Trpišovskému se šetření opor nevyplatilo. Mbodji kouzla zbavený. Slavia to v Liberci nezvládla

Mladý senegalský levý obránce slavistické sestavy Youssoupha Mbodji byl pro mnohé překvapivým hrdinou středečního utkání s norským klubem Bodø/Glimt. Vstřelil dva góly. S chvalozpěvy na jeho výkon jsem se ale osobně neztotožnil, což jsem popsal v článku v reakci na toto utkání.

Youssopha Mbodji sice vstřelil dva góly a ukázal zajímavé ofenzivní schopnosti, ale také selhával v taktice a defenzivní činnosti. Udělal hned v úvodu utkání obrovskou „minelu“ a druhou půli zavinil naprosto zbytečným faulem penaltu. Jen díky skvělým zákrokům brankáře Staňka po Mbodjiho hrubkách Slavia neinkasovala.

Přesto, jakoby to mnozí nechtěli vidět . Trenér Slavie dokonce mluvil po utkání o „fenomenálním výkonu“. Mbodji se objevil v sestavě kola Ligy mistrů. Statistickou terminologií zřejmě oprávněně. Dva góly opravdu nedá obránce každý den. Hrubé (nepotrestané) chyby se naproti tomu zřejmě v hráčských statistikách neevidují.

Osobně jsem byl zvědavý, jak se Slavia s návratem do „všedních dní“ české Chance ligy v Liberci vyrovná. Jestli jí to půjde lépe než v minulé sezoně pražské Spartě. A také, jak venkovní duel v takticky náročné a soubojové Chance lize zvládne mladý senegalský obránce. Tedy pokud mu dá trenér Trpišovský znovu příležitost v základní sestavě.

Liberečtí vstoupili do utkání dobře. Už ve 13. minutě se mohli po chybné rozehrávce brankáře Staňka ujmout vedení. Hodoušova střela ale mířila těsně vedle levé tyče. O minutu později se už domácí radovali. Mikula odcentroval z levé strany a Hodouš se volejem trefil přesně do pravého rohu.

Mladý obránce Youssoupha Mbodji, který nastoupil v ligové sestavě Slavie od začátku poprvé, ho nedokázal v pokutovém území pokrýt. V souboji se nechal útočícím hráčem, dávno předtím než tam přilétl míč, lehce odstrčit a Hodouš střílel z voleje zcela neatakován.

Faul to, dle mého názoru nebyl. Fotbal je kontaktní sport. Nejsou to taneční. Intenzita zákroku při střetu obou hráčů dle všeho nebyla nijak velká. Slávisté také proti gólu ani neprotestovali. VAR nic zdlouhavě nezkoumal.

Slavia první půli v Liberci doslova prospala. Byl to zatím její jednoznačně nejhorší výkon sezony! Těžko na její hře hledat nějaká pozitiva. Mohla inkasovat i další góly. Největší šanci na to měl v nastavení domácí Mašek, který střílel ze zhruba sedmnácti metrů a orazítkoval pravou tyč.

V kabině Slavie muselo být o přestávce hodně rušno. Přineslo to ale jen malý efekt. Druhý poločas začala s novými hráči Chamem a Vorlický sice o poznání aktivněji a měla příležitosti k vyrovnání. Opět ale, stejně jako ve středu s Bodø/Glimt, nedokázala své šance zužitkovat v góly.

Slavii citelně chybí na hrotu útoku opravdový střelec. Při absenci fyzicky disponovaného Chorého je to ještě víc zřejmé. Fanoušci čekali v létě „last minute“ příchod nějakého zahraničního hrotového útočníka. Nestalo se tak. Jistě byl by to risk, víme, jak dlouho to trvalo ve Spartě Rrahmanimu, než si zvykl. Slavia vsadila na „jistotu“. Koupila z Ostravy slovenského útočníka Erika Prekopa. Tedy dalšího bojovníka průměrných kvalit. S ním má ale bohužel také jistotu, že to nikdy žádný velký rozdílový hráč a střelec nebyl. A nejspíš už ani nebude.

