Kompletní hodnocení českého týmu: Hašek pozitivní změnu nepřinesl. Nejlepším hráčem náhradník Provod

Začít musíme u toho, kdo nese největší díl zodpovědnosti, trenéra Ivana Haška. Vrátil se do českého, ale i evropského fotbalu po mnoha letech. Nikdo vlastně nevěděl, jakým trenérem je „Ivan Hašek 2024“. Je tím, kdo sleduje trendy a umí je v praxi uplatnit? Umí koučovat, jak je dnes při možnosti střídat až pět hráčů nutné? Nebo je spíše konzervativcem, mužem „staré školy“, jako jeho předchůdce a věkem skoro-vrstevník Jaroslav Šilhavý?

Jak to dopadlo? Bohužel se potvrdilo spíše to druhé. Ivan Hašek nic převratného do týmu zatím nepřinesl. Výrazné oživení a zlepšení se nekonalo. Je pravda, že na to měl pouze dvě přátelská utkání v březnu. Soustředění před Eurem, další dva přátelské zápasy a samotný turnaj. Ivan Hašek od ledna, kdy byl (pozdě) jmenován, průběžné sledoval a navštěvoval kandidáty nominace. Cestoval se svým asistentem Jaroslavem Köstlem po celé Evropě. Věnoval tomu mnoho času. Na týmu se to ale nijak pozitivně neprojevilo.

Ivan Hašek vybral očekávané hráče. Nominované fotbalisty nikdo ani moc nerozporoval. Důvod je prostý, opravdu kvalitních mnoho nemáme. A tak z těch, kteří by se dali rozporovat, že zůstali doma, to byli pouze sparťané Filip Panák a Matěj Ryneš. Někdo zmiňuje i Jaroslava Zeleného, ale ten hrál v poslední době méně i ve Spartě. Přednost dostával na místě levého wing beka právě mladší Ryneš. K tomu by se dal přiřadit ještě slávista Petr Ševčík, kterého ale limitují častá zranění. Proto v původní nominaci chyběl. Nakonec byl překvapivě donominován za Michala Sadílka. Z dalších hráčů chyběl ještě král ligových střelců uplynulého ročníku Fortuna ligy Václav Jurečka. Přednost dostali jiní. Důvodem byl zřejmě fakt, že Jurečku limituje nižší rychlost práce s míčem a slabší technická vyspělost. Jak je rychlost na nejvyšší úrovni důležitá jsme ostatně už měli možnost vidět.

V nominace tedy zásadní problém není. Kvalitnější hráče, kteří by zůstali doma, prostě nemáme. V čem tedy problém je? Ivanu Haškovi se nepodařilo sestavit z mužstva tým, který by k výborné defenzivě, bojovnosti a pracovitosti přidal ofenzivní nadstavbu. Tak jako tomu bylo kupříkladu na Euru 1996. Je jasné, že nemáme kvalitu na to hrát ofenzivní fotbal nahoru-dolů. Jedinou šancí tedy bylo postavit strategii na kvalitní defenzivě a brejcích. Pro ty je ale třeba mít vhodné typy rychlých hráčů, kteří umějí s míčem. Tak jako na zmíněném Euru 1996, kdy jimi byli kupříkladu Karel Poborský či Pavel Kuka. Další silnou stránkou českého týmu měly být standardní situace. Výborné hlavičkáře na ně máme. Stačí připomenout Krejčího, Součka či Chorého. K tomu je ale potřeba si takové standardky vytvořit, a také je dobře kopat. Ani to se však nevedlo.

Ivanu Haškovi se podařilo ustálit defenzívu. V bráně Jindřich Staněk. Stoperská trojice Holeš-Hranáč-Krejčí. Upřímně, to by asi učinil skoro každý. I jeho předchůdce Jaroslav Šilhavý. Možná by jen místo jednoho z nich vsadil na svého oblíbence Davida Zimu. Také post pravého wing beka by nejspíš Šilhavý obsadil Vladimírem Coufalem, tedy kdyby „překousl“ aféru Belmondo. Vlevo? Jasno na tomto postu neměl při nižší konkurenci už Jaroslav Šilhavý. Nemá ani Hašek. Na Euro nevzal sparťana Ryneše. Do prvního zápasu poslal doleva „přes nohu“ Davida Douděru, který hraje ale ve Slavii výhradně vpravo. Hašek zřejmě nevěřil, že to Jurásek, který hrál v Hoffenheimu celou sezonu málo, zvládne. Nakonec na něj později stejně vsadil a nebylo to nic moc.

