Článek
Mnozí se možná obávali, že pařížský velkoklub klub bez superhvězd spadne do evropského průměru. Opak je pravdou. Sezóna 2024/2025 se Paris Saint-Germain náramně povedla. Jaký je základní rozdíl mezi PSG dříve a nyní? Dnes je to TÝM!
Tuto sobotu v mnichovské Allianz Areně může dokonce obsadit evropský klubový trůn. Ve finále Ligy mistrů se utká s italským Interem Milán. Svým způsobem je to velká porážka anglických a španělských velkoklubů. Ve finále se utkají kluby z Francie a Itálie.
Messi, Neymar a Mbappé byla jména, která přitahovala pozornost, plnila stadiony a generovala obrovské příjmy, ale také výdaje. Byla to ale především marketingová záležitost. Při vší úctě ke všem třem výše jmenovaným. Lionel Messi přišel do Paříže po dlouhých letech úspěchů v Barceloně, která procházela velkou krizí, unavený a přece jen už trochu za zenitem kariéry. Neymar, který s Messim předtím hrával ve španělském velkoklubu a byl jeho kamarádem, byl často zraněný.
Nejmladší z trojice, Kylian Mbappé se v týmu s oběma zřejmě necítil nejlépe. Chtěl být číslem jedna. Chtěl, aby tým hrál na něj. Rychle kolmo dopředu, ale to s dvěma slavnými kolegy, kteří se chtěli s míčem „pomazlit“, příliš nefungovalo. Mužstvo s třemi světovými hvězdami v sestavě sice dokázalo odehrát také pěkná utkání, ale čím dál víc se ukazovalo, na co mnozí upozorňovali, už když Messi do PSG přicházel a dvě stávající hvězdy doplnil.
„Tři kohouti na jednom smetišti“ - to je prostě moc. Každý opravdu výborně fungující tým potřebuje hvězdy, ale také kvalitní „nosiče vody“. A v PSG těch hvězd, které čekají až někdo jiný míč vybojuje, bylo najednou v sestavě příliš. V utkáních proti silným soupeřům v Lize mistrů to byl zjevný hendikep. Když se v zápasech „lámal chleba“, sestava PSG nestačila konkurovat týmově bojujícím soupeřům.
Lionel Messi odešel v červenci 2023 do Interu Miami v Major League Soccer, Neymar o měsíc později do Al-Hilalu v Saúdské Arábii a Kylian Mbappé v roce 2024 přestoupil do Realu Madrid. V lednu 2025 se Neymar vrátil do Santosu ve své rodné Brazílii.
Dnes je situace v PSG jiná. Trenér Luis Enrique, který má velké zkušenosti a úspěchy už z Barcelony, se spolu s vedením klubu rozhodl pro zcela jinou filozofii a provedl radikální změny. Vybudoval nové mužstvo, které je založené na kolektivním duchu a výkonu. Na mladých talentech a taktické disciplíně. PSG současnosti je na první pohled výběrem bez obrovských hvězd, ale je také výborně fungujícím TÝMEM velmi kvalitních fotbalistů, kde jeden bojuje za druhého.
Rozpočet PSG prý klesl dle zahraničních médií oproti dobám Lionela Messiho, Neymara a Kyliana Mbappého skoro o 30 procent a klub je sportovně úspěšnější. A to je to, co majitelům dosud chybělo. Od roku 2011 je PSG ve vlastnictví společnosti Qatar Sports Investments, která přední francouzský klub proměnila ve velkého globálního hráče, jenž měl být úspěšný v konkurenci evropských velkoklubů z Premier League, LaLigy, Seria A a Bundesligy. Vítězství ve francouzské nejvyšší soutěží jsou jen povinnou přípravou na to, o co PSG opravdu hraje - triumf v Lize mistrů.
V čele klubu stojí Nasser Al-Khelaifi, katarský velkopodnikatel a bývalý profesionální tenista. Je nejen prezidentem PSG a předsedou QSI, ale také předsedou beIN Media Group, členem výkonného výboru UEFA a prezidentem Evropské klubové asociace. Jeho silné vazby na katarskou královskou rodinu a katarský investiční fond mu umožňují přístup k rozsáhlým finančním zdrojům. Jeho osobní bohatství se prý obtížně odhaduje, protože je úzce spojené s QSI a katarským státním investičním fondem. Dle zahraničních médií se ale odhaduje, že od převzetí klubu v roce 2011 investoval do PSG více než 1,5 miliardy eur do přestupů hráčů, infrastruktury a marketingu. PSG se stal symbolem katarských ambicí na poli světového sportu. Je součástí širší strategie země k posílení její mezinárodní reputace.
