Pavel Nedvěd byl nejlepším fotbalistou světa. Mezi nejlepší české kanonýry se kupodivu neprobojoval

První článek o Klubu ligových kanonýrů pojednával o podmínkách členství a fotbalistech, kteří jsou členy historického žebříčku klubu. Jsou však tací, kteří zůstali těsně před jeho branami a také fotbalisti, kteří se v dohledné době mohou kanonýry stát. Pojďme se na tato jména blíže podívat.

Čekatelem číslo jedna je 34letý Jan Chramosta z FK Jablonec. Chybí mu už pouze jediná trefa. Do klubu tedy s vysokou pravděpodobností už v jarní části ligy vstoupí. První ligový gól vstřelil v 18 letech v dresu Mladé Boleslavi v dubnu 2009 v Příbrami. Za Mladou Boleslav dal 49 branek, za Bohemians 6 a plzeňskou Viktorii 3. V jabloneckém dresu jich má na kontě zatím 41. 

Potenciál, s kterým do ligy jako velký talent vstupoval, zcela nenaplnil. Do národního týmu se neprobojoval, velké zahraniční angažmá nezískal, ani to v pražských „S“. V plzeňském dresu se mu příliš nevedlo. Jeho kariéru brzdila zranění a výkyvy formy. I tak má zatím na kontě za takřka šestnáct let v české lize 357 ligových utkání a vstupem do klubu „stovkařů“ se zařadí mezi legendární střelce českého fotbalu.

Pouze tři góly chybějí dalšímu útočníkovi, 36letému Zdeňku Ondráškovi z českobudějovického Dynama, který je a není hráčem „A“ týmu tohoto klubu. Podle toho, kdo v něm je zrovna v posledních týdnech majitelem. Za běžných okolností by zbývající tři góly ani v jeho věku nemusely být až takovým oříškem, což je ostatně vidět na čerstvém příkladu Jakuba Řezníčka.

„Kobra“ Ondrášek, který v kariéře kromě české ligy střílel góly také v Norsku, Polsku, USA či Rumunsku, vyšel ale ve 14 startech podzimní části Chance ligy naprázdno. Celé Dynamo dalo v 19 zápasech pouhých 7 gólů (a 56 jich dostalo) a získalo jen 3 body, což je smutný rekord české ligy. V kontextu této situace to s Ondráškovým vstupem do klubu kanonýrů vypadá aktuálně bledě. Ale kdo ví, třeba se dočkáme překvapení.

Do klubu kanonýrů by naopak měl zcela jistě v dohledné době vstoupit Patrik Schick, který 24. ledna oslavil 29. narozeniny. Jen jen otázkou kdy. Momentálně mu chybí do stovky ještě 11 tref. To už ale brzy nemusí platit. Jeho střelecký účet se mění v poslední době rychle. Opět je zdravý a ve formě. Zase mu to střílí. V této sezoně má za Leverkusen v 15 ligových startech už 12 gólů. Do klubu kanonýrů tedy může vstoupit už v jarní části Bundesligy, nebo v podzimní části příští sezony. Na jakou příčku historického pořadí se „prokouše“ bude záležet asi zejména na jeho zdraví a délce kariéry.

Z dalších aktivních fotbalistů má explzeňský hrotový útočník Michael Krmenčík na kontě momentálně 80 gólů. V 31 letech mu jich tedy ještě dvacet chybí, což by nemuselo být neřešitelné, ale jeho produktivita šla v poslední době dolů. Na podzim za Slovácko jen tři branky. Hůl nad ním ale lámat nelze. Pořád má ještě dost času kýžené mety dosáhnout.

Jedenáct gólů do stovky chybí ex-slávistovi a bývalému reprezentatovi Tomáši Necidovi, který střílel góly také v Rusku, Nizozemsku, Řecku, Polsku či Turecku. Po vleklých zdravotních problémech, kdy toho v Bohemians mnoho nenahrál, restartoval v 35 letech na podzim kariéru v druholigové Viktorii Žižkov. Vstřelil 13 gólů. Ty se mu ale pochopitelně do klubu kanonýrů nepočítají. Je otázka, zda se ještě o prvoligový comeback pokusí. Nejvíc asi bude záležet na jeho zdraví a atraktivitě nabídky. V posledních týdnech se spekulovalo o tom, že měl v zimní pauze konkrétní nabídku z Pardubic. Ale zůstal na Žižkově.

