Článek
Kdo už je pamětníkem, jako bohužel já, možná se mu při vyslovení jména klubu VfB Stuttgart vybaví dávná historie roku 1978. Tehdy pražská Dukla prohrála v v 3.kole Poháru UEFA ve Stuttgartu 1:4 a prosincová odveta v Praze měla být jen symbolickou záležitosti.
Ale kupodivu nebyla. V obrovské zimě, před vyprodaným hledištěm na Julisce, kam se tehdy vešlo přes 28 tisíc diváků, mezi kterými mrzl i autor těchto řádek, který ač není fandou Dukly, na tento zážitek do smrti nezapomene.
Hrálo se na zasněženém trávníku, pod kterým byla místy ledovka, pražská Dukla slavný bundesligový tým, v čele s tehdy hvězdným elegantním záložníkem Hansi Müllerem, nečekaně přejela 4:0 a postoupila. Ladislav Vízek, tehdy střelec jedné z branek, si jistě při sledování úterního utkání Sparty ve Stuttgartu vybavil pěkné vzpomínky. A s ním i další hvězdy tehdejší Dukly, které v tomto utkání hrály.
Jednu spojitost má tehdejší duel Dukly se současným Sparty. Za Stuttgart nastoupil střední útočník Dieter Hoeness. Výborný fotbalista, německý reprezentant a bratr Uli Hoenesse, útočníka a později dlouholetého manažera a ředitele Bayernu Mnichova. Na toho má příjemnou vzpomínku celý československý fotbal a Antonín Panenka, kterému Uli neproměněnou penaltou otevřel cestu k vršovickému „dloubáku“, tedy provedení, kterému se dnes po celém světě říká „panenka“. A také samozřejmě k titulu mistrů Evropy 1976.
A ta avizovaná spojitost mezi utkáním Dukly před 46 lety a dnešním Sparty? Dieter Hoeness je otcem dnešního trenéra VfB Stuttgart, 42 letého Sebastiana Hoenesse.
Ale zpět do současnosti. Atmosféra na bundesligovém stadionu byla už před utkáním impozantní. Jestli je na Letné v posledních sezonách výborná, tak ve stuttgartské aréně je evidentně ještě větší. Ale je to logické. Diváci jsou zvyklí hodně fandit a kapacita stadionu je oproti Letné trojnásobná. Tentokrát k tomu přispěli i fandové Sparty.
Však se také v poslední době o Bundeslize říká, že na jejich stadionech je asi nejlepší atmosféra v Evropě. Zatímco Premier League a utkání La Ligy v Madridu či Barceloně vzaly útokem nájezdy turistů, což se leckdy projevuje na slabší atmosféře v hledišti, v Bundeslize fandí pořád „domorodci“.
Když jsem psal o utkání Sparty se Salcburkem a uzavřel ho konstatováním, že teprve další zápasy s těžšími soupeři ukážou, jak na tom Sparta ve srovnání s Evropou opravdu je, strhla se na moji hlavu od čtenářů z řad sparťanů vlna kritiky. Ale já netvrdil, že Sparta nevyhrála se Salcburkem zaslouženě. Hrála výborně a po zásluze jasně zvítězila. Pouze jsem psal, že velmi mladý rakouský tým nebyl skutečným měřítkem úrovně Ligy mistrů. Aktuální výkonnost Salcburku ostatně dokumentuje jeho prohra v 2.kole v domácím utkáí s Brestem 0:4.
Duel ve Stuttgartu byl pro Spartu první opravdovou zátěžovou zkouškou. Navíc na venkovní půdě. Také domácí jsou po letech čekání na Ligu mistrů natěšeni. Tradiční německý klub, založený shodou okolností jako Sparta také v roce 1893, má ve své historii mnohem více výkyvů a občas spadl i do 2.Bundesligy. Poslední sezona ale VfB vyšla nad očekávání. Klub se stal překvapivě vícemistrem Německa. Liga mistrů je pro něj také svátkem, mimořádnou událostí. Jestliže Sparta ji hraje po 19 letech, tak německý klub po 14 letech.
Sparta nezačala dobře. Už v 7.minutě inkasovala po hlavičce Millota, jehož náběh nestíhal Matěj Ryneš. O dvě minuty později mohl přidat druhý gól Leweling, ale Vindahl jeho střelu chytil. Se Spartou to v těch chvílích nevypadalo moc dobře. Naštěstí se brzy ukázalo, že zprávy o tom, že domácí tým má lepší ofenzivu než obranu, nelhaly. Sparta se osmělila a ve 14.minutě mohl Martin Vitík hlavou vyrovnat. Bohužel smolně trefil břevno. Příležitosti se přelévaly ze strany na stranu. V 27.minutě zlikvidoval Undavovu střelu, který šanci po brejku prováhal, brankář Peter Vindahl.
Důležitý moment přišel v 32.minutě, kdy se, po faulu na Birmančeviče, nádhernou střelou z přímého kopu trefil sparťanský záložník Kaan Kairinen přes zeď do šibenice - vyrovnáno 1:1! A mohlo být ještě lépe, kdyby o pět minut později netrefil Veljko Birmančevič bohužel jen břevno. O minutu na to měli šanci opět domácí. Byl to opět Millot, jehož střelu hlavou Vindahl zneškodnil.
Výkon domácího týmu v první půli byl zklamáním. Brzy šel do vedení a zdálo se, že z jeho strany přišlo značné uspokojení, a domněnka, že už to půjde samo. Sparta polevení favorita dokázala využít. Podobně jako například v závěru utkání Sigma na Letné. Otázka před druhou častí hry byla zřejmá: Zaberou domácí?
