Slavia se rozjíždí ztěžka. Řeší nového útočníka i záležitosti kolem Chorého, Zafeirise i Douděry

Slávistický šéf Jaroslav Tvrdík říkal před sezonou v médiích: „Složili jsme nejsilnější tým za deset let, co tu jsem.“ Slavia se sama pasovala do role velkého favorita Chance ligy. V Edenu zůstal mistrovský kádr pohromadě. Ač se na jaře spekulovalo o možném odchodu Zafeirise, Ogbua či Dorleye, z těchto fotbalistů nikdo neodešel.

Pravda, Jaroslav Tvrdík se takto vyjádřil ještě před odchodem levého wing beka El Hadjiho Malicka Dioufa do londýnského West Hamu United. Už tehdy byl ale přestup mladého Senegalce více než pravděpodobný. Slavia s ním už ve svých plánech pro novou sezonu nepočítala. S týmem sice byl, ale k přípravným utkáním v létě raději už ani nenastupoval, aby se náhodou nezranil.

Slavia zahájila podzimní část sezony Chance ligy domácím utkáním s Hradcem Králové. Klubem, který umí hrát pod trenérem Davidem Horejšem důraznou, urputnou, „nechutnou“ obranu. Pokud to podpoří vedoucím gólem z nějakého brejku, je rázem o zábavu postaráno a favorit má problém.

V Edenu to hradečtí „votroci“ opět potvrdili. Slavia pouze remizovala. Prohrávala 0:1, pak utkání otočila góly Chorého a Zafeirise. A když už to vypadalo, že si odnese „utrápenou“ výhru, trefil se krásně v závěru hradecký Hodek a vyrovnal na konečných 2:2. První nečekaná ztráta bodů byla na světě. Hned v prvním utkání obhájce titulu v nové sezony.

V následujícím duelu Slavia celkem v pohodě „vyklepla“ v malém pražském derby už po desáté v řadě vršovické sousedy Bohemians na jejich stadionu v Ďolíčku 0:2 góly Provoda a Kušeje. Utkání možná mohlo mít jiný průběh, kdyby v 19.minutě za stavu 0:0 domácí útočník Václav Drchal netrefil ve vyložené šanci jen tyč. Při Slavii ale stáli všichni svatí. Pak už bylo na hřišti jen jedno mužstvo - to z Edenu.

V třetím kole zavítal obhájce titulu na Slovácko. Z nepěkného utkání plného soubojů, faulů a přerušení, kdy se více nehrálo než hrálo, si Pražané nakonec odvezli velmi šťastnou výhru 0:1. Jediný gól vstřelil Ivan Schranz. Domácí Daníček odmítl vyrovnání v samém závěru utkání, když v nastavení neproměnil pokutový kop. Ten byl nařízen za faul Tomáše Chorého na domácího brankáře Heču, za který byl slávistický útočník vyloučen.

Chorého „blikanec“ jen dokreslil celkovou strašnou atmosféru utkání, v kterém k sobě neměli úctu hráči na hřišti ani realizační týmy na obou střídačkách. Jestliže v poslední době mluvíme (zcela po právu) o tom, že úroveň ligy jde nahoru. A to po fotbalové i společenské stránce, tak tento zápas, to byla anti-reklama na ligový fotbal.

Teplice ve 4.kole Slávisté snadno přehráli v domácím prostředí 3:0. Ostatně bylo by obrovským překvapením, kdyby tomu bylo jinak. Teplický klub bodoval v Edenu naposledy před devíti lety. Slavia vedla gólem Lukáše Provoda. Druhou půli náskok zvýšili Christos Zafeiris a Jan Bořil.

Páté kolo přivedlo Slavii do Jablonce. Už před utkáním bylo jasné, že to pro ni nebude rozhodně bezstarostný výlet. Jablonecký šéf Miroslav Pelta poskládal velmi dobrý kádr už před minulým ligovým ročníkem. Přivedl k němu zkušeného trenéra Luboše Kozla, který předtím vedl liberecký Slovan, ale pro nový tandem v managementu klubu (majitel Kania a GŘ Nezmar) byl asi málo moderním koučem. Angažovali místo něj jako nového trenéra jiného bývalého reprezentanta, Radoslava Kováče.

