Článek
Sparta vystřelila poprvé na branku až v 92.minutě, kdy se trefil Olatunji po přihrávce Sadílka. Jediná sparťanská střela mezi tyče znamenala snížení stavu na 1:2. To byl ale z její strany také jediný světlý okamžik v utkání.
Sparta nastoupila bez řady dřívějších opor. Zraněni jsou Veljko Birmančevič, Lukáš Haraslín, Angelo Preciado a Jaroslav Zelený. Nemocný je Asger Sorensen. Chybí také další zraněný útočník Ermal Krasniqi. V základní sestavě se tak objevil kupříkladu nováček Cobbaut a čeští hráči Wiesner či Pešek.
Sparta chtěla, dle vyjádření trenéra Friise a hráčů, vysoko napadat, vytvářet tlak na obranu francouzského týmu, získávat míče. To se jí však vůbec nedařilo. Nasazení hráčů tomu neodpovídalo. V obraně Brestu kraloval skvěle hrající stoper Chardonnet, který si věděl rady s Olatunjim, udržel sparťanské útoky takřka sám. Sparta se k ohrožení branky Brestu vůbec nedostávala. Působila bezradně.
Naproti tomu obrana Sparty kupila chybu na chybu. Zápas se vůbec nepovedl Belgičanu Cobbautovi na levém stoperu. Byl pomalý, opakovaně chyboval v rozehrávce, kterou navíc směřoval často dozadu, na brankáře, jehož tím dostával do špatných situací. Nepřesvědčili však ani jeho zkušenější kolegové v obraně, stabilní stopeři základní sestavy Martin Vitík a Filip Panák. Oba také opakovaně chybují, neprožívají povedené období. Nejistotu obrany prohlubovaly také chybné rozehrávky dánského brankáře Petera Vindahla.
V záloze se velmi snažil aktivní Qazim Laci. Paradoxně to bylo znát hlavně směrem dozadu, kdy svými návraty některé situace ještě dokázal zachránit. Dopředu to ale i od něj bylo slabé. Záložní řada Sparty toho v ofenzivě opravdu moc nevymyslela. Sparta hrála do stran, bez nápadu, s malým pohybem, často pak snadno ztrácela míče, který bez efektu držela. Hráči Brestu se tak lehce dostávali po chybách domácích fotbalistů do brejků.
Sparta přitom měla obrovské štěstí, že francouzský celek má výrazně lepší defenzívu než útok. Kdyby disponoval alespoň jedním rozdílovým útočníkem, musel by domácí tým inkasovat vícekrát. I tak hovoří statistiky utkání jasně: držení míče obou týmů prakticky stejné, ale Brest vystřelil 18 krát, z toho trefil sedmkrát bránu. Sparta měla za celé utkání pouze šest střel a jen jednu jedinou na bránu, když až v 92. minutě skóroval Olatunji.
Brest je týmem bez velkých hvězd. Klub se dostal do Ligy mistrů poprvé díky mimořádně úspěšné loňské ligové sezoně, kdy „jel výrazně nad plán“. Jinak je to dlouhodobě průměrný klub francouzské ligy. Tedy podobný příběh jako v případě španělské Girony, kde hraje nyní exsparťan Krejčí. V probíhající sezoně je Brest aktuálně až na 11. místě francouzské ligy.
Aniž bych chtěl snižovat kvalitu tohoto týmu, je zřejmé, že to není mančaft, který by patřil do užší evropské špičky. Předvádí poctivé týmové výkony, kterými nahrazuje chybějící velké individuality evropského formátu. Tedy něco podobného, co jsme čekali před začátkem Ligy mistrů od Sparty.
Brest má velmi dobrou obranu, v čele se stopery Coulibalym a Chardonnetem. Pracovitou zálohu, kde vynikal zejména Fernandes. Je to tým, který si ví rady v soubojích. V tom je jiný než třeba Lille, které hrálo nedávno se Slavií. To byl mnohem fotbalovější soubor s více individualitami, ale „nevoněl“ mu agresivní styl hry. Týmu Brestu výrazně chybějí rychlí útočníci s lepším zakončením. Naštěstí pro Spartu. Kdyby je měl, dopadlo by to s ní ve středu na Letné mnohem hůře.
Brest měl spolu se Salcburkem patřit mezi takzvaně „hratelné“ soupeře Sparty. Soupeře, které měla porazit, pokud se chtěla zkusit kvalifikovat do další fáze Ligy mistrů. Utkání potvrdilo, že Brest takovým „hratelným“ týmem je. Sparta v jarní formě s Krejčím, Haraslínem, Birmančevičem, Kuchtou, Preciadem (a Priskem na střídačce) by na Letné nejspíš byla schopná takového soupeře nátlakovou hrou, podepřenou kvalitními individuálními výkony, porazit.
