Článek
Ve Fortuna lize se dějí věci. O ligu stoupá zájem. Tři čeští zástupci si vybojovali jaro v evropských pohárech. Sparta a Slavia hrají o titul. Oběma klubům se daří, což lize prospívá. Jejich domácí utkání jsou takřka pořád vyprodaná. A to i proti méně atraktivním a papírově slabším soupeřům. O jejich venkovní utkání je také vyšší zájem než býval dříve. Slavia mění majitele. Novým má být český miliardář Pavel Tykač. Souboj o titul Sparta-Slavia bude tedy nově bitvou „velkých kluků“ českého businessu.
Třetím vzadu je plzeňská Viktorie, do které vstoupil nový majitel v létě. Je jím rakousko-švýcarská podnikatelská skupina. Její působení by mělo přinést větší finanční stabilitu klubu a další rozvoj. Viktoria není klubem s celonárodním přesahem, jako Slavia a Sparta. Je to však významný reprezentant regionu. Nemůže nejspíš Spartě a Slavii konkurovat ani finančně, ale může je fotbalově potrápit a být v tabulce v jejich závěsu a pravidelně hrát evropské poháry. Bude nadále pro řadu kvalitních hráčů velmi dobrou adresou, kam stojí za to jít. Na podzim se jí mimořádně dařilo v Konferenční lize. Skupinu suverénně vyhrála a zajistila si postup přímo do jarního osmifinále.
Za Spartou, Slavií a Plzní je skupina klubů, které hrají velmi dobrý fotbal, většinou na solidních stadionech. Mezi tyto kluby patří Slovácko, Olomouc, Ostrava a Liberec.
Právě Slovan Liberec je klub, o kterém se v poslední době mluví. Ludvík Karl, dlouholetý vlastník klubu, majitel společnosti Preciosa, se rozhodl dle zpráv z médií klub prodat. V současné době údajně probíhají kroky, které k této změně vedou.
Novým majitelem Slovanu Liberec se má stát Ondřej Kania. Český podnikatel, teprve 31 letý výkonný ředitel společnosti JK Education, zřizovatel Pražského humanitního gymnázia a sítě amerických škol American Academy, do které patří školy v Česku, slovenská American Academy in Bratislava a chorvatská American Academy in Zagreb. V červnu letošního roku přejmenoval po jedenácti letech podnikání svou skupinu na Consillium. V současné době má deset škol ve třech zemích.
V říjnu se v médiích objevila informace, že Ondřej Kania zvažuje prodej soukromých škol mezinárodnímu řetězci. Později se ve fotbalových kuloárech začalo mluvit o tom, že Kania jedná o možnosti koupit většinový podíl v některém z českých ligových klubů. V posledních dnech to vypadá, že se tak stane v případě Slovanu Liberec. Ludvík Karl zvažoval prodej už v minulosti, má svůj věk, klub vlastnil dlouho, už od devadesátých let, kdy ho převzal ve špatné situaci, vytáhl z problémů a stabilizoval. Liberec se za jeho éry stal třikrát mistrem ligy 2001/02, 2005/06 a 2011/12. K tomu dvakrát vítězem českého poháru v sezonách 1999/00 a 2014/15. Poslední úspěchy jsou ale už poněkud „zaprášené“. Klub nehraje evropské poháry. V minulé sezoně skončil na sedmém místě. O sezonu dříve byl osmý.
S příchodem Ondřeje Kanii se dají čekat změny v klubu. Zatímco Ludvík Karl v posledních letech Slovan spíše jen držel v chodu, byť na pořád velmi slušné úrovni, od Kanii se dá očekávat, že klub kupuje, aby ho rozvíjel a pozvedl. Na úroveň Sparty a Slavie, klubů s celostátním přesahem a velkým finančním zázemím, myslet samozřejmě nelze, ale udělat ze Slovanu vlivného zástupce, reprezentanta celého regionu, který bude hrát v lize o 3. až 5.místo a bojovat o evropské poháry, tak jako Viktorie Plzeň, to se při dostatku financí a správném vedení klubu povést klidně může.
