Článek
Metoděj Jílek při svém debutu na olympijských hrách získal stříbrnou medaili. Český reprezentant zajel na trati 5000 metrů druhý nejlepší čas, předčil ho jen Nor Sander Eitrem, který zvítězil v novém olympijském rekordu. Jílek se stal prvním českým mužem v historii, který získal olympijskou medaili v rychlobruslení. A nemusí to být jeho poslední medailový zápis na letošních hrách. Už v pátek bude stát na startu závodu na 10000 metrů.
Mládí prožil na in-line bruslích, s kterými začal už v pěti letech. Na World Skate Games 2024 získal pět titulů juniorského světového šampiona. Protože ale chtěl závodit na olympijských hrách, kde inline bruslení není, začal koncem roku 2021 pražský rodák zkoušet poněkud netypicky i klasické rychlobruslení na ledě. Na sto procent se mu začal věnovat až v posledních sezonách.
Má za sebou úspěchy na juniorských šampionátech. Poslední dva roky už patří také k seniorské světové špičce v rychlobruslení. Dlouhodobě se musí připravovat v cizině, mimo českou reprezentaci, pod vedením zahraničního kouče, neboť v Česku rychlobruslařský ovál stále chybí.
Jeho reprezentačním trenérem je oficiálně Petr Novák, dlouholetý trenér jedné z nejlepších rychlobruslařek světové historie, stále ještě aktivní závodnice Martiny Sáblíkové. K jejím úspěchům se bohužel váže také jedna už poněkud trapná záležitost mnoha planých letitých slibů. Pojďme si je připomenout.
Když na konci roku 2019 představoval tehdejší český premiér Andrej Babiš ambiciózní Národní investiční plán v objemu osmi bilionů korun, mezi slibovanými projekty se dle zpráv z médií objevila i jedna položka z oblasti sportu spojená se jménem jediného sportovce:
„Výstavba nové arény bruslařských sportů Martiny Sáblíkové“.
Andrej Babiš v dokumentu sliboval Martině Sáblíkové a celému národu výstavbu haly. Ostatně novou halu jí v době svého vládního působení sliboval pan Babiš několikrát.
„Pan Novák vytipoval novou lokalitu, která je prý ve všech směrech vyhovující. Hned, jak bude známá dohoda investorů, začneme jednat,“ prohlásil premiér Andrej Babiš už o několik měsíců dříve dle webových stránek vlády na setkání s Martinou Sáblíkovou a jejím trenérem, na kterém jim děkoval za vynikající výsledky a skvělou reprezentaci České republiky. Andrej Babiš v roce 2019 zdůrazňoval, že výstavba rychlobruslařské haly je jednou z priorit jeho vlády.
Nebyl prvním českým politikem. „Po olympiádě naslibují vždycky všichni všechno, nejen halu, ale potom to zase všechno usne a nic se neděje,“ uváděl své zkušenosti s českými politiky Petr Novák, dlouholetý trenér Sáblíkové. Ten přitom o politickou kariéru sám v dresu hnutí ANO usiloval. V roce 2018 se v okrese Chrudim neúspěšně pokoušel kandidovat do Senátu.
Slibů a plánů bylo mnoho. Na intenzitě nabíraly vždy po zimní sezoně, v které Sáblíková přivážela medaile ze světových šampionátů a gradovala po jejích olympijských úspěších. Psalo se, že hala bude stát ve Žďáru nad Sázavou, potom ve Velkém Oseku, také v Brně, v Novém Městě na Moravě a nakonec u Hlinska.
V roce 2009 se Martina Sáblíková i její trenér dokonce přestěhovali do domů ve Velkém Oseku, kde měla vyrůst první rychlobruslařská hala v Česku. Sáblíková a Novák ale majiteli domů nebyli. Pouze nájemci. Zůstalo jen u snu. Plány na halu se nerealizovaly, celý projekt zkrachoval, proto se oba později vrátili zpět do Žďáru nad Sázavou.
S výstavbou dříve slibovali pomoc též premiéři z éry ČSSD Jiří Paroubek a Bohuslav Sobotka. „Vím, že jsme schopni jak z prostředků státu, tak z prostředků kraje zajistit infrastrukturu, která je potřebná pro výstavbu tohoto zařízení,“ říkal premiér Paroubek v roce 2010 poté, co se tehdy setkal s olympijskou vítězkou Martinou Sáblíkovou a jejím trenérem. O výstavbě haly pro Sáblíkovou hovořil opakovaně.
