Článek
Mohamed Ihattaren býval obrovským talentem. Nejvyšší nizozemskou soutěž za slavný PSV Eindhoven hrál už jako teenager. Svůj první ligový gól vstřelil v sedmnácti letech. Předvídala se mu veliká budoucnost. Hrál za juniorské reprezentační výběry Nizozemska. Sledovali ho skauti evropských velkoklubů.
Mladý fotbalista se ale dostal po smrti otce do značných problémů. Chytil se pochybné party v marocké komunitě. Byl dvakrát zatčen. Měl prý snad dokonce udržovat kontakt s marockou mafií. Nechodil na tréninky. V PSV po několika malérech po čase definitivně skončil.
Díky kontaktům jeho agentů a dřívější pověsti výjimečného talentu dostal šance v slavných evropských klubech. Byl na testech v Juventusu Turín, Sampdorii Janov a Ajaxu Amsterdam. Nikde to dobře nedopadlo. Fotbal dlouhé měsíce vůbec nehrál. Výrazně přibral na váze.
„Všechno jsem zahodil. Neměl jsem už žádný smysl pro život a byl jsem psychicky na dně. Ztratil jsem zábrany a pouze jsem jedl. V jednu chvíli jsem vážil 117 kilo. Nemohl jsem spát. Nebo spíš jsem nechtěl, protože pak to začalo. Viděl jsem před sebou obrazy svého otce,“ říkal k tomu později.
Šanci mu poskytla pražská Slavia. V prosinci 2023 s ním podepsala smlouvu. Za Ihattarenovým příchodem stál hráčský agent Jiří Müller, osobní přítel Jaroslava Tvrdíka, agent trenéra Jindřicha Trpišovského. A také spolupracovník již zesnulého legendárního Itala Raioly, bývalého agenta Pavla Nedvěda či Zlatana Ibrahimoviče. Mino Raiola byl také agentem kdysi nadějného teenagera Ihattarena.
Mohamed Ihattaren do Prahy přijel s výraznou nadváhou. Při 183 centimetrech výšky měl hodně přes sto kilogramů. Dříve míval kolem 77 kilogramů. Ale kdyby shodil a dostal se do potřebné formy a fyzické kondice, mohl to být pro českou ligu naprosto mimořádný hráč. Šikovný levák, jakých je velmi málo. Je navíc univerzální, umí hrát zleva i zprava křídelního hráče nebo tvořivého záložníka uprostřed. Proto se Slavia rozhodla to s ním ještě zkusit, i když šance na úspěch byla malá.
Obavy se potvrdily. Pokus nevyšel. Mladík skončil ve Slavii, aniž by za ni odehrál jediný soutěžní zápas. Neobjevil se dokonce ani v utkání „B“ mužstva. Pražská Slavia se s ofenzivním záložníkem po necelých čtyřech měsících rozešla. „Klub a nizozemský záložník se společně dohodli na ukončení vzájemné spolupráce. Hráč mimo jiné vyjádřil přání soustředit se na svou kariéru v rámci svého blízkého okolí a rodiny, Slavia ho v této volbě plně podpořila,“ stálo v prohlášení klubu.
Proslýchalo se, že mladík nepřistupoval k přípravě, jak si Trpišovský a spol. představovali. Jeho zlepšování a nabíraní kondice nemělo očekávaný vývoj. V Praze si nezvykl. Chtěl zpět za rodinou do Nizozemska.
Když se v září minulého roku objevila v médiích zpráva, že se oficiálně stal novou posilou nizozemského prvoligového klubu RKC Waalwijk, nebylo to bráno příliš vážně. Nizozemskému klubu nevyšel start do sezony, a tak se snažil o změny. Angažování Ihattarena bylo všeobecně považováno za poněkud zoufalý pokus ve stylu „tonoucí se stébla chytá“.
Zástupci klubu ale mluvili o tom, že v angažování Mohameda Ihattarena vidí více. „Zapadá do klubové filozofie začlenit do naší rodiny hráče, kteří z jakýchkoli důvodů procházejí těžkou fází své kariéry, s cílem vzájemně si pomáhat,“ říkal technický ředitel klubu Mo Allach.
„Jsem vděčný klubu za příležitost, díky níž budu znovu aktivním fotbalistou a mohu se koncentrovat na to, co miluji. Z rozhovorů s technickým ředitelem a trenérem jsem měl hřejivý pocit jako už dlouho ne. Těším se, až se připojím k týmu a pomohu klubu k setrvání v nejvyšší soutěži,“ prohlásil po podpisu smlouvy hráč v září minulého roku.
Z tehdejších záběrů bylo zřejmé, že je už o něco hubenější, než tomu bylo ve Slavii. Po předchozích nezdarech to ale bylo všeobecně považováno jen za další hezká slova, která nejspíš opět nenaleznou faktického naplnění. Pravda, klub moc neriskoval. Ihattaren přicházel jako volný hráč.
V průběhu podzimu začal sbírat ligové minuty. Jeho kondiční výpadek byl po třech letech mimo vrcholový fotbal obrovský. Nastupoval na kraťoučké časové úseky. I v nich ale ukázal, že „to má v noze“. Postupně minut přibývalo a v lednu už v ligových duelech skoro „neslezl ze hřiště“.
Na stadionu Ajaxu odehrál při prohře Waalwijku 2:1 celé utkání a vstřelil gól. Následně v domácím duelu s Utrechtem, který tým také prohrál 1:2, byl na hřišti už 81 minut. V remízovém zápase (1:1) na stadionu Sparty Rotterdam byl na hrací ploše 88 minut. Při výhře svého týmu proti Willem II (2:0) strávil na hřišti 84 minut. Další dvě utkání proti Almere City (výhra hostů z Waalwijku 1:4) a Bredě (domácí výhra 5:0) odehrál celá! To bylo velké překvapení.