Mluví se o tom, že s Ondřejem Kaniou by se do klubu mohl vrátit v manažerské pozici Jan Nezmar. Bývalý ligový fotbalista Liberce, Slovácka a Opavy, který se po skončení kariéry stal právě ve Slovanu funkcionářem. Udělal si zde velmi dobré jméno a vysloužil si nabídku od Slavie, kam odešel s Jindřichem Trpišovským. Slávistické působení Jana Nezmara však provázely spory s ostatními lidmi ve vedení klubu, včetně Jaroslava Tvrdíka. Nezmar podával a stahoval výpověď, až nakonec po dvou a půl letech opravdu v Edenu skončil.
Po této Nezmarově éře ve Slavii zůstává i jistá pachuť. Funkcionář figuruje v policejních odposleších v kauze ovlivňování výsledků zápasů druhé a třetí ligy. Nezmar to opakovaně vysvětloval, avšak nepříliš úspěšně a věrohodně. „Lidé mají kolikrát pocit, že ten, kdo se s ním kdy potkal, musel jet nutně na červenou, ale tak to není. Možná někdo řekne, že jsem jel na oranžovou. Pohyboval jsem se v šedé zóně, ve které se v českém fotbale funguje,“ vysvětloval Nezmar před lety své telefonáty s místopředsedou svazu Berbrem, který dnes stojí před soudem.
Nezmarovo jméno to značně poškodilo. Stálo ho to i práci v poradenské firmě Deloitte, s kterou navázal spolupráci pár měsíců po odchodu ze Slavie. Když se odposlechy provalily, Nezmar v Deloitte musel skončit. Z českého fotbalu se pak zcela stáhnul. Působil krátkodobě jako poradce představenstva pro sportovní záležitosti v Podbeskidzie Bielsko-Biala, tedy v polském prvoligovém klubu. Pak se do libereckého dění vrátil, ale nikoliv do fotbalu, nýbrž do hokeje. Dle oficiální zprávy klubu posílil vedení akademie Bílých Tygrů. V roli externího poradce se věnuje rozvoji tréninkových procesů, sportovního managementu a novým projektům. S klubem údajně neoficiálně spolupracoval už delší dobu. Hokej hraje také jeho syn.
Návrat Jana Nezmara do Slovanu by nebyl velkým překvapením. Pro klub by znamenal určitě velkou posilu. Ostatně vazby s ním nezpřetrhal. Mluví se o tom, že neoficiálně s klubem vlastně spolupracovat nikdy nepřestal. Schopným funkcionářem rozhodně je. Dnes 46 letý Nezmar se vždy trochu odlišoval od jiných fotbalistů. Při kariéře vystudoval vysokou školu. Je inženýrem ekonomie. „Přimotal“ se krátce i do politiky. V parlamentních volbách 2013 kandidoval neúspěšně za SPOZ (Strana Práv Občanů Zemanovci) v Libereckém kraji.
Dá se předpokládat, že do fotbalu by se rád vrátil a projekt „návratu Slovanu na výsluní“ by ho mohl zajímat. Ondřej Kania zase kolem sebe potřebuje lidi, kteří se v českém fotbale vyznají a budou eliminovat chyby. Kania sám může být schopným manažerem, ale fotbalové prostředí je dost specifické a řada manažerů a businessmanů si na něm už v minulosti „vylámala zuby“. S kaňkou, kterou má Jan Nezmar v životopise z působení ve Slavie se asi už naučil žít. Nikdo mu ji už neodpáře, byt´ trestně stíhán není a nebyl.
Spekuluje se ještě o dalším možném návratu. Osobou, o které se mluví je Radoslav Kováč. Bývalý reprezentant se zkušenostmi ze Sparty, Spartaku Moskva, West Hamu United či Basileje. V lize začínal jako asistent ve Spartě, poté byl jako hlavní trenér v Opavě, Táborsku a Pardubicích. Za dobu působení v Pardubicích si udělal jako trenér velmi dobré jméno. Tým s omezenými prostředky, kde je polovina hráčů na hostování, dokázal zachránit v lize, přitom se s ním snažil hrát fotbal. Pod jeho vedením vyrostli v minulé sezoně někteří hráči, kteří to dnes zúročují ve svých klubech. Kupříkladu stopeři Robin Hranáč v Plzni a Tomáš Vlček ve Slavii. Je zřejmé, že Kováč, sám bývalý stoper, má na jejich výkonnostním skoku nesporný podíl.