„Je představa, a mě se ta představa docela líbí, že by v naší zemi vzniklo šest až sedm olympijských center, která by byla rozmístěna po České republice a koncentrovala by klíčovou infrastrukturu pro vrcholové sporty,“ říkal v roce 2014 další český premiér Bohuslav Sobotka. V Novém Městě na Moravě podle něj měla vzniknout i víceúčelová hala s rychlobruslařskou dráhou.
Plány a projekty se měnily. Stejně tak možný způsob financování. Od ryze rychlobruslařské haly, jež se čím dál více jevila jako nesplněný a neufinancovatelný sen, až po víceúčelovou halu pro zimní sporty, kde by se mohl hrát také na více kluzištích lední hokej, provozovat curling, krasobruslení či bruslení pro veřejnost. Stále ale zůstávalo jen u slov a plánů.
„Halu Martiny Sáblíkové řeším už dlouho. Potkal jsem se s ní opakovaně po olympijských hrách i teď, když vyhrála ty medaile. Je ostuda, že tady taková hala není,“ řekl na dotaz serveru iROZHLAS.cz premiér Andrej Babiš v dubnu 2019.
Ten mluvil o hale pro Sáblíkovou ze všech politiků nejvíce a nejčastěji. Andrej Babiš nejdříve přišel s tím, že by se nové sportoviště mohlo umístit u Brna. Rychlobruslařský svaz to odmítl kvůli nízké nadmořské výšce. Pak byla ve hře lokalita u Hlinska, ale ani z toho nic nebylo.
„Jsem smířená s tím, že za mé kariéry se asi ta hala nestihne,“ přiznala v médiích Martina Sáblíková už v roce 2019. „Stále doufám, ale uvěřím, až ji opravdu uvidím.“
Martina Sáblíková prožila mimořádně úspěšnou a dlouhou sportovní kariéru. Zařadila se mezi legendy českého sportu a světového rychlobruslení. V letech 2007, 2009 a 2010 byla vyhlášena českým Sportovcem roku, roku 2010 získala rychlobruslařskou cenu Oscara Mathisena. V roce 2017 byla Milošem Zemanem oceněna českým státním vyznamenáním – Medailí za zásluhy. Také tehdy se mluvilo o nové hale.
Jako první žena v historii získala 20 zlatých medailí z mistrovství světa, aktuálně jich má 21. Vybojovala dohromady zatím 7 olympijských medailí: tři zlaté, dvě stříbrné a dvě bronzové. Celou kariéru se specializovala zejména na dlouhé tratě (3 a 5 km), na kterých se stala třináctkrát celkovou vítězkou Světového poháru. Byla držitelkou světových rekordů na tři, pět a deset kilometrů.
Hala „pro Sáblíkovou“ ani po mnoha letech nestojí. Slavná závodnice, jejíž úctyhodná kariéra se letos uzavírá, se jí v době aktivní kariéry nedočkala. Od Turína 2006, kde Martina Sáblíková startovala pod pěti kruhy poprvé, to je už dlouhých dvacet let. Dvacet let slibů a plánů.
Také Metoděje Jílka se zahraniční novináři ptají na jeho tréninkové podmínky. Také on musí, stejně jako mnoho let před ním Martina Sáblíková, odpovídat, že je ze země, kde není žádný umělý rychlobruslařský ovál. Za ledem a přípravou musí cestovat stovky kilometrů do hal v zahraničí.
Metoději Jílkovi je devatenáct let. Je na začátku velké kariéry. Jeho úspěch v obrovské konkurenci je důkazem, že talenty v naší zemi pořád máme. I když podmínky tomu mnohdy neodpovídají. Dočká se nové haly v Česku jako aktivní závodník on?
Anebo mu ji budou politici po každém jeho velkém úspěchu zase jen populisticky slibovat? Ono se to při tom focení s olympijským medailistou přece tak hezky plánuje a slibuje. Jiní zase budou naopak říkat, jako v nejslavnějších dobách Sáblíkové, že pro jednoho špičkového závodníka to přece nemá smysl stavět.
Ale kdyby hala byla, možná by takových medailistů bylo více. A i kdyby ne, investovat do sportovních aktivit a pohybu má vždycky smysl, když se to správně uchopí. Nemusí to být přece megalomanská stavba pro „jednoho závodníka“.
Další zdroj: přímý přenos ČT Sport - ZOH 2026
