citelně chybí i častější a účinná střelba ze střední a větší vzdálenosti, kterou uměli dříve kupříkladu Stanciu, Stoch či Hušbauer. Stopeři nemají také tak kvalitní založení útoku přesným pasem na delší vzdálenost na nabíhajícího hráče, jaké míval třeba v dobách největší slávy Ondřej Kudela. Od záložníků chybějí průnikové přihrávky, které uměl například Nico Stanciu.
Slavia dneška hlavně běhá a bojuje. Trenér Trpišovský sází na to, že to v klíčových utkáních „ubojují srdcaři“. Tedy hráči jako Bořil, Holeš, Schranz, Douděra či Masopust, a gól „nějak padne“. To je ale už dost obehraná písnička. Slavia nemá stabilní sestavu s ofenzivními individualitami a jasný herní systém. Chybí ji větší tvořivost a fotbalovost.
Tu dodává jen zkušený Petr Ševčík. K němu lze přiřadit ještě Oscara Dorleye a mladého Matěje Juráska, který má výborné herní momenty i nečekanou střelu, avšak celkově by už měl být v kariéře dál. Hrát více, celá a těžká utkání, aby nebyl jen věčným talentem. I v derby působilo jeho vystřídaní v 60.minutě jako předčasné. Václav Jurečka do hry nic nepřinesl.
Když to nejde a Slavia dobývá obranu Sparty, najednou si trenér vzpomněl na Christose Zafeirise, který přitom proseděl poslední utkání s Baníkem Ostrava celé jen na střídačce. Přednost před ním dostal kupodivu i „funkcionář“ Stanislav Tecl. Teď byl nerozehraný Zafeiris v nouzi najednou na Letné dobrý. Snažil se, pár dobrých momentů měl, ale ani on nepřinesl do hry nic výrazného.
Slavia doplácí na špatnou přestupovou politiku. Na fakt, že trenér Trpišovský nemá nad sebou dlouhodobě odborného oponenta, sportovního ředitele s pravomocemi a vlivem na složení týmu. Stačí připomenout zimní přestupy. Jasně kladně lze hodnotit pouze Jindřicha Staňka. Je oporou týmu, v bráně viditelnou osobností. Měl by být jedničkou i v reprezentaci na EURU.
Ostatní? Počáteční Trpišovského okouzlení Diuofem po vyloučení na AC Milán výrazně ochladlo. Naposledy v lize nastoupil 14. dubna. Ex-olomoucký Ondřej Zmrzlý to měl obráceně. Nejdřív vůbec nehrál, pak hrál, poslední zápasy dostal přednost opět „srdcař“ Jan Bořil. Trpišovského nálady jsou ode zdi ke zdi. Trenér ještě nedávno třeba „básnil“ také o Noru Conradu Wallemovi. V posledních zápasech nehraje vůbec.
Samostatnou kapitolou je návrat Davida Zimy z AC Turín. Český reprezentant „vyrobil“ hrubku v utkání s Olomoucí. Může se stát. Následně utkání v Hradci Králové proseděl celé na lavičce a s Baníkem odehrál jen 22 minut za rozhodnutého stavu. V derby důvěru od začátku nedostal. Divné. Dáte za hráče 100 milionů korun, strašně moc ho chcete, i když většina lidí nad tím kroutí hlavou. A pak ho po jedné hrubce odstavíte?
V derby šel David Zima nakonec přece jen na hřiště, když střídal o půli Igoha Ogbua, který měl zdravotní problémy. Odehrál jen třicet minut. V 75.minutě ho překvapivě střídal Lukáš Masopust. Hodně zvláštní. Slavia tlačí, je jasné, že zbytek utkání bude posílat centry do vápna a trenér stáhne ze hry kvalitního hlavičkáře, reprezentačního stopera Zimu. Na jeho místo pošle menšího univerzála Lukáše Masopusta, který celé jaro skoro nehraje.
Později po utkání se trenér Trpišovský vyjádřil, že Zima měl malé svalové zranění, tak ho raději vystřídal. Pak je otázka, proč místo něj nepřišel hlavičkář Tijani či jiný útočník van Buren.
Slavia tedy nakopávala až do konce zápasu centry do vápna, ale tam měla pouze Mojmíra Chytila, kterého posílil až v 79.minutě vysoký Tijani, bez zápasové praxe, neboť na jaře skoro nic neodehrál. Ladislav Krejčí kraloval pokutovému území Sparty a většinu centrů v pohodě sám odhlavičkoval. Na kolegy toho ani moc nezbylo.