Radoslav Kováč tento týden v Pardubicích překvapivě skončil. Tým je na 13.místě tabulky se 16 body. Kováč musel po letním odchodu mnoha hráčů, kteří byli v klubu jen na hostování, tvořit novou sestavu. Pardubice nehrají špatný fotbal. Rukopis trenéra je znát. Bodů asi není tolik, kolik by si vedení přálo, přesto konec Kováče překvapil. Údajně došlo k rozporům ohledně Kováčova realizačního týmu. Vedení klubu se prý nezdála fyzická připravenost hráčů a chtělo učinit změnu v realizačním týmu trenéra. Ten to nepřijal a raději z klubu odchází.
Pokud je to skutečně takto, je třeba ocenit charakter a postoj Radoslava Kováče. Většina českých trenérů by tak nejednala. Raději by se stáhli a „svého člověka“ obětovali, jen aby si zachránili vlastní krk. Jen málokdy vidíme „spolu jsme přišli, spolu odejdeme“. Takových případů, kdy trenér „hodí svého kolegu přes palubu“, je v českém fotbale plno. Před pár týdny byl vyhozen Marek Nikl v Českých Budějovicích, ale jeho „trenérský bratr“ Tomáš Zápotočný ve funkci zůstal. Po dalších dvou prohrách nakonec skončil také. Také Pavel Vrba v posledním angažmá v Plzni obětoval svého neoblíbeného asistenta Dušana Fitzela a sám ještě zůstal.
Radoslav Kováč si udělal v českém fotbale jako trenér dobré jméno. Proto nepřekvapilo, že o jeho služby stojí jiné ligové kluby. Mluví se neoficiálně o možném zájmu Mladé Boleslavi, Baníku Ostrava či Hradce Králové. Hradecké angažmá by bylo v souvislosti s Pardubicemi hodně pikantní záležitostí. Jednou ze spekulací je možný příchod do Liberce. Nahrávají tomu zprávy o novém majiteli Ondřeji Kaniovi a návratu Jana Nezmara. Kováč sám má k Liberci vztah. V období 2013-14 po návratu z Basileje odehrál za Slovan 34 ligových zápasů.
Uvidíme, co se ze současných spekulací stane či nestane realitou. Pokud Ondřej Kania koupí Slovan Liberec a bude chtít klub skutečně rozvíjet, čeká ho určitě hodně práce a bude kolem sebe potřebovat schopné lidi. Slovan Liberec disponuje slušným kádrem hráčů. Funguje však dlouhodobě na bázi, levně hráče koupit, ohrát v lize a výhodně ho prodat. Na tom není nic špatného, avšak děje-li se to ve velmi vysokém počtu, musí trenér každý půlrok tvořit novou sestavu. Pokud chce hrát Slovan v tabulce výš a konkurovat třeba Plzni, musí tuto záležitost omezit a prodávat menší počet hráčů.
Klub má také velké rezervy v marketingu a návštěvnosti. Na jeho domácí zápasy přišlo v průměru jen 3 146 diváků, což znamená až 11.místo v tabulce návštěv. A to přitom Slovan na podzim hostil doma Viktorii Plzeň a obě pražská „S“. Sparta v Liberci vyhrála 2:0, Slavia také, ale až po boji 3:2 a Viktorii domácí tým zdolal vysoko 3:0. Na Spartu dorazilo skoro 8 tisíc diváků, na Slavii necelých 6 tisíc diváků, ale v tom byly značné počty hostujících fandů. Na Viktorii přišlo jen něco málo přes 3 tisíce diváků. Kapacita stadionu je přitom takřka 10 tisíc diváků.
Liberec je především hokejové město. Málo diváků chodí na ligový fotbal i v sousedním Jablonci. Jedna cesta k vyšším návštěvám vede přes lepší výsledky. Je k tomu však potřeba přidat i něco atraktivního pro diváky. Vidíme to na příkladech obou pražských „S“ i Plzně, co vše dělají pro své diváky, aby návštěva stadionu nebyla je fotbalová dvouhodinovka, ale skutečný zážitek.
Příští měsíce ukážou, jaká bude liberecká realita. Zda to bude klub, který bude hrát dál uprostřed tabulky, který má občas i problémy, že se propadá dolů, když se obměna kádru tak úplně nepovede. Bude dál kupovat a prodávat velké počty hráčů a tvořit každý půlrok novou sestavu. Nebo, jestli to bude pod novým majitelem klub s většími ambicemi, který by chtěl být třeba takovou „druhou Plzní“.
