Článek
Aplikace, aplikace, aplikace … Aplikace „ovládly“ a zahltily svět.
Chápu výhodnost určitých aplikací, které lidem usnadňují život. Také některé z nich denně používám. Řada aplikací člověku skutečně výrazně pomáhá. Taková navigace v telefonu pro auto, ale i turistické túry či orientaci v cizím městě, je vlastně také aplikace. Nebo online bankovnictví, také aplikace. Jízdní řády MHD, ale i celostátní či dokonce mezinárodní. Samozřejmě předpovědi počasí.
Aplikace mohou být z nejrůznějších kategorií. Například vzdělávací, zábavné, finanční, vztahové, seznamovací, sportovní, o zdraví, hubnutí. Přes aplikace lze objednávat jídlo a nápoje. Jde přes ně nakupovat nejrůznější produkty na e-shopech. A v neposlední řadě hry v telefonu jsou vlastně také aplikacemi. Některé jsou výborné. Jiné méně zdařilé. Jak to tak bývá. Řada z nich je skutečné velmi přínosná. Je na každém, jestli těchto výhod bude či nebude využívat.
Vadí mně však, že některé aplikace obchodních, tedy prodejních firem dnes někdy působí až diskriminačně. Respektive mám pocit, že tak konají firmy, které zvýhodňují pouze ty zákazníky, jenž používají jejich aplikaci.
Lidé, kteří aplikaci obchodníků nepoužívají, a to jsou zejména senioři, kteří chytré telefony nemají, nebo je mají, ale umějí mnohdy jen základy jejich používání, jsou zjevně v nevýhodě. Samozřejmě, že se nejedná o 100 % seniorů. Jsou také senioři, kteří jsou v IT velmi zdatní a umějí také s chytrými telefony a aplikacemi dobře pracovat. Jsou ale ve výrazné menšině.
Kupříkladu dnes jsem viděl u jednoho pražského supermarketu velkého nadnárodního potravinářského řetězce velký billboard s reklamou na chlazenou pizzu, která stojí 49,90 Kč, tedy dočasná sleva 44% z běžné ceny 89,90 Kč!
Na billboardu je však uvedeno „Pouze s aplikací“.
Před pár dny bylo na stejném místě na billboardu mléko trvanlivé polotučné 1,5% 1 litr jen za 10,90 Kč! Skvělá cena! Avšak také „Pouze s aplikací“.
Takových případů přibývá. Nejsem ještě senior. Sám s tím nemám osobně problém. Avšak nelíbí se mi, že se to dotýká zejména starých lidí. Někteří z nich si přečtou billboard se skvělou slevu na oblíbený výrobek. Menší písmo „Pouze s aplikací“ už nezaznamenají. Je totiž velmi snadné tuto limitující poznámku přehlédnout. Zvláště, když je člověk starší a hůře vidí. Takový člověk si koupí v dobré víře výrobek a u pokladny, ale častěji až doma, zjistí, že mu byla účtována běžná, tedy vysoká cena. Když ji jde reklamovat, dozví se: „Jó, paní, ta nízká cena platí jen s aplikací!“ Paní ale chudák mnohdy ani netuší, co to vlastně ta aplikace vůbec je. Bude se muset zeptat vnuků.
Nechám na každém čtenáři, jestli mu toto počínání některých obchodníků přijde v pořádku. Pod článkem je anketní otázka.
Domnívám se, že přístup k nákupním výhodám, v tomto případě slevám, by měli mít všichni zákazníci stejný.
Jak k tomu přijde pravidelný zákazník prodejny, který si ve stejný den na stejném místě koupí mléko za 18 Kč, že jiný si ho může ve stejném obchodě koupit za 11 Kč? Jen proto, že má aplikaci! Jistě lze namítnout, že aplikace je jistou formou věrnostního systému a pokračováním věrnostních plastových karet. Ano, ale k těm měl přístup každý. Stačilo si o ni požádat.
K aplikaci má každý přístup sice také. Ale jen teoreticky! Pouze ten, kdo má chytrý telefon za několik tisíc korun a s mobilním internetem. A umí si v něm nainstalovat správnou aplikaci a používat ji. A to spousta lidí pokročilejšího věku prostě nemá a neumí!
Chápu, že tuhle záležitost vyřeší čas. Střední a mladá generace už aplikace ve velkém používá a za 10 či 15 let, možná i dříve, budou mít nakonec aplikace v telefonu skoro všichni. Ale v současné době mi tento přístup nepřijde úplně férový.
Zřejmě si dámy a pánové z nadnárodních obchodních firem, kteří tyto obchodní strategie vytvářejí, neuvědomují, nebo nechtějí uvědomit, že tohle počínání opravdu není vůči generaci starých občanů úplně férové. Jistě budou mít spoustu argumentů, že senioři a ostatní lidé, kteří nemají aplikaci, mohou využívat jiné slevy, které jsou pro všechny. To je pravda. Ale těch, které jsou „Pouze s aplikací“ přibývá.
Dámy a pánové, dnes v nejlepších letech, kteří znají a používají všechny možné moderní technologie, také nebudou věčně mladí. I oni jednou budou v pozdně seniorním věku, kdy světu mladých už nebudou třeba tak úplně rozumět. Nebudou možná umět používat všechny budoucí vymoženosti. Možná by stačilo si to včas uvědomit a jednat podle toho.