Slavia se celý zápas v Liberci trápila. Trefil se až Vasil Kušej v 87. minutě, který vyrovnal na 1:1. Po spolupráci dvou dalších střídajících fotbalistů, centru Zmrzlého a přiťuknutí Prekopa, se uvolnil a střelou k pravé tyči nedal domacímu brankáři Koubkovi šanci.

Další gól už slavisté nepřidali. V druhé půli to byl z jejich strany sice lepší výkon, ale žadná sláva to tedy nebyla. Ono to také první poločas bylo tak špatné, že už to mohlo být jedině aspoň trochu lepší. Příchozí hráči Cham, Schranz, Vorlický či Provod přinesli do její hry větší kvalitu, zároveň ale domácí tým v té době už netrpěl žádným velkým respektem, který mohl mít z favorizované Slavie na začátku. Jedoucí rychlík se prostě už těžko honí. A Slavia nechala první půli Slovan velmi snadno rozjet.

S postupujícím časem fotbalu ubývalo. Moc se nehrálo. Hra byla často přerušována. Libereckým fotbalistům, kteří dlouho vedli, logicky vyhovovalo, že se více nehraje než hraje a hráči Slovanu tomu poleháváním a zdržováním vydatně pomáhali.

Na druhou stranu, těžko se jim v jejich pozici divit. Je jen a jen vinou fotbalistů Slavie, že nechali svým špatným výkonem utkání dovést do této fáze. Pro Slavii a jejího kouče to ostatně byla také slušná lekce z taktiky, kterou sami s Bodø/Glimt nezvládli. Kdyby se slávisté ve středu v Lize mistrů zachovali takticky podobně jako liberečtí, nehnali se při dvougólovém vedení stále zběsile otevřeně do útoku, nejspíš by neobdrželi v závěru dvě branky, ale maximálně jednu. Možná ani tu ne.

Slavii se první přepnutí z Ligy mistrů na českou ligu nepovedlo. V Liberci ztratila snadno dva body. Liberečtí si bod za svůj výkon zejména v první půli jednoznačně zasloužili. Slavii tentokrát k otočení výsledku nepomohla ani silná lavička. Střídající hráči sice zvedli její výkon, ale na plný bodový zisk to už nestačilo.

Slavia má v kádru posty běžně zdvojené či ztrojené, ale utkání ukázalo, že není „kus jako kus“. Do Liberce přijela bez zraněných zkušených obránců Bořila, Ogbua a Holeše. Na obou krajích nastoupili nováčci - vpravo Japonec Hashioka, vlevo Senegalec Mbodji. Oba šli ze hry v 60.minutě, kdy je nahradili Provod a Zmrzlý.

Slavia bude muset v blízké budoucnosti řešit personální složení obrany. Má v ní (stejně jako Sparta) příliš mnoho fotbalistů s nejistým zdravotním stavem. Janu Bořilovi táhne na 35 let. Je obdivuhodné, že se dokázal vrátit, ale jeho koleno ho limituje a kariéra se blíží ke konci. Tomáš Holeš má 32 let, také on v každé sezoně mívá zdravotní výpadky.

Další stoper Igoh Ogbu je sice o sedm let mladší, ale v poslední době je opakovaně zraněný, což se projevuje na jeho poklesu výkonnosti. Ani o rok mladší David Zima není velký „držák“. I on mívá zdravotní absence. Stejně starý Tomáš Vlček je po vážném zranění a dalších trablech. 22 letý Dominik Javorček je po operaci v rekonvalescenci a nejspíš vynechá celou sezonu. Tímto pohledem už to s početně i kvalitativně silnou defenzivou Slavie nevypadá až tak optimisticky, jak by se mohlo zdát.

