Článek
Hudba je jedním z významných kulturních výrazů dění ve společnosti.
Devátá symfonie Ludwiga van Beethovena Oda na radost, je hymnou Evropské unie a Rady Evropy, jako symbol sjednocené Evropy.
Stále častěji můžeme sledovat při setkání nejvyšších představitelů EU a států EU poněkud v poslední době nepřehlédnutelné projevy vzájemné osobní náklonnosti, spočívající až v teatrálním objímání, zejména s Ursulou von der Leyenovou.
Je to sice žena, ale nikoliv ve smyslu žena - manželka ( družka, milenka), veřejně se objímající.
Za civilizovanou formu projevu úcty a upřímné radosti ze setkání, anebo ze setkání nezbytného, kromě pozdravu, považuji nadále zdvořilé podání rukou.
Přípustné je objímání či polibky mezi dobře známými, přáteli a životními partnery, kteří nevzešli ze všeobecných, rovných a přímých voleb v tajném hlasování.
Snad proto okázalá teatrálnost při setkání politiků EU u mne vyvolává nechutnou historickou asociaci líbání diktátora Brežněva, s podřízenými národními komunistickými vůdci.
A ona okázalost přichází i k nám, mezi naše politiky.
Napadá mě, zda rovněž Evropský parlament nehledá svoji hymnu.
V takovém případě navrhuji a doporučuji pro výběrové řízení píseň „Láska je láska“ ,skvěle nazpívaná Lucií Bílou a Ilonou Csákovou, autora hudby Prince a textu Gabriely Osvaldové.
