Článek
Podle rozsáhlé zprávy Evropské komise, která má 112 stránek a nese název „Report on the quality of life in European cities, 2023“, je téměř devět z deseti lidí v Evropě spokojeno s životem ve svém městě. Zpráva ukazuje, že spokojenost se životem v celé Evropě od roku 2019, kdy proběhl poslední průzkum, mírně poklesla. Vliv na to má covidové období a jeho důsledky, a také dopady ekonomické krize. Přesto je to stále docela slušný výsledek.
Do průzkumu bylo opět zahrnuto celkem 83 měst. Z měst České republiky byla v průzkumu opět pouze dvě - Praha a Ostrava. Výsledky potvrzují výrazné zlepšení vnímaní kvality života ve městech ve východních členských státech EU. Vysoká spokojenost je pak už tradičně v severských městech. Horší situace je často v městech na jihu Evropy.
V první desítce měst, kde jsou lidé nejspokojenější, jsou po dvou ze Švýcarska a Německa, po jednom zástupci mají Dánsko, Nizozemsko, Polsko, Švédsko, Rumunsko a Portugalsko.
V desítce měst, kde místní lidé vnímají situaci špatně, jsou tři italská města, po jednom pak z Řecka, Turecka, Albánie, Srbska, Maďarska, Severní Makedonie a Černé Hory.
Města v Evropě jsou vnímána jako inkluzivnější než země, ve kterých se nacházejí. V průměru podíl obyvatel měst, kteří si myslí, že jejich město je dobrým místem pro život LGBTQ lidí, je vyšší, než bývá celostátní průměr v jejich zemi. Na venkově je tedy situace mnohdy odlišná.
Menší města jsou často vnímána jako lepší místo pro život starších lidí. Lidé se cítí bezpečněji, chodí sami v noci a své město vnímají jako čistější a méně hlučné než lidé žijící ve velkoměstech.
Lidé v jiných než hlavních městech jsou také v průměru spokojenější s dostupností veřejných prostranství, zdravotní péče a s dostupností bydlení. Města mimo velká hlavní města jsou také chápána jako lepší místo pro život rodin s malými dětmi. Lidé v jiných než hlavních městech bývají obvykle více spokojenější s místní veřejnou správou.
Kde jsou lidé údajně nejspokojenější?
Švýcarský Curych byl ve zprávě za rok 2023 vyhlášen nejpříjemnějším evropským městem pro život.
Největší švýcarské město porazilo 82 dalších měst z celé EU, Evropského sdružení volného obchodu, Spojeného království, západního Balkánu a Turecka, a to na základě odpovědí více než 71 000 obyvatel, kteří se zúčastnili průzkumu.
Curych (německy Zürich) je hlavní město stejnojmenného kantonu. Leží v předhůří Alp u severního konce Curyšského jezera, na obou březích řeky Limmat. Je obklopeno lesnatými kopci, nejvyšší z nich Uetliberg dosahuje výšky 869 m n. m. Město se dělí na 12 obvodů. Žije zde necelých 500 tisíc obyvatel. V celé aglomeraci přes 1,1 milionu obyvatel. Zhruba třetina obyvatel jsou cizinci.
Curych je na evropské poměry celkem malé město s útulným centrem plným křivolakých romantických uliček, které jsou obsypány hospůdkami s terasami, na nichž se od jara do podzimu scházejí místní obyvatelé na kávu, víno či jídlo. Téměř celé centrum funguje jako pěší zóna, ve které se jezdí pouze na kolech a v tramvajích.
Obyvatelé Curychu jsou dle zprávy komise většinou spokojeni se svou prací, veřejnou dopravou, zdravotnickými službami, kvalitou ovzduší a finanční situací. Jednou z oblastí, kde se městu nedaří tak dobře, jsou (asi nepřekvapivě) ceny nemovitostí, protože pouze 11 % respondentů popsalo nalezení cenově dostupného místa k životu jako „snadné“. V Curychu rozhodně není levně, přesto však jeho obyvatelé vyjádřili ohromující 97 % míru spokojenosti se životem ve městě.
Deset nejlepších měst pro život v Evropě:
Kodaň - druhé město v celkové pořadí
Na opačném konci žebříčku 83 měst je italské Palermo, sicilské kulturní a ekonomické centrum. Navzdory zjevné kráse, slunečnímu svitu a vyloženě nebeskému jídlu, je s životem v Palermu spokojeno pouze 62 % dotázaných obyvatel.
Deset měst v Evropě, kde jsou lidé nejméně spokojeni:
Evropská komise ve zprávě kompletní žebříček všech 83 měst neuvádí. Pouze deset nejlepších a deset nejhorších. Stejně je tomu i v dílčích kategoriích, které zpráva komise uvádí. Praha a Ostrava se ve většině kategorií na deseti nejlepších a deseti nejhorších místech neobjevuje. Jsou však i výjimky. Ve dvou oblastech Praha dokonce zvítězila.