Působení katarských majitelů je však kontroverzní. PSG byl v minulosti dle médií například obviněn z korupce v souvislosti s finančním fair play. Majitel prý utratil za nákupy výrazně více, než dovolovala pravidla. V únoru letošního roku se dokonce objevily zprávy, že je ve hře je i možné zastavení financování PSG Katařany. Khelaifi však tyto spekulace popřel s tím, že se na plánech Katařanů nic nemění.
Ale zpět k současnému kádru PSG. V bráně je stále neotřesitelnou jedničkou 26 letý Ital Gianluigi Donnarumma, který v Paříži působí už od roku 2021, kdy přišel z AC Milán. Jen občas do brány pustí v méně důležitém utkání 26 letého Rusa Matveje Safonova, který přišel před rokem z Krasnodaru, anebo 23 letého Španěla Arnaua Tenase, původem z FC Barcelony.
V obraně má pevné místo Achraf Hakimi, 26letý ofenzivní marocký pravý obránce, který vyrostl v Realu Madrid. Pak úspěšně hostoval v Dortmundu (v LM na sebe tehdy upozornil také výborným výkonem v Edenu proti Slavii), sezonu strávil v Interu Milán a od sezony 2020/21 je v Paříži. Je bezesporu jedním z nejlepších pravých obránců světa. Uprostřed obrany si stále své odehraje zkušený 31 letý Brazilec Marquinhos, který už patří k inventáři klubu. Nastoupil už za PSG jednou ve finále Ligy mistrů - proti mnichovskému Bayernu před pěti lety. Často mu sekunduje 23 letý Ekvádorec Wilian Pacho, který přišel před rokem z Frankfurtu. Vlevo nastupuje nejčastěji 22 letý Portugalec Nuno Mendes, původem ze Sportingu Lisabon.
To je nejčastější složení pařížské obrany. Objevuje se v ní také zkušený 29 letý Francouz Lucas Hernandéz, známý z působení v mnichovském Bayernu či ještě předtím v Aleticu Madrid. V „náhradnické“ verzi obrany dostává příležitost též 21 letý Brazilec Beraldo.
V záloze má pevné místo 20 letý Portugalec Joao Neves, který přišel vloni z Benfiky Lisabon. Uprostřed jeho krajan, 25 letý Vitinha, původem z Porta. Na druhém kraji 29 letý Španěl Fabian Ruiz, který hrával dříve za Neapol a Betis Sevilla. Tato trojice odehraje většinu důležitých utkání a klíčového času v nich.
Mezi střídající patří 19 letý Francouz Senny Mayulu z mládežnické akademie PSG a 24 letý Korejec Kang-Inn Lee, který hrával ve Španělsku za Mallorcu a Valencii.
V útoku dostává často příležitost 24 letý Gruzínec Khvicha Kvaratskhelia, který přišel před minulou sezonou z Neapole. Je to „starý známý“ fotbalistů českého národního týmu z posledních vzájemných utkání s reprezentací Gruzie. Z Neapole je znám pod přezdívkou „Kvaradona“. Uprostřed útoku nastupuje 19 letý francouzský talent Desiré Doué. Vloni přišel do PSG z Rennes. Na druhém křídle další mladý Francouz, 22 letý Bradley Barcola, původem z Lyonu. Zapomenout nelze také na 28 letého, už ostříleného Francouze Ousmane Dembelého, fotbalistu, který má ve svém životopisu štace jako Borussia Dortmund a FC Barcelona, a patří mezi nejlépe placené hráče týmu.
V útoku také často střídá 23 letý Portugalec Concalo Ramos, jenž přišel před dvěma lety z Benfiky Lisabon. Dalším střídajícím je 19 letý francouzský mladík z vlastní líhně, Warren Zaire-Emery.
V PSG už vědí, že „Prachy jsou krásná věc, ale Ligu mistrů si za ně nekoupíš,“ jak lze parafrázovat známou píseň Petra Hapky a Michala Horáčka v podání Richarda Müllera. Velká trofej PSG stále v novodobé pohárové epoše schází. Jediné historické vítězství v bývalém Poháru vítězů pohárů z devadesátých let, je už notně zaprášené. V Lize mistrů je pro klub historickým maximem finále ze sezony 2019/20 proti mnichovskému Bayernu (0:1).
V poslední době na to jde pařížský klub s bohatými katarskými majiteli trochu jinak. Místo obrovských hvězd vsadil pod vedením zkušeného španělského trenéra na velmi soudržný a pracovitý TÝM. Výborný mix talentovaného mládí a potřebné zkušenosti. Nyní PSG k zisku vytoužené, a dosud nedosažitelné, trofeje, chybí zdolat už „jen“ posledního soupeře - Inter Milán. Dokáže to v sobotu PSG s odhodlaným týmem bez světových hvězd?
Další zdroj: Statistiky Livesport
