Článek
V prvním dílu velkého přehledu jsme probrali stav slávistických brankářů. Pokračování se týká obrany týmu z pražského Edenu.
Obránci - Bořil, Diouf, Holeš, Ogbu, Sinyan, Vlček, Tomič, Zima, Zmrzlý a další
Možná už si leckdo ani nepamatuje, že dnes už 31 letý Tomáš Holeš do Slavie přišel z Jablonce jako pravý obránce. Dlouho dělal jen náhradníka. Přes neúnavného Vladimíra Coufala, který „neslezl ze hřiště“, se nemohl do sestavy vůbec dostat. Když Coufal odešel do anglického West Ham United, Tomáš Holeš se nakonec kupodivu zabydlel na pozici defenzivního záložníka, kde měla Slavia po Tomáši Součkovi nevyřešenou „díru“ v sestavě. Trenér Trpišovský rád přeučuje hráče na jiné posty. Holeš se i díky výborné fyzické kondici této pozice dokázal výborně zhostit a vynesla mu i pozvánku do reprezentace, jejíž se stal pravidelnou součástí. Když pak měla Slavia problémy na stoperském postu, začal vypomáhat tam, až stoperem zůstal.
Tomáš Holeš je kapitánem týmu, když nehraje Bořil. Není ale hlasitým vůdcem, je spíše introvert, jde osobním příkladem. Mívá bohužel občas zdravotní výpadky. V poslední době je také možná až příliš osvalený, působí poněkud těžším dojmem. Jeho dřívější lehkost a obratnost je trochu pryč. Aspoň takový mám z jeho současné hry subjektivní pocit. V záloze by to možná už ani neoběhal. Trpišovský s ním počítá, jak sám nejednou řekl, už výhradně do obrany, přestože reprezentační kouč Ivan Hašek si ještě začátkem jara pohrával s myšlenkou možného využití Holeše v záloze. Obdobně jako Krejčího, který je ve Spartě také stoperem. Nejspíš ale trenér experimentovat nebude a oba skončí v reprezentační obraně.
Tomáš Holeš neměl poslední sezonu tak skvostnou, jako ty předchozí, zatím je však stále jistotou i pro další slávistickou sezonu. V 31 letech by to mohla změnit jen nějaká nenadálá nabídka a Holešova touha zkusit si to ještě v zahraničí. Zatím to tak ale nevypadá.
Igoh Ogbu byl zjevením, když do Slavie přišel. Dal vzpomenout na úspěšné africké předchůdce Deliho a Ngadeua. Brzy se začlenil do základní sestavy. Hrál dobře a hned se začalo mluvit o tom, že takto ve Slavii dlouho nevydrží. Pak se to trošku „zadrhlo“. Ogbu udělal pár chyb, nepovedla se mu opakovaně hlavně derby se Spartou a nadšení z jeho výkonů poněkud opadlo. Snad to byl jen dočasný výkyv a Ogbu se z omylů poučí. Ve 24 letech má pořád to nejlepší před sebou. Ve Slavii má smlouvu do prosince 2026.
Sheriff Sinyan přišel do Slavie jako volný hráč, tedy zadarmo, byl po delším zranění. Byla to kdysi vytoužená posila trenéra Trpišovského v dobách, kdy Sinyanova severská kariéra vypadala hodně nadějně. Tehdy to ale opakovaně nevyšlo. Nakonec Sinyan přišel výrazně později, dlouho se dával zdravotně dohromady, pak se znovu zranil, v sezoně nastoupil jen ke čtyřem necelým utkáním. Je mu teprve 27 let, může toho tedy teoreticky ještě hodně odehrát, ale poslední roky se víc léčí, než hraje. Smlouvu má pouze do 30.června 2024. Bylo by překvapením, kdyby ji Slavia po dosavadních zkušenostech prodloužila.
Pětadvacetiletý Slovák Michal Tomič měl slušný podzim, objevil se i ve slovenské reprezentaci, ale jaro převážně promarodil. Je tedy otázkou, jestli bude fit a přesvědčí v letní přípravě, nebo se půjde rozehrát někam na hostování.
Tomáš Vlček patří v 23 letech mezi velké naděje Slavie. Může hrát stopera i pravého obránce. Po návratu z pardubického hostování, kde výkonnostně vyrostl, bojuje o místo v základní sestavě v klubu, je i v hledáčku Ivana Haška pro nominaci na EURO. V posledních dvou ligových utkáních ale pro zranění chyběl, což jeho šance aktuálně nejspíš trochu snižuje.