Nyní je vše jinak, Sparta má k jarní hře daleko a Brest se díky poctivým výkonům podívá do další fáze Ligy mistrů. Má po čtyřech utkáních už 10 bodů a je na průběžném 4. místě celkové tabulky. Na ní se nejspíš po dalších zápasech neudrží, favorité ho ještě čekají, ale i tak je to skvělý výsledek pro tento (na poměry Ligy mistrů) skromnější klub. Dokazuje, že i v Lize mistrů leccos jde, když se maká a hraje týmově.
Současná Sparta se výkonu Brestu ani nepřiblížila. Ofenziva se jí vinou zranění rozpadla. Obrana pod tlakem chybuje. Hráči, kteří dřívější opory nahradili, ani zdaleka nedosahují jejich kvalit. Belgičan Cobbaut měl s Brestem na levém stoperu daleko do kapitána Krejčího, stejně tak v kreativní složce Wiesner na pravém wingbeku do Preciada. Snaživý Pešek, hrající od začátku po dlouhé době, na pravé straně útoku byl jen stínem Birmančeviče, stejně tak vlevo poněkud volnější Kosovan Rrahmani nedosahuje ani zdaleka kvalit slovenského reprezentanta Haraslína. Olatunji umí dát občas gól, prosadit se v souboji, ale nemá tu rvavost, urputnost a běhavost jako Kuchta, který byl pro obrany hodně nepříjemným hráčem. Solbakken nedokáže zastoupit Kairinena. To už se ví delší dobu. Většinu času také prosedí na střídačce. Sadílek toho sice hodně naběhá a hází skvěle dlouhé auty, ale fotbal se hraje především nohama. Hráči jako Ross či Pavelka jen zahřívají lavičku.
Spartě se rozpadlo snad už vše, co ještě nedávno fungovalo. Důvod určitě není jen jeden jediný. V poslepovaném složení nefungují automatismy, které měla zažité loňská sestava, jež se příliš neměnila a hráči o sobě věděli. To je teď pryč. Hráčům, kteří včera nastoupili, spadlo sebevědomí na nulu. Pak kupí chyby, které by asi běžně ani jinak nedělali.
Nemyslím si, že vliv na současný špatný stav Sparty má účast v Lize mistrů. Vloni hrála Evropskou ligu, měla podobně náročný program a zvládala to. V Lize mistrů zatím potkala jen jediného opravdu mimořádného soupeře - Manchester City. Ostatní soupeři, Stuttgart, Brest a Salcburk nejsou o moc lepší než týmy, s kterými se potkávala v Evropské lize. Rozdíl je především ve Spartě samé. Dříve měla konsolidovaný tým. V sestavě málo změn. Jasné lídry a také trenéra, který věděl, co chce hrát a uměl na situace v průběhu utkání reagovat. To vše teď Spartě schází.
Cesta zpět nebude jednoduchá. Sparta má v kádru mnoho cizinců, chybějí ji čeští tahouni, jakými byli Krejčí či Kuchta. Bojovníci, kteří se nevzdávají a jdou příkladem. Mají slovo na hřišti i v kabině. Srovnají ostatní. Z českých fotbalistů mají jisté místo v základní sestavě jen Panák, Vitík a Ryneš. Ani jeden z nich ale není extrovertem. Lídrem, který by zavelel, a hráči za ním šli, jako to dříve uměl Krejčí, k němuž se přidával Kuchta.
Bývalí fotbalisti často zmiňují, že si to kabina musí v takových krizových situacích vyříkat. Zdá se však, že ve Spartě se toho namluvilo v poslední době už dost. Slovo si bral v pozápasových kroužcích Albánec Laci či v kabině český záložník Pavelka, který o tom mluvil i před utkáním s Brestem na tiskové konferenci. Avšak od cizince či hráče, který pravidelně ani nehraje, to zjevně nemá ten efekt na ostatní, jako od Krejčího, který byl opravdovým, přirozeným vůdcem týmu.
Spartu čeká už v neděli liga v Mladé Boleslavi. Ligu mistrů se bude nejspíš v dalších utkáních, kdy ji čekají velcí favorité, už jen se ctí snažit co nejlépe dohrát. Kromě dobrého jména, jde také samozřejmě o velké finance. V české lize ji jde ale pořád o moc. I když to nyní vypadá všelijak, ve hře je stále hodně zápasů a mnoho bodů. Slavia bude hrát (možná) na jaře Evropskou ligu. Sparta bude mít naopak volnější režim, když z Ligy mistrů vypadne. Pak bude odpočatější na ligu. Do jara je ještě daleko. Sparta nyní musí dohrát dobře podzim, chce-li si zachovat naděje v boji o titul i druhé místo. Nesmí si už dovolit dál ztrácet ligové body. Uvidíme, jak to zvládne už v neděli s Bolkou.
Zdroj: přenos O2TV + statistiky Livesport