Život však někdy „tropí hlouposti“. Zatímco výsledky nového projektu libereckého Slovanu mají do ideálu pořád hodně daleko, Luboš Kozel v sousedním městě odvádí výbornou práci. Klub, který hrál poslední roky pravidelně o sestup, dovedl v minulé sezoně na 5.místo celkového pořadí nejvyšší soutěže. FK Jablonec začal velmi slušně i novou sezonu, i když měl v úvodu těžší los. V prvním kole doma pražskou Spartu (1:1), v druhém jel do Plzně k duelu s Viktorií (1:1), pak zdolal na jablonecké Střelnici Hradec Králové (2:0) a vyhrál v Praze na Bohemians (0:1).

Slavia do utkání nešla v příliš dobrém rozpoložení. Už druhý zápas ji chyběl distancovaný klíčový útočník Tomáš Chorý. V posledních dnech před duelem se navíc hojně probírala situace kolem záložníka Christose Zafeirise. Konkrétně jeho možný přestup do řeckého PAOK Soluň. To vyústilo ve skutečnost, že do zápasu nakonec nebyl trenérem Trpišovským vůbec nasazen, ač byl přítomen a zdráv, neboť dle trenérova vyjádření po utkání „nebyl mentálně připravený na zápas“.

U „případu Zafeiris“ se zastavme. Slavia ho v létě chtěla prodat, ale nabídka na něj nebyla adekvátní jejím představám. Navíc sám hráč chtěl zůstat ve Slavii. Hrát s ní Ligu mistrů. Stejně jako například Igoh Ogbu. Slavia mladému Řekovi vylepšila smlouvu. Nyní by ale Zafeirise rád získal řecký PAOK, který mu prý nabízí interesantní smlouvu.

Podle webu infotbal.cz se má jednat o plat, v přepočtu, přes 40 milionů korun za sezonu. Pražské Slavii řecký klub nabízí dohromady zhruba 12 milionů eur. Jestli je to pravda, je to už velmi zajímavá částka, když vezmeme v úvahu, že český reprezentant Pavel Šulc odešel nedávno z Plzně za 7,5 milionu eur. Viktoria může údajně získat časem s bonusy celkem až 10 mil. eur (pokud se naplní všechny podmínky).

Pražská Slavia ale řeckého reprezentanta nyní pustit nechce. Předržovat v klubu hráče, který se vidí jinde, se obvykle nevyplácí. Jeho motivace a výkonnost jde mnohdy dolů. Vzpomeňme na loňský velký propad formy mladého sparťanského stopera Martina Vitíka po zamítnutém letním přestupu do Itálie. Hráč to pak prostě „má v hlavě“.

Jinak je ale stanovisko Slavie pochopitelné. Zafeiris chtěl ještě před nedávnem v Praze moc a moc zůstat. Velmi stál o novou smlouvu a účast v Lize mistrů. Vše dostal. Uběhlo jen pár týdnů a najednou by (asi i pod vlivem řecké rodiny, jak se spekuluje) rychle rád přestoupil do klubu ze své vlasti.

Slavia na Zafeirise vsadila. Čeká ji Liga mistrů. Adekvátní náhradu tak rychle nejspíš také nesežene. Rozhodla se tedy, že bude trvat na svém a přestup zamítla.

Zvenku to dělá dojem, že se realizační tým v čele s trenérem Trpišovský rozhodl „Zafiho“ trošku o víkendu v Jablonci „podusit“. Mladého záložníka sice do Jablonce vzal, ten prošel celou předzápasovou přípravou, ale pak ho trenér Trpišovský nechal „výchovně“ sedět po celé utkání pouze na lavičce.