Navrátilec do Sparty Jan Kuchta má v 28 letech evidováno zatím 72 gólů z české, ruské a dánské ligy. Ke vstupu do klubu kanonýrů mu chybí tedy ještě 28 branek. To je určitě reálné. Samozřejmě bude záležet především na samotném Janu Kuchtovi. Jak se mu podaří návrat do Sparty, jak se bude jeho kariéra dál vyvíjet, jak bude dlouho hrát na nejvyšší úrovni.

Velmi zajímavé je také, kdo v klubu kanonýrů není. Před branami klubu ligových „stovkařů“ zůstal dnes 52letý Pavel Nedvěd, nejlepší fotbalista světa roku 2003. Význam tohoto mimořádného individuálního úspěchu lze zpětně docenit, když si uvědomíme, jaké hvězdy světového fotbalu za Pavlem Nedvědem v roce 2003 v odborné fotbalové anketě zůstaly.

Druhým v pořadí byl francouzský střelec londýnského Arsenalu Thierry Henry, třetím Italský obránce AC Milan Paolo Maldini, čtvrtým ukrajinský útočník Andrej Ševčenko ze stejného klubu, pátým francouzský ofenzivní záložník Zinédine Zidane z Realu Madrid, šestým nizozemský ostrostřelec Ruud van Nistelrooy z Manchesteru United, dále španělský forvard Raúl González z madridského Realu, brazilský levý obránce Roberto Carlos ze stejného klubu, italský brankář a Nedvědův spoluhráč z Juventusu Turin Gianluigi Buffon. První desítku nejlepších uzavíral anglický záložník David Beckham, který v té době působil také v Madridu.

Ofenzivní záložník Pavel Nedvěd střílel ve své kariéře prvoligové góly za pražskou Duklu a Spartu, římské Lazio a turínský Juventus. Dle statistik jich má evidováno 99! Jeden jediný gól mu chybí do kýžené stovky. Zatím se nenašel.

Pavel Nedvěd strávil po korupčním skandálu s „Juve“ období ve druhé italské lize. Nebýt ho, byl by v klubu kanonýrů zcela určitě. Nedvěd má za sebou fantastickou kariéru s řadou týmových i individuálních úspěchů. Z faktu, že není členem klubu kanonýrů se určitě nehroutí. Ale škoda, že tak velké jméno českého fotbalu v něm chybí, to určitě je. Zvláště, když k tomu schází pouhý jeden gól.

Mezi kanonýry „stovkaři“ není také další velké jméno československého fotbalu - záložník a dlouholetý tvůrce hry pražské Dukly a národního týmu Josef Masopust. Jeden z nejlepších fotbalistů světa 60. let, kterého velmi uznával i slavný Pelé.

Vicemistr světa a nejlepší fotbalista Evropy 1962 (tehdy se ještě anketa týkala jen evropských fotbalistů) sehrál v československé nejvyšší soutěži 387 ligových utkáních a dal v nich 79 gólů. Později byl úspěšným trenérem. Se Zbrojovkou Brno mistrem ligy 1978. Vedl také československou reprezentaci. Zemřel v roce 2015 v 84 letech.

Jen pět gólů do stovky chybí útočníku, dnes 65 letému Pavlu Korejčíkovi, který hrával ligu hlavně za pražskou Duklu, ale také v Malajsii. O jeden více pak dalšímu hrotovému útočníku, dnes 51 letému Marku Kinclovi, který působil ve Spartě a také třeba v Liberci, Petrohradu či Rapidu Vídeň.

Na metě 93 gólů zůstal záložník, dnes 49 letý Pavel Horváth, který má za sebou velmi úspěšnou a dlouhou kariéru, završenou vynikajícím působením v plzeňské Viktorii, když předtím hrál za obě pražská „S“, v Jablonci, Teplicích, Sportingu Lisabon či v japonském Kóbe.

Osm gólů do stovky schází také Horváthovu kamarádovi, dnes 51 letému bývalému hrotovému útočníku Luďkovi Zelenkovi, v posledních letech také televiznímu expertovi České televize, který se pohyboval na tuzemských ligových trávnících v dresech Jablonce, Viktorie Žižkov, Slavie, Teplic, Blšan, Dukly a Bohemians.

