Otazníky ve fotbalové Plzni: Zůstane Koubek? Přijde Hyský nebo Kozel? Adolf Šádek umí překvapit

Miroslav Koubek přišel do Plzně jako „převozník“. Trenér na jednu sezonu, který měl poté předat „veslo“ mladšímu následovníkovi. Koubkovi, který v klubu působí jako hlavní trenér v kariéře už potřetí, se ale s Viktorií daří. Tým dokázal přebudovat a omladit. Drží se s ním stále na předních ligových příčkách. Je úspěšný v evropských pohárech. Po první sezoně proto neskončil. Domluvil se s plzeňským šéfem Adolfem Šádkem na pokračování. Jeho druhá sezona se však pomalu blíží ke konci.

Kouč, kterému bude v září už 74 let, je na svůj věk stále velmi vitální. Sleduje moderní trendy. Nemá problém využívat nové technologie a poznatky. Nebojí se činit odvážná rozhodnutí a změny. Je v tom často odvážnější než jeho mladší kolegové. Navíc má kolem sebe výrazně mladší asistenty, bývalé ligové hráče, kteří za něj zvládnou fyzicky náročnější praktickou stránku věci. Koubek se tak může naplno věnovat zápasové strategii a koučování.

Nový kontrakt mezi koučem a klubem podepsán zatím oficiálně není. Koubek by se pokračování nejspíš nebránil. Naposledy se na toto téma v médiích vyjádřil 18.března: „Pokud jde o pokračování, vždy na to musí být dva. V tuto chvíli není konkrétní odpověď, takže asi takhle.“ Od té doby je v Plzni v této záležitosti oficiálně ticho.

Vloni byla dohoda o prodloužení smlouvy oznámena v závěru dubna. Je možné, že se tak stane i letos. Plzeňskému šéfovi Adolfu Šádkovi nikdo z nás do hlavy nevidí. Spíše bych si ale tipnul, že tentokrát možná vyčká s oznámením svého rozhodnutí až do samého konce sezony.

Viktoria v Evropské lize „jela nad plán“. V Chance lize se však nevyhnula výkyvům a někdy také zbytečný ztrátám. Když se přidala únava z „anglických týdnů“, jednu chvíli to už „jelo trochu z kopce“. Možná to byl také důvod, proč zatím Koubkovi nová smlouva na stole nepřistála, ač se po úspěších v Evropské lize čekalo, že nabídku na roční prodloužení smlouvy od Adolfa Šádka ještě dostane.

Když však Viktorii vyšlo na konci března velmi důležité utkání na Spartě (výhra 2:4), znovu se v lize chytla. Nehraje už Evropu. Má více času na odpočinek. Týmu to jde k duhu. Od té doby neprohrál. V lize se opět vrátil na druhé místo. V MOL Cupu je v semifinále.

Nejdůležitější část sezony ale Viktorii teprve čeká. Už v úterý hraje semifinále MOL Cupu v Praze na Letné se Spartou. V poháru nejde jen o prestiž, jak by se mohlo na první pohled zdát. Kdyby se snad Viktorii nepodařilo druhé místo v ligové tabulce uhájit, triumf v MOL Cupu letos přináší lepší výchozí pozici do evropského poháru než konečné třetí místo v Chance lize.

Vítěz MOL Cupu totiž získá jistotu podzimu v evropském poháru v příští sezoně, protože půjde v kvalifikaci do posledního předkola Evropské ligy. To znamená, že nejhůře si zahraje ligovou část Konferenční ligy. Z toho vyplývá, že vítězství v MOL Cupu je pro příští evropskou sezonu víc než třetí místo v letošní Lize, které představuje účast pouze v druhém předkole Evropské ligy.

Pikantní na celé záležitosti je fakt, že už v neděli si oba kluby vzájemný souboj zopakují. Tentokrát v nadstavbové části Chance ligy v plzeňské Doosan Aréně. Opět se tedy můžeme „těšit“ na tradiční české spekulace, kdo komu to nechá v MOL Cupu a ten druhý zase na oplátku v lize.

Viktorii pak čeká v Chance lize výjezd na Slavii, poté domácí utkání s ostravským Baníkem. K předposlednímu duelu zavítá do Olomouce. Ligu zakončí doma s Jabloncem.