Slavia bude třetím rokem bez titulu. Lze se na to dívat různými úhly pohledu. Třeba jako na smůlu, že „jsme nedali šance, ale jinak jsme hráli skvěle“, jak říkal Jindřich Trpišovský po utkání na Letné. Tři roky však už nejsou náhodnou záležitostí. Kdo se dívá a srovnává, vidí mezi oběma pražskými týmy jasné rozdíly.
Slavia většinu ligových týmů nakonec udolá. Má proti nim vyšší kvalitu na střídačce, takže když nerozhodne základní sestava, tak druhou půli prostřídá a čerství hráči unaveného soupeře obvykle „dorazí“. Jednoznačný výsledek pak vypadá pohodově.
Proti Spartě či Plzni to však nestačí. Tato utkání jsou jiná. Oba týmy se fyzicky Slavii vyrovnají. Kádry mají také široké. Zvláště Sparta. Ta (a někdy i Viktoria) herně Slavii v současné době předčí. Slavii chybí zejména větší týmová souhra, tedy automatismy ve hře, individuality v ofenzivě. Její hra není tak propracovaná. V poslední době mnohdy působí dojmem „na náhodu“.
Slavia nemá jasnou základní sestavu. Hráči, kteří by ji zřejmě měli dle trenéra většinou tvořit (Bořil, Holeš, Ševčík, Provod), mají častá zdravotní omezení a nedokáží odehrát vysoký počet zápasů. Bořil a Provod jsou po těžkých zraněních. Ševčík má zdravotní potíže roky. Holeš mívá také občasné absence. Navíc v poslední době působí těžkým, svalnatým dojmem. Ztrácí rychlost a obratnost. Jeho lehkost je pryč. Zdravotní „držák“ není ani David Zima, což je na pováženou, při tom kolik stál. Dlouhými absencemi si prošli univerzálové Schranz a Masopust. Pořád zraněný je stoper Sinyan. Pro zranění chybí i pravý wing bek Tomič.
Slavia s hráči, kteří mají zdravotní omezení, přesto znovu prodlužuje smlouvy. Má také v sezoně často poměrně vysoký počet zraněných. Naproti tomu Sparta už tento dřívější problém, zdá se, odstranila. Nyní má v kádru odolnější hráče. Celé jaro chybí jen David Pavelka, s kterým už navíc stejně trenér Priske nepočítá.
Jasné jsou v sestavě Slavie jen pozice brankáře Jindřicha Staňka a středového záložníka Oscara Dorleye. Možná ještě hroťáka Mojmíra Chytila. Ostatní hráči se pořád „točí“. Naproti tomu sestavu Sparty je možné většinou před zápasem uhádnout na 90 procent i více. To také o něčem svědčí. Priskemu se to vyplácí. Když to v Plzni porušil, a sestavu hodně „protočil“, doplatil na to. Od té doby to v takové míře už neudělal.
Slavia potřebuje výrazné změny v kádru. Rozloučit se s některými průměrnými hráči, kteří jsou sice možná stále platní ve hře a střílejí góly proti průměrným ligovým soupeřům, ale proti Spartě, Plzni a v Evropě jejich výkonnost už na góly a výhry nestačí. Slavia by měla přivést do týmu hráče, kteří dodají větší fotbalovost a ofenzivní kreativitu. Zapracovat na stabilitě a souhře nové sestavy.
Z každé záležitosti se dá poučit. V případě Slavie to tak z dosavadních reakcí Jindřicha Trpišovského zatím však moc nevypadá. Trenér stojí za velkými úspěchy klubu. Největšími v novodobé historii. V klubu si vytvořil u Jaroslava Tvrdíka velmi silnou pozici. Nelze však žít z podstaty a dělat věci roky stejně. Tři roky stále stejné problémy. To už není náhoda či smůla.
Pokud slávistický kouč nebude schopen sebereflexe, doplatí na to Slavia i on osobně. Nedávné neslavné konce některých kdysi velmi úspěšných trenérů by pro něj měly být mementem. Je otázka, jak dlouho to bude takto novému majiteli pražské Slavie, českému miliardáři Pavlu Tykačovi, stačit.
Zdroj: O2TV + statistiky Livesport