Jestli to mělo Zafeirisovi „přiskřípnout drápky“, tak to tak úplně nevyšlo. Bylo by to všechno hezké a správné, kdyby to Slavii nestálo dva ligové body. Nikdy se už samozřejmě nedozvíme, jestli by Pražané se Zafeirisem v sestavě hráli lépe a naplno bodovali. Možná by utkání skončilo stejným výsledkem. Možná. Faktem je, že „Zafi“ byl zatím ze záložníků Slavie v úvodu sezony jasně nejlepším. Jak to dopadlo v Jablonci bez něj, víme. Slavia horko těžko vyrovnala na 1:1 až v 90.minutě, kdy se krásně trefil do šibenice nečekaně Douděra. Slavia si tak nakonec odvezla alespoň bod.

Středeční odpoledne nakonec zřejmě přineslo rozuzlení choulostivého „případu Zafeiris“. Slavia prý prodala svého záložníka do řeckého PAOK Soluň s tím, že zůstane v Edenu ještě na hostování do konce podzimní části sezony. Slavia podle webu gazzetta.gr obdrži od řeckého klubu deset milionů eur (aktuálně v přepočtu asi 245 milionů korun) plus možné zpětné bonusy. Už dříve se mluvilo o tom, že celkově se může částka s bonusy vyšplhat zhruba na 12 milionů eur.

Slavia vyinkasuje velmi slušný „balík“, zároveň nepřijde o hráče pro podzimní část soutěže. Zafeiris bude mít „čistou hlavu“, nebude demotivovaný, ve Slavii odmaká ještě podzim, zahraje si v jejím dresu Ligu mistrů. Až pak zamíří do klubu ve své vlasti. Slavia získá čas na to, zařídit si pro jaro odpovídající hráčskou náhradu.

Z obchodního hlediska byl Christos Zefeiris pro Slavii vynikajícím „kaufem“. Do Edenu přišel z norského Haugesundu za necelých 65 milionů korun. Uplatnil se. Pomohl ji k mistrovskému titulu a do Ligy mistrů. Odejde minimálně za 245 milionů.

Pojďme ale ještě od začátku do Jablonce. Skóre utkání otevřel domácí Jan Chramosta, člen Klubu ligových kanonýrů, svým už 107. gólem v nejvyšší soutěži. Slavia mohla poté vyrovnat, ale - jak uvedla ve svém komuniké Komise rozhodčích - „ve 44. minutě utkání rozhodčí chybně nenařídil pokutový kop pro hostující družstvo za držení“.

Slavia tedy penaltu kvůli pochybení rozhodčího nekopala. Je dobré, aby to zaznělo. Vzpomeňte si, až budeme opět slýchat, že se Slavii proti slabším „připískává“.

Jablonec tedy s favoritem znovu neprohrál. V novém ligovém ročníku neodešel poražen s ani s jedním týmem ze silné trojky Slavia - Sparta - Plzeň. Tým Luboše Kozla zahrál opět výborně. Má vyváženou sestavu zkušených fotbalistů (Martinec, Tekijaški, Novák, Chramosta, Alegue a další), doplněný mladšími, zejména ve Slavii nepotřebným, 24 letým Michalem Beranem. Bývalý mládežnický reprezentant, kdysi velký talent libereckého fotbalu, opustil Eden, aniž by dostal výraznější šanci, po několika hostováních nakonec jako volný hráč.

K jabloneckému FK ještě jedna poznámka. Je otázkou, jak dlouho tuto sestavu Miroslav Pelta udrží pohromadě. Divil bych se, kdyby třeba takový Martinec v Jablonci dohrál celý ročník.

Pražská Slavia zatím slova Jaroslava Tvrdíka z úvodu tohoto článku nenaplňuje. Do sezony nevstoupila ideálně. Kvalifikační boje o Evropu se jí tentokrát netýkají. Hraje zatím pouze jednou týdně českou nejvyšší soutěž. Odehráno je pět kol a ze strany obhájce titulu to není sice tragédie, ale také žádná hitparáda. Ještě sice neprohrál, ale třikrát vyhrál a dvakrát remizoval. Na druhém místě tabulky má 11 bodů. O dva méně než vedoucí Sparta.