Devadesát ligových gólů bylo cílovou metou pro jednoho z nejlepších fotbalistů novodobé české historie, ofenzivního záložníka, dnes 52 letého Karla Poborského, který střílel góly za České Budějovice, Viktorii Žižkov, Slavii Praha, Manchester United, Benfiku Lisabon, Lazio Řím a Spartu Praha.

Karel Poborský má na kontě úctyhodných 118 reprezentačních startů. Je vicemistrem Evropy 1996, držitelem bronzu z Eura 2004. Hrál také na světovém šampionátu 2006. Kromě svého podnikání byl roky zaměstnancem FAČR a věnoval se výchově mladých fotbalistů. Toto místo již opustil. Neúspěšně kandidoval také na předsedu asociace. Další kandidaturu odmítl. V současnosti působí jako televizní expert.

Samozřejmě leckdo namítne, že se v klubu kanonýrů srovnává nesrovnatelné. Góly v různých obdobích v různě kvalitních soutěžích. V dobách, kdy se hrálo jinými systémy. Obrany byly jinak početné. Obránci dříve nebyli tak rychlí, důrazní, prostě fyzicky „nadupaní“ jako dnes.

To je jistě pravda. Dnes se hraje zase více zápasů a také většinou ofenzivněji, než třeba v 70.-80.letech minulého století. Velké ligy mají více týmů, v těch menších se zase hrají nadstavbové části. Hráči dnes mají lepší možnosti regenerace, kvalitnější zdravotní péči. Jejich kariéry jsou v průměru delší než dříve, kdy mnozí končili už brzy po třicítce. Také hrací plochy jsou nyní kvalitnější. V zimě vyhřívané, v létě kropené, což prospívá kvalitě hry.

Určitě nelze ani dnes srovnávat kupříkladu Premier League, LaLigu či Bundesligu třeba s českou, rakouskou, japonskou či indonéskou ligou. A góly ze všech soutěží se přitom počítají stejně.

Hodně také záleží také na tom, v jakém klubu fotbalista hraje a na jakém postu. Jak kvalitní má spoluhráče. Jestli hraje v týmu, který bojuje o titul, to mu góly naskakují obvykle rychleji, či v klubu o záchranu, kdy jeho mužstvo hlavně brání a fotbalista se do šancí ani moc nedostane. Také jestli kope či nekope pokutové kopy, jak často je jeho klub zahrává. Někdy a někde to jde prostě snáz než jindy a jinde. Spravedlnost prostě neexistuje. V životě, ani ve fotbale.

Na druhou stranu, jak říkával legendární Pepi Bican, šance je pořád šance a gól je vždycky gól. Dříve i dneska. A když si projdeme historický žebříček, jedno je třeba zdůraznit. Byli to střelci, kteří prostě uměli. Dávali by góly nejspíš vždycky a kdekoliv.

Podobné žebříčky (nejen) k fotbalu patří a je dobře, že existují. Popularizují ho. Připomínají nám naše legendy let minulých. Fotbalisty, kteří něco dokázali, něco uměli. Češi si bohužel svých legend často příliš neváží. Zapomínají na ně. K našim hráčům slavné minulosti se nechováme jako v Anglii k fotbalovým legendám či Kanadě k hokejovým. I když se situace, alespoň někde, mění k lepšímu.

Jsou už kluby, které svoji historii a své legendy v posledních letech výrazněji popularizují. Příkladem v tom jdou obě pražská „S“. Zejména Slavia, která má rozsáhlé muzeum a pořádá řadu akcí pro své fanoušky, i za účasti některých svých legend.

Klub ligových kanonýrů naštěstí nezanikl. Přežil všechny změny. Má za sebou přes půl století existence. Je to kus historie a tradice našeho fotbalu. Proto tato dvě vyprávění na pokračování, kterými jsem Vám chtěl Klub ligových kanonýrů a některé velké osobnosti, které jsou (a v některých případech bohužel i nejsou) jeho členy, alespoň touto cestou připomenout.

Zdroje: Wikipedia, statistiky Livesport, statistiky CS Fotbal, statistiky Klubu ligových kanonýrů + vzpomínky autora