Článek
Zrušení či ponechání koncesionářských poplatků je nejen aktuálním tématem dneška, ale i projevem další, poněkud nebezpečně gradující názorové polarity občanů.
Různost názorů je přirozeným právem zastánců toho, či onoho postoje dané problematiky.
Jeho projev v podobě shromažďovacího práva je Ústavou garantované právo.
Jakmile skupina zastánců hlasitě volá po zachování koncesionářských poplatků v rámci shromažďovacího práva, oproti pasivitě skupiny druhé, která souhlasí s jejich zrušením, zpravidla vždy se však za aktivní skupinou skrývají další, zejména politická témata spolu s politickými ambicemi těch, kteří shromáždění organizují a svolávají.
Masová shromáždění tak jsou sice zákonnými politickými shromážděními, ovšem s důsledky vytváření, či zvyšování napětí ve společnosti. To potom zavdává důvod obav z hrozícího nezanedbatelného nebezpečí s reálným potenciálem zneužití shromáždění a vyústěním ve vandalismus, jak jsme v současnosti svědky v některých Evropských zemích.
A to je trend nejen odsouzení hodný, ale především nežádoucí, kterému je proto záhodno předcházet.
V této konkrétní koncesionářské problematice se nabízí varianta smírného řešení.
Dojde-li ke zrušení koncesionářských poplatků, na co má “ našlápnuto“ současná vládní koalice vzhledem k většině hlasů v Poslanecké sněmovně, nic nebrání příznivcům zachování koncesionářských poplatků i po jejich zrušení, aby je nadále dobrovolně platili.
Tím by se vyřešila nejen obava z podfinancování veřejnoprávních médií, ale současně by byla přesvědčivou argumentací ve vztahu k obavě, že budou ovládána současnou vládní koalicí na úkor objektivity médií.
Jestliže Český lid dlouhodobě zvládá četnou dobrovolnou humanitární pomoc uvnitř i vně hranic státu, dobrovolný příspěvek ve výši 205 Kč měsíčně by byl přesvědčivým argumentem příznivců zachování koncesionářských poplatků, že se jim nejedná pouze o vyvolávání chaosu ve společnosti.
Navíc takový finančně nenáročný “ charitativní“ projev by byl časově přechodný do doby, než se vlády ujmou zastánci placení koncesionářských poplatků, kteří by je znovu uzákonili, případně i zvýšili.
Není to cesta korektního řešení dané kontroverze ?