To samo o sobě ještě není nějaký velký průšvih. Slavia se může poměrně rychle dostat v příštích utkáních do pohody. Dvakrát třikrát jasně vyhraje a za pár týdnů může vše vypadat zcela jinak. Ostatně ligový program ji v tomto směru trochu nahrává. V nejbližším kole se utká v domácím prostředím s Pardubicemi, ligovým outsiderem, což by měl být soupeř na „spravení chuti“. Poté jedou Slávisté do Mladé Boleslavi. To je tým, který dovede hrát pohledný kombinační fotbal, ale také neumí pořádně bránit a dokáže inkasovat příděl gólů. Tak jako od plzeňské Viktorie, která vyhrála v Mladé Boleslavi v úterní dohrávce vysoko 0:5. 

Dalším soupeřem je „spřátelená“ Karviná s trenérem Martinem Hyským. Další z týmů, který se nesnaží jen „betonovat“, ale hrát kombinační fotbal. Tedy znovu otevřenější způsob hry, který by Slavii měl více vyhovovat. Problémy ji obvykle činí utkání s týmy, které umějí „zaparkovat autobus“ a hrát co nejdéle „nechutnou“, velmi důraznou obranu.

V těchto utkáních by tedy Slavia měla naplno bodovat. Ostatně ani nyní to není žádný malér. Na vedoucí Spartu ztrácí pouhé dva body a soutěž je stále jen na začátku. Obavy spíše vzbuzuje stav týmu a lehce nervózní atmosféra kolem něj.

Za něco si tak trochu může Slavia sama, když na sebe předsezonními prohlášeními vytvořila ještě větší tlak a pasovala se do role jednoznačného favorita soutěže. Tím by byla jako obhájce titulu samozřejmě tak jako tak, ale poněkud „velkohubá“ slova to ještě zdůraznila. Týmu nepomohl úlet Tomáše Chorého na Slovácku, dohady kolem Christose Zafeirise a v neposlední řadě některé přehnané reakce Davida Douděry.

Zatímco odchod Malicka Dioufa náladu v Edenu nezkazil, neboť se s ním počítalo a Slavia si „namastila“ kapsu, horší je to s náhradou za něj. Ač o této situaci realizační tým dopředu věděl, připravoval se na ni, Slavia o nástupci dosud jasno nemá. Ono jedna věc je se připravovat a druhá, být postaven před hotovou věc, tedy hráče definitivně nahradit. To ostatně vidíme i v případě Viktorie Plzeň, která se také v úvodu sezony složitě vypořádává s odchodem dvou opor základní sestavy - Šulce a Kalvacha. Slavia to má o to horší, že hraje od začátku sezony zatím pouze jednou týdně. Prostoru pro zkoušení je tak pomálu.

Jedna z variant na levého wing beka, mladý Slovák Dominik Javorček, se v přípravě vážně zranil a bude dlouho chybět. Slavia tak zkouší na levém wing beku znovu Ondřeje Zmrzlého, Lukáše Provoda a naposledy i veterána Jana Bořila. Variantou může být též Michal Sadílek, Oscar Dorley či mladý Divine Teah.

Aby toho nebylo málo, Slavia má problém také ve stoperské formaci. Igoh Ogbu byl zraněný. Poprvé nastoupil po tři zápasové pauze v Jablonci. Odehrál jen 33 minut. Dostal brzy žlutou kartu. Opět má zdravotní problém a zřejmě bude opět chybět. Stejně tak šel ze hry v Jablonci ve stejném čase ze zdravotních důvodů další stoper David Zima. Ztráta dvou stoperů v průběhu první půle notně zamává asi s každým týmem.

Pravidelně zatím nastupuje pouze Tomáš Holeš. Odehraje si sice své, ale i on tradičně mívá v sezoně zdravotní výpadky. V 32 letech už rychlejším také nebude. Osvalený fotbalista působí už poněkud těžším dojmem. V kontextu účasti Slavie v Lize mistrů je otázkou, na co to bude v jeho případě ještě stačit.