Mladý Senegalec Mbodji další góly v Liberci nevstřelil. Inu zázraky se každý zápas nedějí. Ostatně Mbodji dal v 6 druholigových zápasech za Jihlavu jediný gól. Předtím půl roku nehrál. Ligový duel v Liberci opět ukázal, že mladý Senegalec má značné rezervy v defenzivní činnosti. Jsem moc zvědavý, jaká bude jeho budoucnost ve Slavii. Možná se vše “ doučí“ a časem z něj bude kvalitní fotbalista. Potenciál k tomu jistě má, ale zatím do tohoto stavu má daleko. Je to „nevybroušený diamant“ a jeho umístění do základní sestavy se jeví jako předčasné.

Trenér Trpišovský už v minulosti prokázal, že se dovede pro nového hráče velmi rychle nadchnout, básnit o něm jako o velikánském talentu, ale také ho dokáže po špatném výkonu či hrubé chybě rychle zatratit a „uklidit“ na dlouhé týdny či měsíce na lavičku náhradníků či dokonce na tribunu nebo hostování, odkud už někdy ani reálně není návratu.

Stačí vzpomenout dnes tolik opěvovaného Mbodjiho krajana a předchůdce na levém okraji slávistické sestavy Malicka Dioufa. Trpišovský mu dal také poměrně brzy šanci. Byl z něj uchvácený. Pak ho, po vyloučení v Evropské lize (s AC Milán 1:3 - 14.3.2024) náhle zcela „zametl“. Diouf hrál zbytek jarní sezony 2023/24 jen za béčko proti týmům jako Písek či Motorlet v ČFL. V áčku takřka jen vysedával na střídačce.

Také v úvodu nové sezony seděl opět na střídačce. Vypadalo to, že jeho šance na návrat do základní sestavy jsou mizivé. Kdo ví, jak by to s ním dopadlo, kdyby se Slavii těžce nepovedl první zápas na Slovácku (0:0), v kterém se navíc vážně zranil obránce Tomáš Vlček. Trenér si najednou vzpomněl, že má už čtyři měsíce na lavičce „zapomenutého“ mladého Senegalce. Postavil Dioufa další zápas proti slaboučkým Českým Budějovicím.

Malick Diouf se stal náhle zase členem základní sestavy, brzy také hvězdou celé ligy a Slavia ho nakonec po sezoně prodala „za balík“ do londýnského West Hamu United. Nechybělo málo a jeho příběh mohl vypadat úplně jinak. Mohl taky odejít z Edenu zcela nenápadně „zadními vrátky“. Jako mnoho z těch, co se pod trenérem Trpišovským neuplatnili. Uvidíme, jestli bude mít jeho krajan Mbodji stejné štěstí jako on.

Ale zpět k utkání v Liberci. Slavia ho v kombinované sestavě vůbec nezvládla. Mojmír Chytil se na hrotu útoku tentokrát s míčem prakticky nepotkal. Nepřesvědčili ani Moses či Sadílek. Christos Zafeiris je v poslední době jen stínem rozdílového hráče z nedávné minulosti. Ač mu nejde upřít snahu, herně to drhne. Dění kolem jeho přestupu do PAOKu, včetně bombastického představení v Soluni, mu asi příliš neprospělo.

Také Oscar Dorley je výkonnostně jinde než v úspěšné minulé sezoně, kdy dvojice Zafeiris-Dorley kralovala středu hřiště. Jeho výkony šly dolů. Proto překvapuje, že ani v Liberci nedostal šanci od začátku ofenzivní kreativec Muhammed Cham. Přitom je to už zkušený fotbalista, který v minulé sezoně nastoupil v turecké lize do 31 utkání, v nichž pětkrát skóroval a přidal deset asistencí. Opět šel do hry až když Slavii silně „teklo do bot“. To se pak těžko začíná v novém působišti.

Znovu se ale opakuje scénář, kdy Slavia koupí kreativního fotbalistu, ale trenér se ho snaží předělat k obrazu svému. Z Chama bude tedy možná lepší běžec. Otázka je, jestli také lepší fotbalista. Jestli v něm trenér jeho přednosti „nezabije“.

