Článek
Před čtyřmi lety se neznámé kandidátce z Mohelnice v kroměřížském senátním volebním obvodu Janě Zwyrtek Hamplové podařilo v předvolební kampani “ zblbnout“ Kroměřížáky slibem, že : “ Když bude zvolena senátorkou, řekne jim tam nahoře, jak se žije dole.
Když se stala senátorkou, nejenže zapomněla na svůj předvolební slib, ale doposud se ani nepochlubila, jak se jí, díky jí zmanipulovatelným voličům, žije tam nahoře. Jistě skvěle !
Ne náhodnou se mi jako paralela vybavil “ veřejný příslib“ bývalého ministra financí v souvislosti s kritikou současné vlády, která se usnesla na jednorázovém příspěvku pro seniory v roce 2027 ve výši 2.000 Kč, že : „Rád jej pošle na dobrou věc“
Rád, nerad. M. Kalousek ví, proč to říká. Dělá to navenek dobrý dojem humanisty a vizitku pro případný návrat do vrcholné politiky, dojem Miroslava Kalouska humanisty.
Jiné kontury však nabývá onen dobrý dojem v kontextu skutečnosti, že M. Kalousek, pomineme-li jeho nadstandartní majetkové poměry, pobírá starobní důchod kolem 70.000 Kč měsíčně a vedle toho má jako pracující důchodce příjem ve výši minimálně 200.000 Kč rovněž čistého.
Je to další případ z celé řady případů dřívějších i nynějších vrcholných politiků, kteří tím, že se dostali tam kde jsou či byli, zcela ztratili náhled o životě tzv. běžného občana.
Tak se proklamace o tom, že tu jsou politici pro občany obrací v realitu, že občané tu jsou pro politiky.