Mladý Štěpán Chaloupek se musí ještě učit. Sbírat zkušenosti. Je v podobné situaci jako například Adam Ševínský ve Spartě. Pozitivní je, že se po absenci vrací Tomáš Vlček. O víkendu už odehrál celé utkání za „B“ tým v druhé lize proti Příbrami. Snad už si smůlu vybral. Zapojí se do dění v „áčku“ a zvýší konkurenci mezi stopery.

Větší konkurenci by Slavia potřebovala také na pravém wing beku, kde v poslední době pravidelně hrává David Douděra. Nesmírně bojovný fotbalista, který má však také své technické limity a zlozvyky. Hodně toho vybojuje, ale také poměrně dost zkazí. V přihrávkách i zakončení. Jindy zase dokáže překvapit nečekaným nádherným gólem z dálky. Dojem kazí jeho někdy velmi přehnaně emotivní reakce a až trapně působící simulování, pro které už ho kritizují i někteří skalní fanoušci sešívaných.

Kdo místo Davida Douděry připadá v úvahu? Toť otázka. 26 letý Japonec Daiki Hashioka by měl být alternativou na pravou stranu. Jestli „na to má“, jsme ale dosud nemohli moc zjistit. Nastoupil do třech utkání a dohromady si na hřišti pobyl pouze 36 minut. Nehraje ani druhou ligu za „B“ tým. Jediným přínosem jeho působení je tak zatím skutečnost, že si asistent „A“ mužstva Pavel Řehák „oprášil“ japonštinu. Snad nám Hashioka ukáže časem více. Pravého wing beka v minulosti zvládl také zahrát univerzál Ivan Schranz.

Před sezonou se mluvilo o tom, že Slavia má na dvě místa středových záložníků čtyři velmi kvalitní borce. Dva, kteří to hráli vloni, tedy Zafeirise a Doleye. K nim ještě navrátilce z Nizozemí Michala Sadílka a 21 letého Mosese, od něhož se čekaly velké věci. Zatím se tak neděje.

Dříve oblíbený Dorley byl po úvodním utkání s Hradcem Králové, které mu nevyšlo, trošku v nemilosti kouče Trpišovského. Teď už se ale do sestavy zase vrací.

Jasně nejlepším záložníkem se v prvních zápasech jevil býti Christos Zafeiris. Ten ale v Jablonci už z výše uvedených důvodů chyběl. Problém je však vyřešen, Zaferis pro podzim zůstává, do PAOKu se přesunu v zimě. V příštích utkáních by se měl objevit znovu v základní sestavě a navázat na své poslední vydařené výkony.

Více se určitě čekalo od českého reprezentanta Michala Sadílka, který se vrátil do české ligy z nizozemského Twente Enschede. Jeho výkony jsou dosud za očekáváním. V Jablonci se do hry vůbec nedostal. Asi nejlépe zatím zahrál na Bohemians, kde odehrál celý zápas ve středu zálohy po boku Zafeirise (místo Dorleye).

Největší problém Slavii připravil v úvodu nové sezony 30 letý útočník Tomáš Chorý. Po minulé sezoně, kdy dokázal přesvědčit všechny odpůrce, kteří ho ve Slavii nechtěli, že je pro mužstvo obrovským přínosem a pomohl mu k mistrovskému titulu, teď všechno „zazdil“ nesmyslným zákrokem na brankáře Slovácka Heču.

Dostal od disciplinární komise „flastr“ na šest utkání. Logicky by neměl být nominován ani do národního týmu. Bude tedy náležitě odpočatý na Ligu mistrů. Znovu bude mít po návratu co napravovat. Získá svými výkony a góly zpět všechny příznivce Slavie na svou stranu, anebo už mu někteří neodpustí?

Tomáš Chorý Slavii chybí. Potřebuje ho paradoxně mnohem více v „soubojové“ české lize než v „běhavé“ Lize mistrů. V prvním případě hrají Pražané často nátlakový fotbal s centry do šestnáctky, pro který potřebují urostlého zakončovatele. V případě druhém bude Slavia hrát proti favorizovaným soupeřům často na rychlé brejky, při kterých méně pohyblivého Tomáše Chorého až tolik nevyužije.