Tedy velmi náročný program, po kterém může slavit druhé místo v Chance lize a vítězství v národním MOL Cupu. Ale také může skončit jako „sedláci u Chlumce“. Tedy čtvrtá v lize a nevyhrát MOL Cup. Anebo to dopadne někde uprostřed.

Osobně se přikláním k tomu, že Viktoria má na to, být v závěru sezony úspěšná. V lize ji vidím (z trojice Viktoria - Baník - Sparta) jako tým s nejvíce stabilizovanou sestavou, která má velmi slušnou formu a vyrovnanou defenzivní i ofenzivní část hry. Viktoria by to měla zvládnout v pěti zbývajících zápasech nejlépe a druhou příčku uhájit. V MOL Cupu se může stát cokoliv. V soutěži, kde rozhoduje o postupu jediný zápas, je to vždy vabank. Plzeňský tým může na Letné prohrát. Pro Spartu je, v její horší ligové situaci, úspěch MOL Cupu o to důležitější.

Když Viktoria závěr sezony zvládne, je možné, že Adolf Šádek nebude na postu hlavního trenéra „přepřahat“. Dá Miroslavu Koubkovi, i přes jeho pokročilý věk, ještě jeden rok ve funkci. Může se stát ale také opak. Plzeňský šéf bude cítit, že tým už potřebuje změnu, nový trenérský impuls. Mladšího kouče.

Předat tým jednomu z asistentů, tedy Janu Trousilovi či Marku Bakošovi. To je jedna z možností, které se logicky nabízejí jako první. Oba jsou bývalými dlouholetými ligovými fotbalisty. Jeden byl řízným stoperem, druhý důrazným hrotovým útočníkem. Jan Trousil si už vyzkoušel roli hlavního kouče v druholigovém Vyškově. Ligu ale ještě netrénoval. Pokud by měl být nástupce z „vlastních zdrojů“, měl by to být spíše on než Marek Bakoš. Ten zatím jako hlavní trenér nikde nepůsobil. Ve Viktorii byl asistentem už v době hlavního kouče Michala Bílka a jeho prvního asistenta Pavla Horvátha, spoluhráče ze slavné plzeňské éry.

Osobně ale tento vývoj nepředpokládám. Povýšit „asáka“ na hlavního trenéra se sice někdy děje a občas také povede, ale častěji spíše ne. Stačí se podívat na Letnou, kde je nyní hlavním trenérem bývalý Priskeho asistent Lars Friis. Přerod z asistenta v hlavního trenéra není snadnou záležitostí. Tím spíš, že už vás má mužstvo nějak zafixovaného jako asistenta. Navíc, každý kvalitní asistent nemusí být vždy výborným hlavním koučem. Každý post vyžaduje trochu jiné schopnosti.

Trenérů z profesionální licencí je mnoho. Skutečných trenérských osobností, které by mohly Viktorii převzít, a jsou dostupné, až tolik ne. Někteří z těch starších ve Viktorii už působili. Jako například Michal Bílek či Pavel Vrba. Prvně jmenovaný přebírá českou reprezentaci U-21. Druhý se po nezdaru v Líšni veřejně odmlčel. Jeho třetí návrat do Plzně je krajně nepravděpodobný. Volný je zatím také bývalý trenér českého národního týmu Jaroslav Šilhavý. Také on už byl kdysi trenérem Viktorie. Ani u něj ale nepředpokládám, že by po něm Adolf Šádek sáhl. Stejně tak je nejspíš už mimo hru Vítězslav Lavička, který už si užívá klidnější práce jako šéf sparťanské mládežnické akademie. Také František Straka, v Plzni před lety už jednou působící, který bude v létě nejspíš po skončení záchranářských prací na Slovensku opět volný, nepřipadá v úvahu. Viktoria se přece v lize nezachraňuje.

Václav Jílek po nevydařených štacích ve Spartě a Olomouci nejspíš také není žádaným jménem pro Viktorii. V současné době působí jako trenér národního mužstva U-18. Martin Svědík, bývalý kouč Slovácka, byl už „jednou nohou“ v Plzni předloni. Kvůli nejasné situaci ohledně nových majitelů klubu tehdy z jeho angažmá sešlo. A přišel místo něj „převozník“ Koubek. Nyní se dal do služeb druholigové brněnské Zbrojovky. Ani on tedy v dohledné době koučem Viktorie nebude. To mohl být vhodný trenér s perspektivou dobrých pár let.