Záloha? Tomáše Součka by asi postavil každý. „Permanentku“ vedle něj odmítl jízdou na tříkolce a z toho vyplývajícím zranění na rakouském soustředění Michal Sadílek, který nakonec na Euro vůbec neodjel. Šanci místo něj dostal překvapivě očekávaný náhradník, slávista Lukáš Provod. Nutno ocenit, že tento tah Ivanu Haškovi vyšel. Snad jako jediný. Vše ostatní ale v české záloze a útoku nefungovalo. Hašek vsadil na podobné vazby jako Šilhavý. Tedy v útoku Schick a s ním Hložek. Pak místo Schicka obsadil Chytil. Tedy ze strany trenéra žádná velká kreativita. Hašek se nepokusil učinit něco jinak. Vsadit třeba na vazbu Chorý-Šulc, která náramně celou sezonu fungovala v Plzni. Místo toho pokračoval v Šilhavém „zaběhnutých kolejích“.

Vědělo se, že český tým má problém dopředu. Všichni jsme asi očekávali, že tvořivost přinese Antonín Barák. Aspoň na určité fáze utkání, když už to není hráč, který by to oběhal a mohl hrát na této úrovní celé utkání. Jiného tvořivého záložníka tým před Eurem neměl. Pokud nepočítám, že ve vrcholné formě má určité záblesky tvořivosti Lukáš Provod. Jeden na jednoho umí i Václav Černý. U obou se ale počítalo, že budou spíše náhradníky. Ivan Hašek si byl asi tohoto deficitu kreativity v týmu vědom. Proto asi také nakonec donominoval místo zraněného „běžce“ Michala Sadílka překvapivě typově zcela jiného hráče, „kreativce“ Petra Ševčíka.

Čekalo se, že s příchodem Haška přijde také disciplína. Hráči ho jako trenéra neznali. Věděli, že byl výborným hráčem. Je starší. Měl mít přirozený respekt. Ani to se nestalo. Začalo to jíž tříkolkami na soustředění. Lhaním, jak se to stalo. Bagatelizováním celé záležitosti, že hráč nic neporušil. To dění kolem týmu výrazně uškodilo. Disciplína však nebyla ani na samotném turnaji na hřišti či střídačce. Tam si také dělali hráči co chtěli. Antonín Barák se nechal hloupě vyloučit. Hráči byli podráždění. V hlavách někteří z nich utkání nezvládli. Patrik Schick dostal za nevhodné chování žlutou kartu, takže by v případě postupu nemohl stejně další utkání hrát.

Zvláštní bylo také koučování. Haškovi do toho mluvili při utkání oba asistenti Veselý a Köstl, kteří hráče dirigovali. Někdy na ně mluvili či křičeli i dva lidi najednou. Každý z jiné strany. Vypadalo to, že nikdo z trenérského tria nemá od dění odstup, aby analyzoval, co se děje a co lze změnit. Všichni koučují. Samozřejmě, jsou tam ještě další členové realizačního týmu, kteří tento odstup třeba mají a nějaké poznatky „z nadhledu“ předají. Každopádně, zdá se, že jdeme tak trochu z extrému do extrému. Za Šilhavého jsme neměli někdy ani jednoho kouče, který by byl u střídačky aktivní. Ted´ máme naopak rovnou tři.

Ivan Hašek zatím nic moc nového do českého týmu nepřinesl. Jistě neměl na to moc času. I tak je to zklamání. Jeho dosavadní působení je pokračováním ve šlépějích Šilhavého. Není vidět žádný Haškův rukopis. Změna. Jedinou je snad fakt, že Hašek střídá dříve. Snaží se na průběh utkání více reagovat. To je ale tak asi vše. Šťastnou ruku v tom zatím moc nemá.