O Davidu Zimovi už bylo napsáno v posledních měsících snad všechno. Jeho návrat z AC Turín do Slavie vyvolal všeobecný údiv a jeho výhodnost pro Slavii byla mnohými zpochybňována. Zima na jaře nehrál špatně, ale ani nijak nezářil. Na stopera za sto milionů to je však rozhodně málo. Tato okolnost na něj vytvořila logicky tlak. Pak „vyrobil“ obrovskou hrubku v zápase se Sigmou Olomouc. Byl ihned vystřídán a trenérem překvapivě na další zápasy „odstaven“. Do derby na Spartě se dostal až o půli díky zdravotní indispozici Ogbua. Po třiceti minutách byl ale, poté co šla Sparta vyloučením Haraslína do deseti, dost nečekaně vystřídán. Trenér Trpišovský to po zápase zdůvodnil svalovým zraněním Davida Zimy. Podivné. Zima ke střídačce běžel sprintem. Tak se obvykle nechová hráč se svalovým zraněním.
David Zima se navíc jen o pouhé čtyři dny později objevil zdravý v základní sestavě proti Plzni a nechyběl ani poté na Slovácku. V obou vítězných utkáních sehrál plný počet minut a odvedl spolehlivé výkony. Zimova jarní anabáze je tedy nahoru-dolů. Momentálně to vypadá, že se jeho šance na EURO zase zvětšily. Účast na EURU byla ostatně i jedním z důvodů, proč se do Edenu vracel. Ve Slavii by měl pokračovat i na podzim.
Ze Slavie odešel v létě minulého roku levý wing bek David Jurásek do Benfiky Lisabon. Tam se však neprosadil. Nyní hostuje v německém Hoffenheimu, kde také většinou pouze jen střídá. Nahradit ho měl mimo jiné Rumun Andrea Dumitrescu, který ale v minulé sezoně ani přípravě na novou trenéry nepřesvědčil, a tak byl poslán do mateřského klubu Sepsi zpět na hostování. V rumunské lize hraje pravidelně, na jeho návrat do kádru Slavie to ale asi moc nevypadá. Když se neadaptoval přímo ve Slavii, těžko si na slávistické prostředí a její styl hry zvykne v Rumunsku. Proto na podzim na této pozici alternoval s Janem Bořilem také univerzál Conrad Wallem. Nevedl si špatně, ale na jaře už hrál, pokud tedy hrál, na jiných postech. Vlevo v obraně zaskakoval na podzim také Oscar Dorley, jenž je však daleko lepší v záložní řadě, kam se snad už natrvalo přesunul.
Slavia prodloužila smlouvu s kapitánem týmu do léta 2025. Jan Bořil má bezesporu jako zkušený hecíř, který dovede dát najevo emoce i dokáže jít příkladem, pozitivní vliv na tým. Je to pravý lídr, srdcař. Fanoušci Slavie ho milují. Ostatní většinou nenávidí. Podobně jako kapitána Sparty Ladislava Krejčího. Z tohoto pohledu je prodloužení smlouvy pochopitelný krok. V týmu potřebujete mít zkušeného hráče s pozitivním vlivem na ostatní hráče.
Na druhou stranu, Bořil má nejlepší fotbalové roky za sebou, je po těžkém zranění kolene zdravotně limitován. Je zázrak, že se ještě do vrcholového fotbalu vůbec vrátil. Jeho tělo ale nejspíš nezvládá vysoký počet zápasů a jejich sled krátce po sobě. Navíc se v závěru derby se Spartou vážně zranil, absolvoval v minulém týdnu operaci zlomeniny lícní kosti a bude delší dobu chybět.
V zimě Slavia posílila levou stranu hned dvěma novými hráči - Ondřejem Zmrzlým a El Hadji Malick Dioufem. Stabilním členem základní sestavy se však zatím nestal ani jeden z nich.
Pořád teprve 19letý El Hadji Malick Diouf se dostal po lednovém příchodu do Slavie překvapivě rychle do základu. Je to rychlostně vybavený, technicky vyspělý hráč. Má však rezervy v taktické vyspělosti a defenzívě. Po jeho vyloučení na AC Milán trenér Trpišovský po počátečním nadšení stejně náhle ochladl. Diouf od té doby hraje víceméně pouze za béčko. V lize se objevil naposledy 14.dubna v Plzni. Uvidíme, jestli a kdy dostane znovu příležitost. Snad nebude následovat některé mladé hráče, o nichž trenér Trpišovský také nejdříve „básnil“ jako o velkých talentech a budoucnosti Slavie. A kde jim je dnes konec, že?