Dušan Uhrin mladší v Plzni už za éry Adolfa Šádka byl. Neuspěl. Stejně tak na dalších štacích v poslední době. Extra dobré jméno nemá jako trenér ani Radoslav Látal, který pobyl v Jablonci jen jednu sezonu, ač ho klubový šéf Pelta dlouho hájil. Jeho bývalý olomoucký spoluhráč Pavel Hapal je momentálně úspěšný jako trenér ostravského Baníku. Nemá důvod ho opouštět. To David Horejš z Hradce Králové by asi na nabídku z Plzně slyšel. Pravděpodobná ale moc není. Podobným případem je Jaroslav Veselý z pražských Bohemians.

Jestli se potvrdí „šuškanda“, tak v létě bude asi volným trenérem Petr Rada, současný kouč pražské Dukly. Ta má však poměrně čerstvě nového majitele a ten svého poradce, kterým je Martin Hašek. Muže, který je po konci v Bohemians a Brně také dlouho bez trenérského angažmá. A Hašek, to není zrovna s Radou stejná „krevní skupina“. Petr Rada je po Koubkovi v 66 letech druhým nejstarším trenérem v Chance lize. Je už také rekordmanem v počtu odkoučovaných utkání v samostatné české prvoligové éře. V Plzni už jako trenér působil. Takřka před pětadvaceti lety. Není však pravděpodobné, že by si to snad zopakoval.

Předpokládám, že ve hře o post plzeňského trenéra (bez ohledu, jestli to bude letos či až za rok) jsou spíše mladší trenéři, s určitým ligovým renomé, kteří mají výsledky a zároveň umějí dát týmu a jeho hře nějakou atraktivnější a modernější „tvář“.

Jedním z nich je 54letý Luboš Kozel. Se Šádkem „koketoval“ už v minulosti. K realizaci ale nikdy nedošlo. Bývalý výborný fotbalista, jehož kariéru negativně ovlivnila zranění, má za sebou velmi slušnou trenérskou dráhu. Dařilo se mu v pražské Dukle, pak mu sice nevyšlo angažmá v ostravském Baníku, ale rehabilitoval se v Liberci. Nový majitel Slovanu Ondřej Kania a GM Jan Nezmar si přivedli „svého“ Radoslava Kováče, ale Luboš Kozel dostal hned „laso“ od jabloneckého šéfa Miroslava Pelty.

Luboš Kozel se přesunul do Jablonce i s asistentem Josefem Petříkem a trenérem gólmanů Markem Čechem. Jen „o stanici dál“ teď dokazuje, že je velmi schopným trenérem. Povedlo se mu dát nový tým rychle dohromady. Jablonec hraje po letech zase „nahoře“. Finanční situace klubu je ale zřejmě všelijaká, o čemž svědčí i nedávná, tolik diskutovaná, půjčka FAČR. Proto bych se nedivil, kdyby Pelta „starému známému“ Šádkovi, v případě plzeňského zájmu, vyhověl a za nějaké to odstupné kouče do Plzně pustil.

Pro Luboše Kozla by to byla nejspíš nabídka „co se neodmítá“. Možná poslední možnost v kariéře posunout se do klubu, který opravdu „o něco“ hraje. Proti Kozlovi hovoří malá průbojnost.

Měl bych „v rukávu“ ale ještě jedno odvážnější jméno. 49letý Martin Hyský je bývalým fotbalistou pražské Slavie. Dokonce Kozlovým spoluhráčem. Také mistrem ligy se Slavií ze sezony 1995/96. Po „učednických“ letech trenérského působení v nižších soutěžích, také u „B“ týmu Slavie a ve Vlašimi, se stal v létě minulého roku trenérem prvoligové Karviné. Také Hyský už má své stálé spolupracovníky. Do Slezska si z Vlašimi vzal Václava Wintera (trenér brankářů) a Petra Hejného (kondiční trenér).

