Článek
Mikro-manažerství Andreje Babiše je už pověstné. Dosyta jsme si ho užili za covidu. Tehdejší premiér něco řekl ráno, pak někoho potkal a v poledne oznámil jinou verzi, aby dostal během odpoledne opačnou informaci od jiného člověka a vše ještě večer změnil. Také byl ochoten sám leckam dojet a injekční dávky či respirátory osobně rozvézt. Alespoň to tedy říkal. Měl na každého telefon. Vždy nám oznamoval, že je každý předseda vlády každé členské země EU jeho kamarád. Někdy to působilo tragikomicky. Někdy jenom komicky. Covidovou dobou se to všechno násobilo, ale jinak je to typický rys povahy Andreje Babiše. Jistá živelnost a rozhodovací „piruety“. Teď a hned. Ráno tak a večer obráceně.
Přišla vláda Pětikoalice a máme tu druhý extrém. Jestliže Babiš rozhodoval dnes a denně, nejraději by vládu řídil sám jako firmu a ministry měl jen jako „podržtašky“, tak ve vládě Petra Fialy se týdny a měsíce jedná a řeší, hledá shoda, aby se nakonec přijalo opatření. Pak se toto opatření zdlouhavě připravuje a prosazuje. A když je prosazené a připravené k aplikaci, je už situace ale úplně jiná.
Dva příklady za všechny.
- Pohonné hmoty
Vloni jsme bojovali s vysokými cenami pohonných hmot, které vystoupily do dramatických výšin. Prodražily logicky úplně vše. Od služeb po výrobky. Každý motorista, ať už běžný občan či živnostník nebo firma, prostě musel reagovat a začlenit dříve či později zvýšené náklady na pohonné hmoty do svých kalkulací. Vláda dlouho vyčkávala. Nakonec s účinnosti od 1. června do 30. září 2022, tedy na čtyři měsíce, dočasně snížila sazbu spotřební daně z benzínu a motorové nafty o 1,50 Kč na litr. Situace se ale nelepšila. Vláda stále nic! Nakonec navrhla na poslední chvíli prodloužení snížení sazby spotřební daně u nafty do konce roku 2023, což schválila Poslanecká sněmovna 16. září zrychleně ve stavu legislativní nouze, a pár dní poté rychle i Senát.
V dalších měsících ceny PHM klesaly. V jarním a letním období letošního roku se ustálily na poměrně příjemných hodnotách. Vláda na to ale nijak nereagovala. Dál vesele „dotovala“ cenu nafty a zvětšovala „díru“ ve státním rozpočtu. Zareagovala až koncem srpna, opět navrhla zvýšení spotřební daně z nafty o 1,50 korun na litr, což schválila Sněmovna i Senát. Daň se tak vrátila na úroveň před červnem 2022. Od té doby se motoristé nestačí divit. Zatímco v červenci byla průměrná cena nad úrovní 34,60 Kč, za celé září už byla na průměrné ceně skoro 39,90 Kč. Vzrostla tedy o více než 5 Kč! Vlivem zvýšení daně měla přitom vzrůst maximálně o 2 Kč. Ze zvýšení ceny pohonných hmot sice nelze vinit vládu, na druhou stranu je evidentní, že načasování opětovného zvýšení spotřební daně se vládě vůbec nepovedlo. Evidentně nedokázala situaci vůbec predikovat. Když byly ceny v létě nízké, vláda motoristům na naftu trochu nelogicky přispívala, když však šly nahoru, vláda jim daň ve stejnou dobu zvedla. Průměrná cena PHM se od července do září zvedla o více než 15 %!
- DPH na potraviny
15% DPH máme na potraviny nejvyšší ze všech zemí kolem nás. V Německu je na většinu potravin DPH 7 %, v Rakousko 10 %, na Slovensku také 10 %. V Polsku je běžně 5 % nebo 8 % dle typu potravin, ale od vypuknutí současné krize Polsko daň ze základních potravin zcela zrušilo. Mělo to být původně krátkodobé opatření, ale v předvolebním období by bylo nepopulární ho zrušit. Tak nulová daň zatím zůstala.
S vysokou daní z přidané hodnoty na potraviny v českých obchodech neučinila nic žádná vláda. Ani ta Andreje Babiše, i když on sám dnes vysoké DPH na potraviny jako opoziční poslanec kritizuje. Roky bylo v Polsku levně a část Čechů tam jezdila za nákupy. Stejně tak do Německa. Vědělo se o tom pochopitelně mezi lidmi. Nikdo z politiků to nikdy oficiálně neřešil. Až přišla krize. Ceny potravin začaly, v důsledku velkého růstu cen energií, ale také surovin či obalů, dramaticky růst. Polská vláda zrušila DPH na základní potraviny, aby ulehčila občanům. Tím se cenový rozdíl mezi českými a polskými cenami potravin ještě více zvětšil. Česká vláda to neudělala. Na jednu stranu se to dá pochopit. Byl by to velký „zásek“ do státního rozpočtu. Avšak nájezdy do Polska či Německa to logicky jen zvedlo. Češi začali utrácet jinde. Tedy obrovská ztráta pro českou pokladnu.
Vláda stále nic. Až přijala „ozdravný balíček“. A v něm snížila DPH na základní potraviny z 15 % na 12 % s účinností od 1.ledna 2024. Tedy v době, kdy začaly ceny potravin v obchodech po dlouhé době zase konečně trochu klesat! Opět tedy špatné načasování opatření.
Snížení DPH o 3 % nic neřeší. Není takové, aby se na prodejnách zásadně projevilo v cenách a zákazníků něco podstatného přineslo. Pro občany je bezvýznamné. Nepřinese domácnostem výraznější úsporu, i kdyby snížení DPH do cen obchodníci skutečně promítli. Obchodníky ale k tomuto kroku ani nic nenutí. Předseda vlády Fiala a minstr zemědělství Výborný se dušují, že jim to zástupci obchodních řetězců slíbili. Od těch to ale nejspíš nikdo nikdy veřejně neslyšel. Ve všech médiích byli v této souvislosti citováni pouze pan premiér a pan ministr. Z řetězců nikdo.
Uvidíme… Pokud by tomu tak mělo být, měl by kupříkladu výrobek, který dnes stojí 19,90 Kč s DPH, stát nově 19,40 Kč s DPH. Nebo výrobek, který stojí dnes 23,90 Kč s DPH by měl nově stát 23,30 Kč s DPH. Dnes máme většinou v obchodech „baťovské“ ceny, končící na devadesát. Změnu bychom tedy měli snadno rozpoznat. Měly by být nově „rozházené“.
Avšak pravděpodobnější je, že se běžné ceny nesníží. Obchodní řetězce mohou argumentovat skutečností, že Češi nakupují hlavně v akcích. Za běžné ceny se prodá velmi malá část zboží, proto řetězce promítnou snížení DPH raději do akčních cen. Jestli to tak opravdu bude, v jaké výši na jaký výrobek, už asi nikdo nikdy přesně nezjistí, neboť akční ceny se mění a snižují i díky participaci dodavatelů.
Celé vládní opatření 3 % snížení DPH je tedy velmi diskutabilní. Přišlo pozdě a občanům nejspíš nic hmatatelného nepřinese. Vláda si tím akorát zvětší „díru“ ve státním rozpočtu.