Ondřej Zmrzlý, který přišel z olomoucké Sigmy, kde si udělal v minulé sezoně velmi dobré jméno, musel čekat na šanci. Po vyloučení Dioufa se dostalo i na něj. Stabilní pozici si ale nevybojoval. Na klíčová utkání s Ostravou a na Spartě se do základu vrátil znovu zkušenější Bořil. Zmrzlý dostal příležitost až opět po zranění kapitána. Trenér sice mluvil o Zmrzlém v superlativech, ale přednost v těžkých zápasech dal Bořilovi. Ve Slavii by měl každopádně Ondřej Zmrzlý zůstat a bojovat o základ i v příští sezoně. V pětadvaceti letech má nejlepší roky před sebou. Hrát pravidelně ve Slavii znamená, při slabší konkurenci na tomto postu v národním týmu, prakticky automaticky i pozvánku do české reprezentace.
Další možnosti pro novou sezonu z "vlastních zdrojů"?
Pražská Slavia „vlastní“ také nadějného stopera Štěpána Chaloupka, který sbírá zkušenosti v Teplicích, kde už odehrál v sezoně 30 ligových zápasů. Pravděpodobně se v létě zapojí do přípravy v Edenu. Byla by však velká škoda, aby zůstal v nové sezoně jen na slávistické střídačce. V 21 letech potřebuje hrát a hrát.
Na hostování v Liberci je 21 letý Filip Prebsl, stoper nebo defenzivní záložník. Vede si slušně. V Pardubicích hostuje 22 letý stoper nebo pravý obránce Marek Icha. Daří se mu. Ve Slavii by se ale asi těžko oba prosazovali. U Ichy se mluví o zájmu Liberce, kam přechází z Pardubic jeho současný trenér Radoslav Kováč. Dalším hostujícím hráčem v pardubickém klubu je 20 letý stoper Denis Halinský. Hraje pravidelně.
Je zřejmé, že Slavia má z čeho vybírat. Několik talentovaných mladých obránců hostuje a pravidelně hraje první ligu v jiných klubech. Až si člověk někdy říká, jestli ještě někdo z nich dostane v Edenu někdy šanci. Tomáš Vlček je snad příkladem, že to možné je.
V posledních dnech se také mluvilo o údajném zájmu Slavie o plzeňského Robina Hranáče. Pro tyto úvahy hovoří jeho pardubická sehranost s Tomášem Vlčkem z minulé sezony a jejich možná reprezentační budoucnost. Proti jsou však nejspíš ambice Viktorie a také soupiska Slavie. Viktoria s novými zahraničními majiteli a po přílivu financí z úspěšné evropské sezony jistě není v situaci, kdy by musela za každou cenu prodávat.
Pokud bude hrát Hranáč nadále dobře nejen za klub, ale možná i reprezentaci, může odejít za „velké“ peníze přímo do nějakého zahraničního klubu. Pokud mimo Sinyana nikdo jiný ze stoperů Slavie v létě neodejde, nedával by příchod Hranáče ani smysl. Vytvářel by jen další „přetlak“ v kádru. Stejně tak případná výměna Hranáč-Vlček, která se v této souvislosti také v médiích objevila, by nejspíš nebyla přínosem pro nikoho a nedává velkou logiku.
Slavia do obrany nepotřebuje velké posily. „Bota ji tlačí“ jinde. Potřebuje obranu především personálně stabilizovat, aby výrazně neměnila její složení v každém utkání. Aby obrana měla své jasné lídry, stabilní pilíře. Obrana je základ, na kterém stojí každý kvalitní tým. Proto do ní většina trenérů velkých týmů moc nesahá. Zejména to platí o stoperech. Ideální stav je, když se v tří obráncovém systému na postech tří stoperů střídají maximálně čtyři hráči. Na dva wing beky také tak.
Tak to praktikoval v sezoně i Brian Priske ve Spartě. Na tři místa stoperů měl čtyři hráče: Vitíka, Sorensena, Panáka a Krejčího. Kapitán Krejčí, když byl zdravý a nebyl vykartovaný, hrál vždy. Ostatní tři se střídali dle situace. Na místě pravého wing beka se střídali Preciado s Wiesnerem, vlevo Ryneš se Zeleným. S tím, že přednost měli Preciado a Ryneš. Jiní hráči se do sestavy na těchto postech dostali jen výjimečně, když to vyžadoval zdravotní stav či žluté a červené karty. To je stabilita, která pak přináší automatismy do hry, lepší sehranost týmu. Tedy to, co Slavii mnohdy chybí.
Další zdroje:
statistiky Livesport
