Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Komáři mohou přenášet vážná onemocnění. Stále častěji hrozí i v našich zeměpisných šířkách

Foto: Pixabay

Jak uvedla ve své zprávě Slovenská akademie věd, komár tygrovaný byl objeven v oblasti Bratislavy. Klimatická změna pomáhá šířeni nebezpečných komárů do míst, kde nikdy předtím nežili. Mohou být přinašeči vážných nemocí.

Článek

Komáři způsobují více lidského utrpení než jakékoliv jiné zvíře na světě. Odhaduje se, že každý rok zemře na jimi přenesené nemoci na celém světě milion lidí. A trpí nejen člověk, komáři jsou rizikem například i pro koně či pro psy. Jejich štípnutí může navíc vyvolat i „jen“ nebezpečnou alergickou reakci.

Výskyt invazivního komára tygrovaného na Slovensku potvrdilo Centrum biomedicínského výzkumu Slovenské akademie věd. Komár byl objeven na základě sběru dat od veřejnosti v loňském roce, konkrétně v oblasti Bratislavy. Nález tohoto druhu byl následně potvrzen molekulárními analýzami ve Virologickém ústavu.

Komár tygrovaný je původem z Jihovýchodní Asie. Je to jeden z nejnebezpečnějších invazivních druhů komárů, který se vyskytuje v kontinentální Evropě. Komár tygrovaný může přenášet viry, které způsobují horečky, bolesti kloubů, hlavy a svalů. Jedná se o nebezpečné nemoci jako horečku dengue nebo žlutou zimnici. Je schopen přenášet také Zika virus nebo horečku chikungunya. U všech z těchto uvedených virových onemocnění záleží na míře napadení organismu a jeho odolnosti. Mohou mít lehčí průběh, doprovázený jen vyšší horečkou, ale také velmi těžký, až smrtelný nebo s doživotními následky. Proti některým z těchto onemocnění (dengue, žlutá zimnice) existuje vakcinace. Proti zika viru či chikungunya však očkování zatím není.

Dle výše zmíněné zprávy může komár tygrovaný přenášet až dvacet dva různých virů. Je však třeba také zdůraznit, že každý jedinec tohoto druhu komára nemusí být nutně přenašečem některého ze zmíněných virů.

Vlivem postupného zmírňování teplot ve střední Evropě vědci očekávají další rozšiřování druhu směrem na sever. Klimatická změna pomáhá šířeni komárů tygrovaných a komárů tropických do míst, kde nikdy předtím nežili. Jsou schopní přežívat pouze v dlouhodobě teplém klimatu, což dříve ve větší části Evropy nebylo možné. V posledních letech to však již možné je. Současně je virus schopný se v těle přenašeče (komára) množit jen za dostatečně vysokých teplot, tak vysokých, že v Evropě se až donedávna takřka nevyskytovaly.

Komár tygrovaný se vyskytl už od roku 2012 také v malém množství v Česku - na Břeclavsku. Na jihu Moravy se komár tygrovaný objevil v důsledku oteplování a cestovního ruchu, kdy ho lidé zřejmě dovezli v autech nebo kamionech z teplejších krajin. Zprávy o jeho evropském výskytu přicházely v minulých letech ve větší míře zejména z Francie či Itálie. Objevily se i z Chorvatska či Rakouska.

Sezóna tohoto druhu komárů začíná v dubnu a končí začátkem listopadu. Na rozdíl od jiných druhů komárů je aktivní komár tygrovaný během dne. Vyskytuje se jak uvnitř, tak v těsné blízkosti obydlí. Je to důležitý přenašeč onemocnění, a proto je důležité sledovat a regulovat jeho populaci. Rozmnožuje se v umělých líhních, jako jsou nádoby a nádoby s malým množstvím vody, květináče, okapy, kanalizace, odpady, naplněné vodou. Z víčka plastové láhve se může vylíhnout až 200 larev tohoto druhu.

V Česku dnes žije údajně na padesát druhů komárů. Většinou jsou neškodní, byť nám znepříjemňují život. Někteří „běžní“ komáři ale mohou přenášet lymskou boreliózu, přestože přenašečem v tom případě není samotný komár. Poté, co komár nakaženého bodne, mu na sosáku může zůstat jeho krev. Boreliózu pak může přenést na svou další oběť. Komárů jsou tisíce různých druhů, ovšem jen 6 % z nich nás bodá a přenáší choroby.

Komáři přenášejí také západonilskou horečku. Je to virové onemocnění, které postihuje člověka, koně a méně často i další savce. Průběh může být asymptomatický, takže pacient nezaznamená žádné viditelné potíže. V některých případech však nemoc postihuje centrální nervový systém, způsobuje rozvoj závažných komplikací a může dokonce končit smrtí. O přenos onemocnění na člověka se starají infikování komáři z rodu Culex. Samotný komár se nakazí ve chvíli, kdy saje krev infikovaného ptáka. Zhruba po týdnu je pak schopný šířit infekci dál na člověka nebo jiné savce.

Nejznámějším mediálním případem člověka, který se potýkal s těžkým průběhem onemocnění západonilskou horečkou je populární herec Pavel Nový. V září 2007 onemocněl po štípnutí nakaženým komárem. Herec, sportovec a věčný optimista poté náhle ochrnul. Po pobytu v nemocnici pak byl 5 měsíců na rehabilitaci v Kladrubech. Učil se znovu chodit. Domů odešel po svých jen s francouzskými holemi v dubnu 2008. S nepřízní osudu se dokázal poprat. Vrátil se do života i k milované herecké práci.

Při cestování (nejen) na Slovensko hrozí riziko přenosu od komárů také našim čtyřnohým miláčkům. V posledních letech na Slovensku výrazně stoupl počet psů nakažených tzv. srdeční dirofilariózou – vleklou nemocí, kterou způsobuje červ usídlený v plicích nebo v srdci. Toto parazitární onemocnění bylo běžné dosud v rámci Evropy spíše v jižních státech. Červ – přesněji hlístice – který ho má na svědomí, nese název Dirofilaria immitis a může dorůstat až délky 30 cm. Na Slovensku hrozí zvýšené riziko nákazy především v oblastech Podunajské, Záhorské a Východoslovenské nížiny, které již parazitologové považují za tzv. endemické, tedy s trvale vysokým výskytem onemocnění.

Nakažený pes působí unaveně a apaticky, zhorší se mu dýchání a po fyzické námaze se objeví chronický kašel. Tyto příznaky se však mohou projevit až několik měsíců po nakažení. Neléčené onemocnění má fatální dopady. Pokud z larev, které komár přenesl na psa, dospěje větší množství červů a přesunou se do srdce, brání jejich přítomnost pohybu srdeční chlopně. Rozvoj infekce zabere řadu měsíců. Larvy, jež do krve psů přenese komár, se v těle psa nejprve musí vyvinout. Léčba je zdlouhavá a s nejistým výsledkem. Když se na příčinu přijde pozdě, psu už často není pomoci.

Toto onemocnění je také dlouhodobě známé z Jižní Evropy. Bohužel, jak dochází k oteplování, lze očekávat rozšíření tohoto psího parazita i do České republiky. V současné době se doporučuje nechat aplikovat psovi před cestou do rizikových oblastí na veterině pipetu do srsti s látkou proti napadení srdečním červem. Po návratu ji zopakovat. Mezi rizikové oblasti se, kromě zmíněného Slovenska, řadí všechny jižní státy Evropy, zvláště ty kolem Středozemního moře. Tedy i Čechy turisticky oblíbené destinace Itálie a Chorvatsko.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz