Článek
Článek pana Hořejšího nemá oporu v realitě, ten původní Jindřicha Šídla je krásný popisem reálného.
Vezměme si jeden extrémně zřejmý příklad toho, jak bychom mohli dopadnout, kdybychom následovali Hořejšího doporučení. Představme si situaci, ve které Spojené státy, Evropská unie a další západní země ustoupí ruskému tlaku a nechají Rusko volně působit v Ukrajině. Tím bychom vytvořili nebezpečný precedens, který by mohl vést k dalším ruským invazím na suverénní státy.
Není těžké si představit, že pokud bychom ustoupili v případě Ukrajiny, Rusko by mohlo zaútočit na další sousední země s nárokem na své „strategické zájmy“. To by znamenalo vážné ohrožení stability a bezpečnosti celého regionu a destabilizaci mezinárodních vztahů.
Profesor Hořejší zdůrazňuje diplomatická jednání jako prioritní přístup, ale zapomíná, že jednostranné ústupky západních zemí by posílily agresivní postoj Ruska a podnítily další útoky na suverénní státy. Tato slabost by jen povzbuzovala ty, kteří usilují o expanzi a ovládnutí jiných území.
Historie nám poskytuje mnoho příkladů, kdy pokusy o usmíření s agresory vedly k vážným důsledkům. Nezapomínejme na Hitlerovu appeasement politiku vůči Německu před druhou světovou válkou. Tento příklad nám jasně ukazuje, jak nebezpečné je podlehnout agresi a nečinně přihlížet, jak se nároky agresora rozšiřují. A to nevynechávejme to, že Putinovo Rusko toho již mnoho anektovalo jinde.
Mimo to je třeba vzít v úvahu také aktuální vývoj situace ohledně ukrajinského obilí, který nám ukazuje, jak Putinovo Rusko využívá situace a celý svět je jeho rukojmím. Dnes jsme se dozvěděli, že Rusko neprodloužilo povolení k vývozu ukrajinského obilí. To má vážné dopady na ekonomiku ne jen Ukrajiny, ale mění to situaci mnoha států, které jsou z velké části závislé na vývozu zemědělských produktů právě z Ukrajiny. Ne jen tak se říká Ukrajině „Sýpka světa“. Tento krok Ruska jasně ukazuje, že mu není svaté nic, ani hladovění jiných. A tlak si Rusko přisvojuje tedy vůči Ukrajině, i vůči zbytku světa.
Je nezbytně nutné, abychom se poučili z historických událostí a přijali odpovídající opatření pro zachování svobody, suverenity a bezpečnosti suverénních států. To zahrnuje nejen podporu Ukrajiny a její obrany proti ruské agresi, ale také posílení spojenectví a spolupráce mezi západními zeměmi.
Vzhledem k tomu, jak neuvážené a nebezpečné byly Hořejšího návrhy, je zcela zřejmé, že je třeba se pevně a odhodlaně postavit vůči ruskému ohrožení. Ustoupit by znamenalo podkopat hodnoty demokracie a práva, které jsou základem naší společnosti.
Zapomnění na historické lekce by bylo fatální chybou, která by měla dalekosáhlé důsledky pro mezinárodní stabilitu a bezpečnost. Musíme se vzpamatovat z Hořejšího omylu a přijmout odpovědný a odhodlaný přístup ke krizi na Ukrajině.