Když ho Trpišovský poslal až v 98.minutě zápasu s Bodø/Glimt do hry, nepůsobil vůbec „vykuleným“ dojmem, jak nám líčil trenér po zápasu s Karvinou, kdy ho také nechal sedět. Cham si hned po vstupu na plac v Lize mistrů vzal sebevědomě míč a šel kopnout standardku. Mimochodem výborně. Pak stihl v krátkém čase ještě několik výborných přihrávek. Tak se přece nechová „vykulený“ hráč.

Týmu Slavie chyběl v Liberci větší drajv. Maximální nasazení. Obvyklí bojovní čeští lídři jsou zranění (Bořil, Holeš), vykartovaní (Chorý) či zůstali z rozhodnutí trenéra na lavičce (Douděra, Provod). Slavia (s pěti Čechy v sestavě) měla na hřišti „samé hodné kluky“. Nikdo z hráčů zahajovací sestavy nedokázal „zvednout prapor“ a zavelet.

Složení základní sestavy jde za trenérem. Domnívám se, že při absenci Holeše, Ogbua, Chorého a Bořila neměli tahouni Douděra s Provodem v zakladní sestavě chybět. Vždyť Ligu mistrů hrála ve středu a další ligový zápas má až v pátek s Duklou. V úterý hraje pouze MOL Cup v Brozanech, který by měla zvládnout i v silně „béčkové“ sestavě.

Očekával bych i nasazení zkušeného Schranze, který už také patří mezi „domorodce“. Trenér také přehlíží stopera Tomáše Vlčka, který má za sebou dlouhodobé zdravotní patálie, ale už je zdravý a několik posledních zápasů pouze sedí na střídačce. Šanci dosud nedostal, i když je to ve 24 letech zkušený fotbalista, který toho má za sebou mnohem víc než Hashioka či Mbodji, včetně startů za český národní tým.

Vždy je lepší poslat na hřiště silnou sestavu, z které má soupeř respekt, a která v ideálním případě zařídí vedení. Poté lze některé opory prostřídat. Praktikuje to tak většina trenérů evropských velkoklubů.

Trenér Trpišovský to rád dělává obráceně. Opory nechá někdy na střídačce a na hřiště je pošle až za nepříznivého stavu druhou půli „honit výsledek“. Takže si stejně neodpočinou. Mají to navíc těžší. Soupeř mezitím ztratil respekt a vycítil šanci. Otočit výsledek se ale vždycky nepodaří. Tahle trenérova praxe už Slavii připravila v minulosti o nejeden bod. Proč tak činí? To ví jen on. Možná mu dělá dobře, když se to povede a po utkání je oslavován, jak skvěle vystřídal.

Trpišovský požívá velké důvěry majitele a vedení. Je to tedy jeho zodpovědnost. Na rozdíl od nás vidí hráče v tréninku. Už nikdy se nedozvíme, jak by v Liberci uspěla jiná základní sestava. Víme jen, že ta, kterou zvolil, to v Liberci těžce nezvládla a Slavia přišla o dva body.

V dlouhodobé soutěži občas ztratí body i ten největší favorit. Na druhou stranu, každý bod se počítá, každý má do tabulky nakonec stejnou cenu. Tabulce je jedno, zda vyhrajete po špatném výkonu s outsiderem 2:1, anebo po skvělém 4:0. 

Důležité je naplno bodovat, i když se úplně ideálně nedaří. Spartě se to pod Priskem, na rozdíl od minulé sezony, nyní daří. Opakovaně otáčí zápasy, v kterých prohrává. Naopak Slavia tak sebevědomě, jako vloni, momentálně nepůsobí. A to jí těžcí soupeři v Lize mistrů, kteří jí ho mohou psychiku nahlodat ještě více, teprve čekají.

Další zdroje: přímý přenos Oneplay TV + statistiky Livesport