Jindřich Staněk - chytal dobře, i když s Portugalci působil zpočátku „nesvůj“. Hranáčův vlastní gól jde asi trochu za ním. Nemohu se zbavit dojmu, že míč šel zneškodnit lépe. V posledním utkání se po zákroku zranil. Přesto chytal dál a inkasoval. Pohotovější brankář by zřejmě lehl na zem a dal najevo, že nemůže chytat. Rozhodčí by možná včas hru přerušil a gól tak nemusel padnout. Ale chápu, jsou to vteřinky rozhodování. Za to ho nelze vinit. Zranění bude asi vážnější. Staněk bude chybět déle. To určitě nedělá radost Slavii. Možná bude muset vsadit na Kinského, který chtěl už z Edenu pryč, neboť tam neviděl perspektivu. Mandous už lepší nebude.

Matěj Kovář - naskočil za zraněného prvního brankáře a vypadal velmi jistě. Zřejmě příští jednička národního týmu. V bráně problém nemáme.

Tomáš Holeš - hrál celkově až překvapivě velmi dobře. Obstál rychlostí i v soubojích. Snad jedinou jeho chybou byla „horlivá“ střela z dálky v zápase s Gruzií, kterou poslal soupeře do šance.

Robin Hranáč - přitahoval průšvihy, které znamenaly tři góly: vlastní gól, divný zákrok při centru, ruka a penalta. Nebýt toho, daly by se jeho výkony hodnotit mnohem výše. Je to ale velmi perspektivní hráč. Z těch nešťastných situací bych mu vyčítal pouze jednu. Druhý gól s Portugalci. Tu situaci nezvládl, zachoval se divně, jakým způsobem šel po míči.

Ladislav Krejčí - obstál, hrál lépe, než jsem čekal. V defenzivě to zvládl, byl důrazný, i když má na nejvyšší úrovni rychlostní deficit, dokázal si s útočníky poradit. Škoda, že se neprosadil v soupeřově vápně.

Vladimír Coufal - s Portugalci mu to moc nešlo. Útočníci soupeře ho školili. Ale lepšil se postupně. Paradoxně zahrával i přímé kopy a rohy. Hráč, který dříve moc centrovat neuměl. Pravda, v centrech se ve WHU zlepšil, ale když Vladimír Coufal kope v národním týmu standardky, není to pro ten tým úplně dobré vysvědčení.

David Douděra - Stal se obětí prvního zápasu. Nehrál přitom zase tak špatně. Přesto už další šanci nedostal. Jeho pohyblivost a bojovnost by se možná s Portugalci bývala hodila.

David Jurásek - Jeho výkony měly velké výkyvy. Je znát, že v Bundeslize toho moc nenahrál. Snažil se, makal, jezdil po lajně, ale také dost chyboval, špatně přihrával a centroval. Nevyřešení pozice levého wing beka je problém, který jde za Ivanem Haškem.

Václav Černý - další hráč, který v Bundeslize pravidelně nehrál. A je to vidět. Měl by mít na daleko víc, než v omezeném čase předvedl.

Tomáš Souček - své si opět odvedl, i když měl asi problémy s kolenem. Neúnavně makal, běhal, bojoval o míč. Byl příkladným kapitánem. Kdo čekal, že bude tvořit hru, nechápe jeho roli. Souček je skvělý „nosič vody“. Tvořit musí jiní. Galásek měl na to Rosického. To rozhodně není Součkova vina, že k sobě takového hráče nemá.

Lukáš Provod - do základu se dostal náhodou díky zranění Sadílka. Jeho výkony šly nahoru. Náhradník se stal nakonec ze dne na den překvapivě nejlepším hráčem týmu. Zvláště poslední zápas mu vyšel. Hrál takřka na stejné úrovni jako před léty, před svým těžkým zraněním.

Antonín Barák - že je svérázný a pohybově pomalejší, se vědělo. Vědělo se ale také, že „kopat umí“. Že to takhle zkušený fotbalista nezvládne, se určitě nečekalo. Hráč může být pomalejší pohybem, ale o to rychlejší musí mít myšlení a dávat míč velmi rychle od nohy. Zvláště na této úrovni, kdy je vše rychlejší a soupeř každé zaváhání trestá. Tak to uměli kdysi třeba Pavel Horváth či ještě mnohem dříve Antonín Panenka. Jistě, byla jiná doba. Dnes je fotbal rychlejší, agresivnější. Technicky vybavený hráč by to měl ale zvládnout.

