Článek
48letý Dán Lars Friis se stal hlavním kouče Sparty po odchodu svého o rok mladšího krajana Briana Priskeho, který si ho na Letnou přivedl. Friis byl nejbližším Priskeho spolupracovníkem. Věkově i názorově blízký. Jako hlavní trenér navíc už v minulosti působil v dánských ligových klubech. Sparta zvolila nejjednodušší a pochopitelné řešení. Předání žezla znamenalo zachování kontinuity.
Lars Friis se také do velkých změn jako nový hlavní trenér nepouštěl. Musel nahradit kapitána týmu Ladislava Krejčího, který přestoupil do španělské Girony, ale ten by odešel, i kdyby Priske býval zůstal. A tak jedinou zásadní změnou byl odchod středního útočníka Jana Kuchty do dánského Midtjyllandu. V tomto případě je otázka, jestli by Kuchta ve Spartě vydržel, kdyby Priske na Letné zůstal. Ten to totiž se svérázným Kuchtou uměl. Když skončil, český hroťák už neměl na Letné stání a chtěl pryč.
Zraněný Kaan Kairinen se nečekaně brzy uzdravil, a tak Friis mohl v začátku sezony využívat, až na Krejčího a posléze Kuchtu, prakticky stejnou základní sestavu jako jeho předchůdce. Do obranné trojice zasunul Jaroslava Zeleného, který stopera už dříve hrával a na tomto postu v nouzi zaskakoval i za Priskeho. Mezi Birmančeviče a Haraslína začal stavět vysokého Olatunjiho.
Spartě se úvod sezony vydařil. Mnozí fanoušci, ale i někteří novináři a experti z řad trenérů a bývalých hráčů, rychle zapomněli na Priskeho a brzy začali velebit jeho nástupce, který je prý, jak zaznělo v některých komentářích, ještě lepším trenérem.
Faktem je, že Lars Friis se v pozici hlavního kouče zklidnil. Zatímco v roli asistenta byl občas hodně impulsivní v některých reakcích na situace v utkáních, i směrem k rozhodčím, jako hlavní trenér si drží větší nadhled a odstup. K médiím je přívětivý, dovede být v rozhovorech vtipný, působí sympatickým dojmem. Proto si rychle získal veřejnost na svoji stranu.
V této euforii se tak kupříkladu snadno přešel fakt, že letní angažování 23 letého dánského stopera Mathiase Rosse z Nijmegenu, který měl zacelit díru po Krejčím, se vůbec nepovedlo. Ross v dosavadních utkáních nepřesvědčil a je zřejmé, že potřebnou kvalitu pro Spartu v současnosti nemá. V důležitějších utkáních jen sedí na střídačce. Lars Friis v přestupu tohoto hráče evidentně figuruje, byl to jeho tip, neboť jeho krajan má za sebou několik let v Aalborgu, kde Friis dříve také trénoval.
První zaváhání Sparty přišlo v ligovém duelu s Olomoucí, které prohrála na vlastním stadionu nečekaně 2:3. Těžko to lze však vyčítat trenérovi. Na vině byl přístup hráčů a jejich hrubé chyby v druhém poločasu utkání. Sparta hned v dalším utkání Ligy mistrů, jen o čtyři dny později, ve Stuttgartu uspěla, odvezla si bod za remízu 1:1 po nádherné trefě finského záložníka Kaana Kairinena. Byla to šťastná remíza, neboť Sparta se posledních třicet minut prakticky nedostala za půlku, ale domácí tým nedokázal velkou územní převahu přetavit v gól.
Do derby tak šla Sparta v dobrém rozpoložení. Pohledem zvenku byla její sestava vcelku jasná. Otazníky byly pouze dva. První, zda mezi Birmančevičem a Haraslínem nastoupí Olatunji či Rrahmani. Druhý, jestli dánský kouč vrátí do sestavy svého krajana Sorensena místo jednoho z českých stoperů. Jak se Lars Friis rozhodl, dnes víme. Victor Olatunji šel na hřiště v základu. Dobře nehrál, vlastně pokračoval ve svém velmi vlažném přístupu z druhého poločasu ve Stuttgartu, kde nastoupil na 21 minut a do dění se moc aktivně nezapojoval. V derby na tom příliš nezměnil. A také šel o půli ze hřiště dolů, už za stavu 2:0 pro Slavii.
Stoper Asger Sorensen se skutečně do základní sestavy v derby vrátil. Odnesl to Jaroslav Zelený, který zůstal jen na střídačce. Obraně Sparty začlenění Sorensena k Panákovi a Vitíkovi nijak výrazně nepomohlo. Tomáš Chorý, který měl v minulosti vůči dánskému stoperovi jisté excesy, které mu prošly, tentokrát vzorně udržel nervy na uzdě. Gól sice nedal, ale byl pro slávistický tým velmi platným útočníkem. Udržel a posouval míče. Zaměstnával obranu. Díky němu měli prostor ostatní hráči.
Velkým překvapením, které Lars Friis pro derby přichystal, bylo vynechání útočníka, slovenského reprezentanta Lukáše Haraslína. Jeden z klíčových hráčů Sparty, kterému se navíc proti Slavii v derby obvykle velmi daří, se posadil před úvodním hvizdem pouze na střídačku. Zdravotně indisponovaný přitom nebyl.
Místo Haraslína trenér na hřiště poslal překvapivě Ermala Krasniqiho. Kosovský útočník rozhodně nehrál špatně, připravil jednu zajímavou šanci pro Birmančeviče. Troufám si říct, že byl z útočného „trojzubce“ dokonce první půli nejlepší, ale souhra sparťanského útoku vázla a Krasniqi není Haraslín, i když se snažil. Ukázalo se také, jak Spartě v derby chyběl ve středu útoku Jan Kuchta, který se sice proti Slavii střelecky příliš neprosazoval, ale dovedl být vždy pro její obranu velmi nepříjemný svým důrazem. To se tentokrát v podání Olatunjiho nekonalo.