S týmem se mu vede nad očekávání dobře. Po výborném podzimu sice přišel v zimní pauze o některé hráče a úvod jara proto nebyl ideální, ale dokázal opět rychle vytvořit novou kostru sestavy a Karviná zase „šlape“. Po základní části skončila na skvělém 8.místě tabulky. Zahraje si v klidné prostřední skupině. To je obrovský úspěch pro tak skromný klub. Ještě větším úspěchem je fakt, že k tomu nevedl defenzivní antifotbal, jak bývá v Česku zvykem, ale otevřená, atraktivní hra, o kterou se Martin Hyský se svými svěřenci snaží v každém utkání.

Martin Hyský je poměrně „svůj“. Proto ho také někteří lidé ve fotbalovém prostředí historicky úplně nemusí. Přišel jim vždy tak trochu „analyticky přemoudřelý“. Byl roky častým televizním expertem ČT, kde sděloval své názory. Tak jako řada jiných. Už tehdy se lišil tím, že byl vždy perfektně připravený a měl o týmech a hráčích nastudováno mnoho poznatků.

Mnoho takových expertů o tom umí krásně vyprávět v televizním studiu. V praxi se jim jako trenérům uplatnit jejich názory však často nedaří. Martin Hyský v Karviné dokazuje, že jemu to jde. Dokázal zabudovat do týmu nové, mladé hráče, ale také najít společnou řeč s těmi staršími. Například s 40letým Jiřím Fleišmanem, který v základní sestavě maká víc než zamlada. Na adresu trenéra v médiích před časem uvedl:

„Trenér se snaží, abychom hráli úplně jiný fotbal, než na jaký byla Karviná zvyklá. Je to velmi náročný styl, ale jak je vidět, body nám to přináší a fotbal se lidem líbí, líbí se i nám hráčům… Primárně je to jeho náročnost, která začíná už na trénincích, kde se do detailů zaměřujeme na výstavbu hry, obranu i přechod do útoku. Trenér jde opravdu do detailů a využíváme spoustu videoanalýz z tréninků i zápasů. Hodně se věnujeme taktice a trenér nám chce vše detailně ukázat, abychom to co nejlépe pochopili. Na hráčích pak závisí, jak to zvládnou a přenesou do praxe.“

O práci Martina Hyského se dnes už mluví s uznáním. Občas se zmiňuje, že by se mohl stát v budoucnu nástupcem Jindřicha Trpišovského ve Slavii. Toho čeká nová sezona s vytouženou Ligou mistrů. Kdo ví, co bude po jejím konci. Slávistický trenér má dle klubového webu v Edenu smlouvu do léta 2026.

Martin Hyský by mohl za rok Jindřicha Trpišovského u slávistického kormidla teoreticky opravdu vystřídat. Pozice slávistického trenéra je však dosud pevná. Pokud nebude příští sezona vyloženým propadákem, je možné, že si „slávistický Ferguson“ působení v Edenu ještě o další roky prodlouží. Pokud nezatouží po cizině. Zatím tomu tak nebylo. Mimo jiné ho v tom limitovala též horší angličtina. Možná také Trpišovský prostě ani není typem na zahraniční dobrodružství. Vzhledem k tomu, jaké má ve Slavii vytvořené podmínky, včetně těch finančních, ani nejspíš nemá důvod hledat štěstí v cizině.

V takovém případě se však Martin Hyský trenérského místa ve Slavii jen tak nedočká. Roky utíkají a už to také není žádný „zajíc“. Táhne mu na padesátku. Oslaví ji v září. Pravda, pro trenéra žádný věk. Třeba Miroslav Koubek se jako trenér výrazně prosadil až po šedesátce. To je ale spíš výjimka. Jiní začínají mnohem dříve a po šedesátce už o ně naopak přestává být zájem. Nemusíme chodit daleko. Stačí příklady Pavla Vrby či v hokeji Vladimíra Růžičky.

Martin Hyský je dnes na prvoligové scéně už takové jméno, že může mít velmi zajímavé nabídky z jiných ligových klubů už letos v létě. Blíže ku Praze. Slyšel jsem dokonce odvážné spekulace některých lidí o Spartě. Tam by mohl, při určitých okolnostech, končit dánský kouč Lars Friis. Tomu ale nevěřím. Pokud Friis skončí, myslím, že se Rosický a spol. budou koukat opět do zahraničí. Martin Hyský je od mládí „svázán“ se Slavií. Je jejím odchovancem. Ač věřím, že profesně by to zvládl, na jeho angažmá ve Spartě by asi přišla velmi negativní reakce sparťanských fanoušků. To by nejspíš její management neriskoval. Stejně tak trenér sám by do toho asi ani nešel.