Absence Chorého ukázala slabinu současné slávistické soupisky. Do středu útoku má nyní k dispozici 26 letého Mojmíra Chytila, který se ale s formou v poslední době příliš nepotkává. Dále běhavé univerzály Lukáše Provoda a Ivana Schranze, kteří jsou použitelní v útoku i záloze. Jediným útočníkem-driblérem a typickým útočníkem, který se vyžívá v situacích „jeden na jednoho“, je Vasil Kušej.

Současné Slavii jednoznačně chybí v útoku větší konkurence. Příchod stále zraněného Jana Klimenta z olomoucké Sigmy je nyní nereálný. Stejně tak nespíš ostravského „rafana“ Erika Prekopa, neboť Baník už opustil Brazilec Ewerton a na odchodu do zahraničí je zřejmě i Slovák Rigo.

V posledních dnech se mluvilo o zájmu Slavie o slovenského 23 letého útočníka Tomáše Bobčeka. Odchovanec Ružomberoku „kroutí“ v Polsku už třetí sezonu. V první vstřelil v 24 utkáních 9 ligových branek. V druhé v 16 utkáních 8 gólů. Nyní je zjevně ve výborné formě. Vstup do nové sezony se mu povedl. V pěti zápasech má stejný počet gólů a jednu asistenci. Celkem ve 45 ligových zápasech stihl nastřílet 22 gólů. Na dalších sedm přihrál. Potenciál bezesporu má. Jestli je to hráč, který může okamžitě hrát v základní sestavě Slavie, toť otázka. Takový soud si bez bližší znalosti hráče vyslovit netroufám.

Česká média v souvislosti s ním zmiňují částku 10 milionů eur (i s bonusy). Tomáš Bobček má ale smlouvu v Gdaňsku do konce června 2027. Klub ho údajně nyní nechce prodat. Situace se ale může měnit z hodiny na hodinu. Ze dne na den. Jedno je jisté. Slavia kvalitního útočníka potřebuje. Čas na jeho možný nákup se pomalu krátí. Finance k dispozici jistě má. Otázkou je, co ji bude dávat smysl a co bude k mání.

Slavia má dost času formu vyladit. Také si ale nesmí nechat příliš utéct svého soupeře z Letné v ligové tabulce. Fanoušci dokáží odpustit, když se herně vždy až tolik nedaří, pokud jejich tým dál bojuje a sbírá body. V utkáních, které Slavii v Chance lize čekají, se ještě může „hledat“. Znovu si také vyzkoušet hru bez Tomáše Chorého, což může být svým způsobem přínosné. Hrát více kombinačně, po zemi, s méně nakopávanými míči do vápna.

Slavia, na rozdíl od týmů, které nyní hrají v týdnu evropské poháry, v současnosti nejspíš také asi mnohem více trénuje. Také její letní příprava byla zřejmě hodně objemová, protože realizační tým věděl, že nemusí ladit formu na evropská předkola. Naopak podzim bude dlouhý a z toho, co se v létě natrénuje, se dá potom žít. Může to být ale také jedním z důvodů, proč současná hra Slavie nepůsobí lehce, proč mají její hráči na začátku sezony „těžké nohy“.

To vše by Slavia měla zúročit později, kdy by se forma (snad) měla dostavit. V druhé polovině září, v říjnu, listopadu a prosinci už bude kombinovat náročné zápasy v Lize mistrů s návraty do české Chance ligy. Jak se jí bude dařit zvládat toto nesmírně těžké „přepínání“ mezi dvěma fotbalovými světy, to je oč tu běží. Sparta na tom v minulé sezoně „pohořela“. Nezvládala to. V Lize mistrů nebyla konkurenceschopná. Inkasovala potupné příděly. V Chance lize pak poté často nepřehrála ani průměrné české týmy. Jak si s tím letos vypořádají v Edenu?

Další zdroje: statistiky Livesport, klubový web SK Slavia Praha