Nizozemský Groningen obsadil třetí příčku
Pojďme jednotlivé kategorie rychle proběhnout.
V průzkumu, který řeší, zda se „Kvalita života ve městě ve srovnání s obdobím před 5 lety zvýšila“, se Ostrava umístila na 5.místě. To je jistě velmi pozitivní zpráva. Největší posun k lepšímu zaznamenala polská města Białystok a Gdaňsk a také rumunská Kluž. Nejvíce se situace údajně zhoršila v italské metropoli Řím, makedonské Skopji a italské Bologni.
V oblasti „Dobré město pro imigranty z jiných zemí“ je nejlepší velšský Cardiff a portugalská města Lisabon a Braga. Nejhůře je na tom naopak prý makedonská Skopje, bulharská Sofia a francouzská metropole Paříž.
V průzkumu „Dobré město pro život LGBT“ je nejlepší celkový vítěz, tedy švýcarský Curych, před islandským Reykjavikem a dánskou Kodaní. Nejhorší situace je naopak v tureckém městě Diyarbakır, albánské Tiraně a turecké metropoli Istanbul.
V kategorii „Dobré město pro starší lidi“ zvítězil opět Curych před německým Rostockem a Lucemburkem. Nejhůře dopadly Istanbul, Řím a Tirana.
„Dobré město pro život rodin s dětmi“ je velšský Cardiff, finské Oulu a portugalská Braga. Nejhorší situace je prý v Istanbulu, Tiraně a slovinské Ljubljani.
Velšský Cardiff je prý příjemným městem pro život rodin s dětmi
Městem, kde se „Lidé cítí bezpečně a chodí sami v noci bez obav po ulici“ je Kodaň, dále španělské Oviedo a slovinská Ljubljana. Nejhorší pocit v tomto směru mají lidé v Římě, Athénách a francouzské Marseille. Mezi desítkou nejhorších měst se umístila na 7.místě Ostrava. Její obyvatelé dle zprávy nevnímají město jako zcela bezpečné.
V poněkud zvláštní otázce „Lidé souhlasí s tím, že většině lidí v jejich městě lze věřit“ zvítězil dánský Aalborg, před nizozemským Groningenem a Kodaní. Nejhůře jsou na tom Athény, Istanbul a bulharská Sofia.
V další poněkud více subjektivní záležitosti „Lidé se v předchozích 4 týdnech cítili osamělí“ si vedl nejlépe Lucemburk před Štrasburkem a Ženevou. V těchto městech se lidé cítili prý nejméně osamělí. Nejhůře dopadl turecký Diyarbakir, dále černohorská Podgorica a bulharská Sofia.
„Lidí, kteří si myslí, že ve městě je snadné najít dobrou práci“ má nejvíce Praha. To asi není při nízké nezaměstnanosti v zemi a v Praze obzvláště, nijak překvapivé zjištění. Na druhou stranu to dokládá, že průzkumy nejsou „vycucané z prstu“, ale mají určitou vypovídající hodnotu. Druhým městem v pořadí je rumunská Kluž, třetí německý Mnichov. Pro zajímavost: na čtvrtém místě je hlavní město Slovenska, Bratislava. Nejhůře jsou na tom města z jihu Itálie, Palermo a Neapol, třetí je španělské Oviedo.
V Praze jsou lidé spokojeni s pracovním uplatněním a hromadnou dopravou
V kategorii „Lidé spokojení se svou osobní pracovní situací“ je první německý Rostock, následovaný Lucemburkem a islandským Reykjavikem. Nejhorší situace je prý v řeckém Heraklionu, tureckém Diyarbakiru a hlavním městě Řecka, Athénách.
„Lidí spokojených s finanční situací své domácnosti“ je nejvíce v Curychu před Lucemburkem a norskou metropolí Oslo. Nejhůře situaci vnímají občané řeckých měst Heraklion a Athény a makedonské Skopje.
Kategorii „Lidé cítí, že v případě potřeby dostanou materiální pomoc“ vyhrálo polský přístavní městlo Gdaňsk před rumunskou Kluží a Kodaní. Nejhůře jsou na tom Skopje, Heraklion a poněkud překvapivě Ženeva.
Na otázku „Lidé používající typicky auto“ odpovědělo nejvíc kladně občanů portugalské Bragy před Reykjavíkem a Skopje. Na opačném pólu jsou Stockholm, Paříž a Groningen.
Kategorii „Lidé používající typicky veřejnou dopravu“ vyhrála Praha před Paříží a rumunským hlavním městem, Bukureští. Na sedmém místě je Ostrava. Nejhůře jsou na tom v kyperské Nikosii, Tiraně a Palermu.