Nakonec v sezoně 2024/25 nastoupil do 24 utkání nizozemské nejvyšší soutěže. Vstřelil 4 góly a měl 5 asistencí. Další tři utkání přidal v národním poháru. Na to, že tři sezony neodehrál jediný soutěžní zápas a přibral přes třicet kilo, které musel shazovat, to nebyl vůbec špatný výsledek. Poslední Waalwijk se na jaře výkonnostně zvednul, ale ani s Ihattarenovým přispěním prvoligovou příslušnost nakonec nezachránil.
V Nizozemsku se o jeho comebacku na jaře mluvilo. Známý sportovní novinář a znalec nizozemského fotbalu Valentine Driessen řekl v médiích na jeho adresu: „Kdyby se Ihattaren nejmenoval Ihattaren, byl by opět na seznamu všech velkých nizozemských klubů. Má extra kvalitu a hraje teď na příliš nízké úrovni, na své fotbalové kvality.“ Názor, že je na sestupující Waawijk příliš dobrým hráčem, se v nizozemských médiích objevovaly v poslední době častěji.
Jiní upozorňovali na jeho nedostatky. „Ihattaren umí jednu část fotbalu neuvěřitelně dobře, tu na míči,“ říkal na jeho adresu v médiích Dán Kenneth Perez, bývalý hráč Ajaxu a současný glosátor dění v nizozemské lize. „Nikdy se nestane velkým hráčem, je příliš líný,“ myslí si Perez, který upozorňuje na fakt, že Ihattarenova kondice stále není na potřebné úrovni pro velký fotbal. A je otázkou, zda někdy bude.
Ihattaren hraje hlavně s míčem. Když ho dostane, je nadprůměrný, kreativní, střelecky disponovaný. Má výbornou techniku a střelu levačkou. Dokáže se z pravé strany uvolnit rychlou kličkou směrem do hřiště a po „Robbenovsku“ zakončit. Bez míče však aktivní moc není. Otázkou je, do jaké míry je to stále ještě horší kondicí či dohodou s trenérem Waalwijku. Anebo, zda je to dané jeho celkovým přístupem k fotbalu.
Do Waalwijku přišel jako volný hráč. Po roce ze sestupujícího klubu odešel. Měl to tam rád, ale pouze druhou ligu hrát dál nechtěl. Celé léto se řešilo jeho nové působiště. V nizozemské nejvyšší soutěži nakonec zůstal. To pro něj byla priorita. Jak bylo oznámeno v tomto týdnu, jeho novým klubem je 11.tým minulého ročníku nejvyšší nizozemské soutěže - Fortuna Sittard. Smlouvu podepsal do 30.června 2026.
The story continues in Sittard. pic.twitter.com/D9cBETOSHY
— Fortuna Sittard (@FortunaSittard) August 14, 2025
„V RKC Waalwijk jsem dostal příležitost znovuobjevit svou vášeň pro fotbal a nyní ve Fortuně mám možnost udělat další krok. Rozhovory s manažerem byly velmi pozitivní a přesvědčily mě, že je to správný krok, zejména proto, že jsem chtěl zůstat v Nizozemsku. Fanoušci mohou očekávat, že pro tento klub udělám všechno. Společně z toho uděláme úžasné dobrodružství,“ uvedl Mohamed pro klubový web Fortuny.
Fortuna Sittard hrává v poklidném středu tabulky nejvyšší nizozemské soutěže. V posledních dvou sezonách skončila desátá a jedenáctá. Nehraje sice špičku ligu, ale obvykle se také pohybuje daleko od sestupových vod, což by Ihattarenovi mělo vyhovovat. Tým nebude pod sestupovým tlakem a kreativní ofenzivní hráč jeho typu by měl dostat příležitosti se ukázat.
Mohamed Ihattaren je stále mladým fotbalistou. Vlastně je trochu překvapivým zjištěním, že 12.února 2025 oslavil teprve 23.narozeniny. Kariéru má pořád před sebou. Záleží jen na něm, jak s ní naloží. Jeho tržní hodnota se, dle známého portálu, v osmnácti letech pohybovala výrazně nad 20 miliony eur. Pak šla prudce dolů. Po posledním nezdaru ve Slavii klesla na 100 tisíc eur. I to bylo moc za obtloustlého fotbalistu bez kondice a vztahu k povinnostem, který byl vrcholovým hráčem vlastně jen „na papíře“. Teď je situace jiná. Mohamed opět hraje a zmíněný portál udává současnou „cenovku“ už ve výši 1 milionu eur.
Zůstane lehce nadprůměrným ligovým fotbalistou v průměrném nizozemském klubu? Anebo jeho kariéra začne znovu stoupat? Uslyšíme o něm a zamíří časem do nějakého evropského velkoklubu? Dostane snad příležitost v marocké seniorské reprezentaci?
V mládežnických výběrech reprezentoval Nizozemsko (narodil se v Utrechtu), ale nyní už má prý marocké občanství po otci. Více nám řeknou následující měsíce a roky. Každopádně stoji za to životní příběh tohoto nevšedního fotbalisty nadále sledovat. Snad svůj velký talent „nezahodí“.
Další zdroje: statistiky Livesport, Transfermarkt, klubové weby RKC Waalwijk, Fortuna Sittard a SK Slavia Praha