První šanci druhého dějství měl v 54.minutě Veljko Birmančevič, ale jeho střelu doprostřed domácí gólman kryl. Domácí se ani zpočátku druhé půle moc neprobrali. Nepřikovali Spartu k její šestnáctce. Ta se naopak úspěšně tlačila dopředu, snažila se být nadále aktivní. V 62.minutě připravil domácí kouč, který už se zřejmě nemohl na výkon svých svěřenců dívat, dvojí střídání. Domácí tým se dostal následně o tři minuty později do šance, ale Vitík zastoupil Vindahla a Millotovu střelu zblokoval.
Domácí se zhruba od 62.minuty přece jen probrali a zatlačili Spartu před její branku. Ta se další minuty víceméně jen pasivně bránila, ale velké šance domácích nepřicházely. V 71.minutě se dostal do slibné příležitosti Stiller, ale jeho střela byla slaboučká. To už byli na hřišti Sadílek s Olatunjim, kteří vystřídali Rrahmaniho s Lacim se zjevným cílem udržet míč dál od branky. Spartě prostřídání pomohlo a na pár minut se jí přece jen podařilo otupit nápor domácích.
Domácí tým se nadechl k závěrečnému tlaku, ale velké šance pořád ne a ne přijít. Lars Friis poslal na hřiště místo unaveného Lukáše Haralína Kosovana Ermala Krasniqiho. Rozhodnout mohl v 88.minutě domácí Rieder, ale Vindahl Spartu podržel a jeho střelu výborně zneškodnil. Vzápětí mohl jít do brejku Birmančevič, ale chyběly mu už síly.
Český klub sehrál v krátké době další utkání v evropském poháru na půdě bundesligového týmu. Viktoria Plzeň v Evropské lize, které většina expertů nedávala žádné šance, prohrávala, ale nezabalila to, v závěru šokovala Frankfurt dvěma góly a odvezla si cennou remízu. Nebyla lepším týmem. Byla to šťastná remíza, ale za přístup si ji hráči Viktorie zasloužili.
Také Sparta si odváží z utkání Ligy mistrů ze Stuttgartu bod za remízu. Také ona nebyla herně lepším týmem. Domáci tým měl 71 % držení míče, vystřelil celkem 22 krát, Sparta jen 12 krát. Stuttgart měl 11 střel na branku, Sparta pouze čtyři. Domácí tým měl 10 rohových kopů. Sparta žádný. Ale to jsou jen „zbytečné“ statistiky. Na ty se fotbal nehraje. Ve finále platí jen jeden údaj - vstřelené góly. A na ty utkání skončilo nerozhodně. A výsledek mohl být pro hosty ještě lepší. Škoda, že alespoň z jednoho sparťanského břevna nebyl druhý gól.
Sparta sehrála na své poměry velmi dobré utkání. V první části hry i v ofenzivě. Po změně stran už byla přece jen donucena se zaměřit na defenzivu, ale domácí tým k velkým šancím nepustila. Domácí klub má sice v průměru individuálně lepší fotbalisty, celkově ale zklamal přístupem i předvedenou hrou. Vedl a Spartu pak trochu podcenil a polevil. Nedal do utkání zdaleka všechno a doplatil na to. Když pak chtěl druhou půli zabrat, „řemen už těžko nahazoval zpět“. Sparta dokázala obětavým týmovým výkonem zaskočit favorita.
Na straně Sparty zahrála tentokrát velmi dobře obrana. Výpadek se Sigmou na ní nezanechal negativní stopy. Lars Friis dal důvěru stejné trojici Vitík - Panák - Zelený a udělal dobře. Výborně hrál zejména Vitík, který dal zapomenout na špatný den proti Sigmě. Jistým dojmem, až na jednu chybu při rozehrávce, působil brankář Vindahl. Chytil co měl.
V záloze podal tradičně velmi dobrý výkon Kairinen, který ho tentokrát okořenil krásným gólem, který přišel v pravý čad. Dobře mu sekundoval pravý wing bek Preciado, kterému obvykle zápasy v Evropě svědčí víc než v české lize. Naopak Ryneš s Lacim byli tentokrát méně viditelní.
V útoku byl nejvíc vidět Birmančevič, zatímco Rrahmani s Haraslínem se příliš neprosadili. Útočníci to ale měli velmi obtížné. Více možností bylo v první půli. V posledních třiceti minutách se Sparta už dopředu moc nedostala, proto je těžké nějak hodnotit také střídající hráče, kteří se museli věnovat jen defenzivě.
Po Salcburku máme tedy srovnání Sparty s dalším týmem v Lize mistrů. Stuttgart byl určitě výrazně lepším mužstvem než rakouský klub. Sparta v tomto srovnání uspěla. To je třeba přiznat a ocenit. A je dobře pro celý český fotbal, že tomu tak je.
Soupeři Sparty mají kvalitativně značně vzestupnou tendenci. Po Salcburku a Stuttgartu ji čeká v dalším kole 23.října slavný Manchester City. A to bude zase trochu „jiné kafe“. Už opravdová evropská špička s řadou mimořádných individualit. Manchester hrál v tomto kole v Bratislavě se Slovanem. Vyhrál nakonec o čtyři góly, celé utkání výrazně kontroloval hru. Měl 74 % držení míče a 28 střel oproti třem Slovanu. Také na všech ostatních statistikách je zřejmá drtivá převaha anglického klubu v utkání.
Sparta čeká v Manchesteru „srážka s jiným světem“. Nejspíš si v utkání hodně zaběhá bez míče, ale na druhou stranu nabrala v posledních sezonách už dost zkušeností. Už to asi nebude tak naivně hrající tým, jako před časem v zápasech s FC Liverpool. Do Manchesteru pojede v nečekaně příjemné pozici se 4 body po dvou kolech. A nemá tam co ztratit.
Zdroje: přenos Nova Sport + statistiky Livesport