„Lidé používající typicky kolo“ jsou prý nejvíce v nizozemských městech Groningenu a Amsterdamu, třetí je dánská Kodaň. Kdo někdy navštívil tato města, tak to jistě rád potvrdí. Nejméně kolo používají naopak údajně v Římě, srbském Bělehradě a litevském Vilnijusu.
„Lidé využívající typicky pěší chůzi po městě“ jsou prý nejvíce v Paříži, druhý je Stockholm a třetí Helsinki. Nejméně chodí pěšky lidé v tureckých městech Istanbulu, Ankaře a Antalyi.
Kategorii „Lidé jsou spokojeni s hromadnou dopravou ve městě“ vede Curych před hlavním městem Rakouska, Vídní a nizozemským přístavním městem, Rotterdamem. Praha je na 6.místě. Nejméně spokojeni jsou v sicilském Palermu, Římě a albánské Tiraně. Pražská hromadná doprava je, ve srovnání s řadou jiných měst v Evropě, opravdu nadstandardní, takže umístění v první desítce není překvapivé. Stejně jako druhé místo Vídně.
„Lidí spokojených s kulturním vyžitím ve městě“ je opět nejvíce v Curychu před nizozemským Groningenem a estonským Tallinem. Kulturně nespokojeni jsou nejvíce lidé v maltské Vallettě, albánské Tiraně a černohorské Podgorici.
První místo v kategorii „Lidé jsou spokojeni se zelení ve městě“ obsadila švýcarská Ženeva, druhé bylo švédské Malmö a třetí norské Oslo. Nejhůře jsou na tom prý v italské Neapoli, řeckém Heraklionu a Palermu, pátém největším italském městě na Sicílii.
Ženeva - v celkovém pořadí na sedmém místě
„Lidé spokojení s veřejnými prostranstvími ve městě“ jsou nejvíce v Lucemburku před Groningenem a Ženevou. Velmi nespokojeni jsou naopak lidé v řeckých Athénách, italské Neapoli a maltské Vallettě.
Kategorii „Lidé jsou spokojeni se zdravotními službami ve městě“ vévodí opět švýcarský Curych, následován Groningenem a belgickými Antverpami. Nejvíc nespokojeni jsou se zdravotnictvím lidé v makedonském Skopje, maďarském Miškolci a v černohorské Podgorici.
„Lidé jsou spokojeni s kvalitou ovzduší “ nejvíce v Curychu před Helsinkami, hlavním městem Finska, a německým Rostockem z pobřeží Baltského moře. Nejhůře naopak situaci vnímají občané Skopje, rumunské Bukurešti a polského Krakova. Desítku nejhorších měst, dle mínění nespokojených občanů, uzavírá Ostrava.
Kategorii „Lidé jsou spokojeni s úrovní hluku ve svém městě“ vede finské Oulu před irským Dublinem a Tyneside, což je městská aglomerace na severovýchodě Anglie. Nejméně spokojeni jsou lidé v rumunském hlavním městě, Bukurešti, italském Palermu a tureckém Istanbulu.
„Lidí spokojených s čistotou ve městě“ je nejvíce v Lucemburku před polským Białystokem a Curychem. Nejhůře dopadlo sicilské Palermo, následované Římem a třetí je francouzské přístavní město Marseille.
Kategorii, jak jsou „Lidé spokojeni s tím, jak dlouho trvá vyřízení žádostí místní veřejnou správou města“ vyhrála švýcarská města Ženeva a Curych, třetí je dánský Aalborg. Nejhorší situace je prý v italských městech Palermu, Římě a Neapoli.
Palermo má krásnou architekturu, ale také mnoho záporů. V celkové hodnocení skončilo ze všech měst nejhůře
V otázce „Lidé souhlasí s tím, že postupy používané městskou veřejnou správou jsou přímočaré a snadno pochopitelné“ je nejlepší situace v Ženevě, belgickém Lutychu a turecké Antalyi. Nejhorší je to údajně v Palermu, Římě a Bělehradě.
Další kategorii „Lidé souhlasí s tím, že informace a služby místní veřejné správy města mohou být snadno přístupné online“ vyhrál opět Curych před Aalborgem a Groningenem. Situaci v této záležitosti dobře vnímali i občané Ostravy, které se umístila na pěkném na 10.místě. Nejhůře jsou na tom italská města Palermo, Neapol a Řím.
V poslední oblasti „Lidé souhlasí s tím, že v místní veřejné správě města existuje korupce“ je na tom nejlépe Kodaň, následovaná Curychem a městem ze severozápadní Francie, Rennes. Občané těchto měst nevnímají korupci jako problém. Nejhůře jsou na tom naopak v Bělehradě, Záhřebu a Skopje. Tedy vesměs balkánských zemích.