Výkony skvělého útoku Birmančevič - Kuchta - Haraslín z minulé sezony, zůstaly jen vzpomínkou. Veljko Birmančevič totiž v posledních týdnech zrovna nezáří. Slevil hodně ze svých výborných výkonů. A o Victorovi Olatunjim, a jeho nízkém zaujetí pro hru, už byla také řeč.
Je také otázkou, jak se změnilo v nové sezoně klima ve sparťanské kabině odchodem trenéra a kapitána, a také příchodem dvou kosovských fotbalistů. Přece jen vztahy mezi horkokrevnými příslušníky balkánských národů nebývají vždy idylické a bezproblémové. V minulé sezoně byli v týmu pouze Srb Birmančevič s Albáncem Lacim.
V nové sezoně k nim přibyli hned dva kosovští útočníci, kteří spolu dříve nastupovali dokonce v jednom klubu. Nejdříve do Sparty přišel z Rapidu Bukurešť 26 letý Ermal Krasniqi. Po pár týdnech ho následoval ještě o dva roky mladší Albion Rrahmani.
Oba Kosované jsou do jisté míry konkurence pro Birmančeviče. Jestli jejich příchod má či nemá negativní vliv na srbského fotbalistu, není pohledem zvenku jasné. Faktem ale je, že Veljko Birmančevič poslední týdny není zdaleka v takové formě jako na jaře, kdy Spartu táhl a byl asi nejlepším hráčem celé české ligy.
V této souvislosti stojí za zmínku fakt, že zatímco Slavia měla v základní sestavě v derby osm českých fotbalistů, za Spartu nastoupili pouze tři Češi a osm cizinců. Není to přitom tak dlouho, co fanoušci Sparty kritizovali „cizineckou legii“ Slavie. Inu časy se mění.
Friisovi taktika v derby vůbec nevyšla. Myslel si zřejmě, že Krasniqi a spol. unaví slávistickou obranu a čerstvý Haraslín přijde do druhé půle a utkání možná rozhodne. To se nepovedlo. Přestože Slavia nastoupila v předem poměrně jasné sestavě, Friise zaskočila. Nastoupila do utkání ve vysoké intenzitě, ale nenapadala vysoko, jak dánský kouč čekal. Nemusela. Brzy šla totiž gólem Chytila do vedení. Mohla si pak dovolit nechat Spartu rozehrávat a sama si na ní počkat.
Sparta sice vyhrála na procenta držení míče, ale na to se fotbal nehraje. Góly střílela první půli jen Slavia. Po ztrátách míče špatně hrající sparťanské zálohy útočila do otevřené obrany. Z toho vyplynul gól výborně hrajícího Christose Zafeirise i další šance stejného hráče a také příležitost po úniku Davida Douděry. Poločasový výsledek byl ještě pro Spartu milosrdný. Slavia mohla dát klidně čtyři góly. Sparta měla jen jednu větší šanci Birmančeviče.
Lars Friis na vývoj první půle nedokázal nijak zareagovat. Až do druhé části hry poslal na hřiště Haraslína. Ten sice ukázal své nesporné kvality, ale to už Slavia vedla o dva góly a jeho výkon pomohl pouze ke snížení stavu utkání. Po zápasu sparťanský trenér v TV rozhovoru těžko hledal slova pro velmi špatný výkon svého týmu v první půli. Přiznal, že ho osobně vývoj utkání zaskočil.
Prohra Sparty v derby jde nejen za hráči, ale tentokrát také za jejím trenérem. Neznamená to samozřejmě, že by byl snad Lars Friis špatným koučem. Derby ale přece jen přineslo ve sparťanské fotbalové veřejnosti malé vystřízlivění. Ukázalo se, že dosud opěvovaný kouč Lars Friis může také dělat chybná rozhodnutí. V prohře na Slavii je totiž „namočen“, i když rozhodující podíl mají samozřejmě hráči.
Jedna prohra, byť v důležitém derby, ještě nic neznamená. I když Slavii přináší šestibodový náskok a jistou psychologickou výhodu do dalších ligových bojů. Však také hned po utkání Friis přispěchal v TV rozhovoru s prohlášením: „Nejsme v panice, prohráli jsme bitvu, ne válku.“
Spartu čeká po reprezentační přestávce velmi těžký program. Hostí doma v Chance lize liberecký Slovan, následně letí na Ligu mistrů do Manchesteru, kde se utká s City, a pak hned hraje ligu v Plzni. Zatímco v Manchesteru to bude pravděpodobně pouze o tom prohrát - pokud možno - důstojně a neutrpět debakl, s Libercem a v Plzni musí Sparta bodovat naplno… Avšak pravdou také je, že sezona, zejména ta domácí ligová, bude ještě hodně dlouhá a náročná. Jsme teprve za první třetinou základní části, a pak čeká týmy pět utkání v nadstavbě. Utkání je tedy před Spartou ještě mnoho a „zajíci se sčítají až po honu“.
Friisova aura skvělého stratéga však přece jen dostala po prohraném derby na Slavii trhlinku. V dalším průběhu sezony bude muset sparťanský kouč přesvědčit, že jeho taktické přehmaty a včasné nereagování na nepříznivý vývoj tohoto utkání, byly jen ojedinělou výjimkou.
Další zdroje: statistiky Livesport + přímý přenos O2TV Sport