Barákův problém není v pohybu. Pomalejší byl vždycky. Přesto to dotáhl do italské ligy, kde hraje i v „rychlých“ zápasech. Chybu vidím spíše v jeho nastavení na utkání. To nějak nezvládl. Nezachytil od začátku jeho tempo, rytmus. Jako by si šel jen tak zahrát. Držel dlouho míč. Pak o něj přišel a fauloval. Možná nebyl až tak zdravý, jak tvrdil. To ví ale jen on sám.

Dnes někteří říkají, že se Barák neměl do reprezentace vracet. Je to hloupost. Kdyby se nevrátil, a reprezentace ve skupině také vypadla, stejní lidé by to Haškovi vyčítali. Tvořivých záložníků máme „jako šafránu“. Je proto logické, že Hašek chtěl Baráka zpět. Že to nevyšlo, je věc jiná.

Petr Ševčík - překvapivě nahradil Sadílka. Dostal šanci na pár minut ve dvou utkáních. Hrát místo Baráka s Turky, možná by vypadal výsledek jinak. Možná mohl jít do hry nejdříve pohyblivější Ševčík. Tvořivý je také. Standardky umí. Stejně tak má výbornou střelu z dálky, když se k ní svátečně odhodlá. Až na unavenější Turky později mohl přijít na plac Barák. Ale po bitvě je každý generálem.

Ondřej Lingr - také on je hráčem, který v klubu hraje málo. V roli střídajícího žolíka mu to ale tolik nevadilo. Dokázal hru pohybem a zápalem oživit.

Adam Hložek - Hašek nad ním drží ruku stejně jako jeho předchůdce Šilhavý, i když Hložek v Bundeslize celou sezonu jen paběrkoval. Na Euru nepřesvědčil. Závanu jeho geniality jsme se opět nedočkali. Šanci měli dostat jiní hráči, kterým se celý rok dařilo.

Patrik Schick - po několika zraněních mu do dřívější formy hodně chybí. Není v pohodě. Znovu se zranil. Na střídačce dostal navíc žlutou kartu. Chybí mu také lepší podpora spoluhráčů. Není taková jako v Leverkusenu. Potřebuje k sobě servismana-nahrávače.

Mojmír Chytil - čekalo se víc. Rval se na hrotu, ale ani on se nedokázal prosadit. Schicka nenahradil. I jemu chybí jako hrotovému útočníkovi kvalitní přihrávky spoluhráčů.

Jan Kuchta - s Portugalci mizerný, navíc překvapivě neoplýval ani velkým zápalem pro hru. S Gruzií nehrál. S Tureckem také nic moc. V jedné kloudné akci ho zastavil rozhodčí.

Pavel Šulc - na hřiště se dostal jen s Portuglaci, pak už ne. Škoda, dal bych mu větší prostor. Třeba právě na úkor Hložka. Úspěšnou plzeňskou spolupráci Chorý-Šulc v reprezentaci bohužel Ivan Hašek nevyužil, i když se to do posledního zápasu s Turky nabízelo.

Tomáš Chorý - po utkání s Gruzií to vypadalo, že najednou chce do základu každý Chorého. Haškovi jeho nenasazení s Gruzií vyčítali i ti, co ještě nedávno tvrdili, že plzeňský útočník nemá v národním týmu co pohledávat a na Euro by vůbec neměl jezdit. Faktem je, že Chorý byl s Turky cítit. Dokázal zaměstnat obranu. Znovu nezbývá než konstatovat: škoda, že nedošlo na spolupráci s Šulcem.

Matěj Jurásek - je to hráč, který má na víc, než co momentálně předvádí. Doufejme, že neskončí jako (zatím) Adam Hložek.

Neočekávám, že by Ivan Hašek jako reprezentační trenér skončil. Ostatně současné svazové vedení s jeho úřednickým šéfem Petrem Fouskem by pak vybíralo jeho nástupce snad do Vánoc. To si fakt nepřeji. Nebývá než doufat, že podzim bude lepší a Ivan Hašek odvážnější. Osobně bych si ale na nějakou dramatickou změnu k lepšímu nevsadil.