Článek
Euro je oficiální měnou 20 zemí Evropské Unie
K přijetí eura se Česko zavázalo už v době svého vstupu do EU před dlouhými 19 lety. Vedle volného trhu měla být jednotná evropská měna nejvýraznějším prvkem, který měl propojit země v EU.
Kupříkladu Slovensko přijalo euro už 1.1.2009. Chorvatsko, které vstoupilo do EU výrazně později než Česko, má euro od 1.1.2023.
Euro používají také tyto země:
Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Řecko, Slovinsko, Kypr, Malta, Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Česko však euro stále nemá. Stejně tak Polsko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. Bulharsko však plánuje přijetí v brzké době. Česko mělo v plánu přijetí eura. Nestalo se tak dosud.
Proč?
Ekonomické ani jiné skutečné důvody už dávno neexistují. V minulosti se často zmiňovalo, že s eurem přijde výrazné zdražení. Část občanů se tohoto strašáku bojí asi dodnes. Současnost však jasně ukazuje, že česká koruna není pro české občany nijak výhodná. Aktuální výše inflace v Česku evidentně prokazuje, že česká koruna nás před inflací a zdražováním také vůbec nechrání.
Česká republika v minulých letech plnila bez problémů kritéria pro přijetí eura. Mohla euro dávno přijmout. Přesto se tak nestalo. Vláda Petra Nečase brzy padla. Vlády Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše se k tomu neodhodlaly. Stejně tak to neřeší ani Fialova vláda.
Důvod je jediný: Populismus
Vláda si to nechce s občany rozházet. Nechce učinit opatření, které by bylo krátkodobě u některých skupin občanů nepopulární. Občan je přece především volič. Nejdisciplinovanějšími voliči jsou, jak víme, senioři. Senioři obvykle nechtějí změny. Nechtějí si zvykat na novou měnu. Na euro. Na jednu stranu je chápu. Nová měna znamená přemýšlet více o cenách. Nutí lidi nějakou dobu přepočítávat, některé možná až do konce života, co kolik stojí. Jestli je to levné či drahé. Jestli se to vyplatí či nevyplatí koupit. Čím je člověk starší, tím obvykle hůře přijímá takové novoty. Zkušenosti ze Slovenska, ale třeba i čerstvě z Chorvatska, ukazují, že to není až takový problém. V obou případech stát nařídil obchodníkům, aby po delší dobu povinně uváděli na regálových cenovkách či jídelních lístcích u výrobků novou cenu v eurech, ale také - pro lepší orientaci - v už neexistující měně. Tedy v případě Slovenska v korunách, v případě Chorvatska v kunách. Kdo byl letos v Chorvatsku, potvrdí, že v prodejnách či v restauracích byla vždy uvedena cena v eurech i v kunách. Platit se už dalo pochopitelně pouze eury či platebními kartami.
Senioři také výrazně méně cestují do zahraničí. Ani v tomto směru pro ně nemá euro takový přínos, jako pro mladší lidi. Mnozí z nich tak v přijetí eura vidí jen komplikace. Ten, kdo jim takové komplikace způsobí, může ztratit jejich přízeň. Nebudou ho volit. A tak Sobotka i Babiš nechali téma přijetí eura zcela usnout. Fiala v tom pokračuje. Přijetí společné evropské měny je podle premiéra Fialy otázkou spíš pro další vládu.
Firmy a mladší lidé by přijetí eura vesměs uvítali
Středně velké a větší firmy přijetí eura jednoznačně chtějí. V současné situaci si už berou úvěry prakticky výhradně v eurech. Mnohdy eurem platí i tuzemské transakce. Pro firmy by přijetí eura bylo výhodné, protože by se jim snížily transakční náklady. Euro by přineslo trvalé výhody z odstranění kurzového rizika. Obchodování by bylo pro firmy jednodušší a předvídatelnější. Prostředí stabilnější.
Pro běžné občany, kteří častěji cestují, je přínos eura také jednoznačný. Mladší lidé jsou také výrazně častěji zastánci přijetí eura. Jak už bylo řečeno, euro používá jako měnu 20 evropských zemí. Stačí mít v peněžence eura. Nemusíte měnit peníze ani platit směnárenské poplatky. Cestování do těchto zemí je díky euru komfortnější. Zaznamenali to i letošní čeští turisti v Chorvatsku. Dříve měl turista s sebou na cestu do Chorvatska platební kartu a vedle toho také nějaké koruny, eura a kuny. Tedy tři peněženky. Letos stačily vedle karty už jen koruny a eura. Dvě peněženky. Mít u nás také euro, stačilo by jen to a mohli bychom cestovat jen s jednou peněženkou. Na celé cestě, tedy v Rakousku, Slovinsku a Chorvatsku už euro je.
Někdo namítne, že v Chorvatsku došlo po přijetí eura ke zdražení. Ano, to je pravda. Ke zdražení ale došlo v celé Evropě. I u nás. Bez ohledu na měnu. Pokud někteří Chorvaté „vyšponovali“ ceny, důvody byly vesměs jiné. Za přijetí eura se to jen schovává.
Jednotná měna je z dlouhodobého hlediska jednoznačně přínosná. Zjednodušuje mnohé aspekty našich životů. Patří mezi ně, kromě cestování na zahraniční dovolené v rámci EU, také například studium či práce a život v zemích EU.
