Článek
Před dvěma dny jsem zveřejnil článek na téma neseriózní informace v českých médiích o Chorvatsku.
Byl jsem už dost rozladěn situací. Opakovanými články v českém mediálním prostoru, které straší lidi, jak je v Chorvatsku draho, jaké tam jsou velké pokuty a zákazy všeho možného, jak jsou Chorvati k českým turistům oškliví, jak se tam okrádá a krade.
Snažil se uvést na základě svých aktuálních zkušeností běžného turisty z pobytu v Chorvatsku záležitosti na pravou míru. Drtivá většina reakci na můj článek byla velmi pozitivních. Mnoho lidí mi v diskuzi pod článkem dalo za pravdu. Mají ze současného Chorvatska také podobně pozitivní zkušenosti jako já.
Našli se i tací, kteří mě kritizovali a obviňovali, že můj článek je na objednávku. Ihned také přinášeli tipy na lokality, kde je to lepší než v Chorvatsku. Můj článek ale nebyl o tom, jestli je to v Chorvatsku lepší či horší než v jiné zemi. Zabýval se pouze vyvrácením poplašných, nepravdivých či zkreslených zpráv o Chorvatsku. Byl motivován pouze snahou popsat realitu.
Nejdříve jsem se nad články o Chorvatsku, které začaly už před startem letní sezóny, usmíval a kroutil hlavou. Říkal si, že někteří novináři prostě potřebují něco napsat. Hlavně mít atraktivní titulek a čtenost. Když ale článků a negativních zpráv přibývalo, a my už byli v Chorvatsku a viděli, že skutečnost je zcela jiná, začal jsem se zajímat o to, kdo a proč dehonestující články o Chorvatsku píše. Zjistil jsem, že kupodivu pocházejí jen z několika málo webů, od kterých ostatní tyto informace přebírají. Uvádět tyto weby nebudu, nechci jim dělat reklamu, ale je poměrně snadné je zjistit. Je tedy zřejmé, že jako máme weby proruské a proti-ukrajinské, tak už máme weby proti-chorvatské.
Článek o problémech v Chorvatsku je obvykle postaven na nějaké skutečnosti. Ta je však značně „přifouknuta“. Je z ní učiněn plošný chorvatský problém. Například v jedné restauraci někoho okradli, takže je článek veden v duchu, že se okrádá plošně. Stejné je to s různými zákazy a omezeními. Mnohdy jsou jen místního charakteru v jednom jediném městě, ale vytvoří se z toho plošný problém. Posledním hitem je údajné okrádání turistů na plážích a také komáři, kteří jsou prezentováni jako obrovská hrozba a důvod ke zrušení zájezdu.
Komáři v Chorvatsku byli, jsou a budou. Někdy a někde více. Jindy a jinde méně. Přes den o nich ale vůbec nevíte. Jen večer. Nic dramatického. Navíc to není nic neřešitelného. Komáři jsou přece v Česku i v jiných zemích v oblíbených lokalitách, a jezdíme tam také. Okradení turistů na pláži asi nejde vyloučit nikdy a nikde. Rozhodně se ale nejedná o masovou záležitost. Já kupříkladu neznám osobně nikoho, kdo by byl v Chorvatsku na pláži okraden, a to tam jezdíme s přestávkami skoro 25 let. Dokonce se objevil článek o velmi špatné předpovědi počasí na začátku července, prezentovaný v titulku jako blížící se katastrofa. Ta špatná předpověď se ale ve skutečnosti týkala jednoho jediného deštivého dne 1. 7. 2023! Tak se i stalo a druhý den je zase krásně.
Pro tyto články je typické, že autor vždy popíše nějakou nepříjemnost, která v Chorvatsku nyní turistům údajně hrozí. Poté napíše, že lidé kvůli tomu ve velkém už ruší zájezdy do Chorvatska. Samozřejmě tomu vždy vévodí šokující titulek článku o obrovském problému. Snaží se v lidech vytvořit pocit, že je Chorvatsko drahé, nebezpečné, naprosto nevhodné pro dovolenou. Má to jasné manipulativní znaky. Autor článku přidá i nějaký příklad, že pan XY řekl, že tedy zruší zájezd do Chorvatska a raději zajde do cestovní kanceláře a pojede do Řecka. Jindy je to do Turecka nebo Egypta.
Podstata je zřejmě v tom, že drtivá většina českých turistů jezdí do Chorvatska neorganizovaně. Bez cestovních kanceláří. Pokud se autorům těchto negativních článků o Chorvatsku podaří v části těchto lidí vytvořit pocit, že v Chorvatsku jim něco hrozí, je tam draho, chovají se tam k Čechům špatně, někteří pak mohou pobyt v Chorvatsku zrušit a spěchat do cestovní kanceláře zakoupit rychle organizovaný letecký zájezd do jiné země.
Anebo se pletu a všechno je to jen a jen náhoda? Asi těžko. Bohužel.