„Laso“ z Plzně si naopak dovedu představit. Za určitých okolností, kdyby se situace vyvinula tak, že Miroslav Koubek přece jen u týmu skončí, klidně už letos v létě. Plzeňský boss Adolf Šádek mnohokrát v minulosti ukázal, že umí překvapit a udělat odvážné rozhodnutí. Tak angažoval v minulosti například jako hlavního trenéra Slováka Romana Pivarníka (2016) nebo jeho krajana Adriána Gulu (2019). Překvapivé byly také návraty Pavla Vrby (2017) a Miroslava Koubka (2023). Poměrně nečekané bylo také druhé plzeňské angažmá Michala Bílka (2021).

Mimochodem, takový Adrian Gula byl v době, kdy ho Adolf Šádek do Plzně angažoval, o pět let mladší než je dnes Martin Hyský. Také Pavel Vrba byl v začátku svého prvního angažmá v Plzni o čtyři roky mladší než současný trenér Karviné. Je tedy zřejmé, že jen optikou věku na trenéry Adolf Šádek nekouká, když dokázal udělat hlavního kouče z 44letého Guly či 45letého Vrby, ale také z tehdy už takřka 72letého Koubka.

Adolf Šádek se v minulosti dokázal s trenéry také rychle a razantně loučit. S věkem se však i on asi zklidnil. V posledních letech je výrazně trpělivějším. Už neodvolává trenéry po několika nezdarech, jako například Romana Pivarníka v roce 2017, kdy byla přitom Viktoria na čele ligové tabulky. Anebo v případě druhého angažmá Miroslava Koubka, kterého vyhodil v roce 2015 tři měsíce po zisku mistrovského titulu.

Jedno je však jisté. Pokud ještě Miroslav Koubek pro příští sezonu ve Štruncových sadech zůstane, za rok bude muset plzeňský šéf volit jeho nástupce už zcela jistě. Při vší úctě k elánu Miroslava Koubka, věk nezastaví nikdo a trenérské řemeslo je na této úrovni fyzicky i psychicky velmi náročnou záležitostí.

Martin Svědík, dříve asi nejvážnější kandidát, je zřejmě na několik let „zaháčkován v projektu Zbrojovka“. Moc jiných možností v tuzemsku opravdu není. Martin Hyský může být tedy velmi vážně ve hře. Osobně moc nevěřím, že za rok bude Trpišovského trenérská „židle“ v pražské Slavii volná a pro Pražáka Hyského budou dvě sezony v Karviné asi maximem.

Domnívám se, že by mu plzeňské prostředí mohlo sednout. I když by to byla po všech stránkách mnohem náročnější mise. Určitě něco jiného než trénovat v Karviné, kde jsou vesměs mladí hráči. Ve výrazně ambicióznější Plzni je mnohem větší tlak na výsledky. Také by se musel sžít s novým prostředím, včetně spolupracovníků. Někteří „domorodci“ by ho také nemuseli přijmout úplně pozitivně.

Plzeňskou Viktorii čekají v dohledné době změny. Některé už nejspíš letos. Smlouva končí 35letému Lukáši Hejdovi, bývalému kapitánu, který už v poslední době příliš nehraje. Končit má dlouholetá opora, brzy 30letý Lukáš Kalvach, který nepodepsal novou smlouvu. Nejspíš tedy bude volným hráčem a Plzeň v létě opustí. Očekává se, že přijde velká nabídka na 24letého Pavla Šulce, největší „klenot“ současného kádru. I ten by tedy v létě mohl zamířit jinam. Nejspíš do zahraničí. Nahradit dva klíčové borce sestavy nebude snadné. Plzeňský tým, chtě nechtě, čeká opět malá přestavba. Bude ji v pozici plzeňského kouče realizovat Miroslav Koubek? Anebo už někdo jiný?

Další zdroje: statistiky Livesport, klubové weby SK Slavia Praha a Viktoria Plzeň