Článek
Po skončených senátních volbách na krátkou dobu budou následovat různé analýzy, výklady a dohady o tom, proč vítěz v nich je vítězem a poražený poraženým.
K možným jiným příčinám volebních výsledků si dovolím nabídnout svůj pohled z hlediska logiky a pragmatismu.
Strany z vládní koalice a zejména téměř výlučně hnutí ANO, vyslaly do senátních voleb své kandidáty, když už u nás existuje dvoukomorový systém, neboť samozřejmě by se jim vládlo snáze, pokud by se podařilo vedle většiny v Poslanecké sněmovně případně ovládnout i Senát.
Nicméně vládnoucí koalice v čele s ANO dlouhodobě neuznává smysluplnost horní komory. To nemohli nevnímat a nesdílet jejich voliči.
Jestliže z vládnoucích koaličních stran a hnutí se voleb do Senátu prakticky celoplošně aktivně zúčastnilo pouze hnutí ANO, jeví se logické, že senátních voleb se aktivně zúčastnili toliko, a především jejich kmenoví členové a nejaktivnější jádro jejich příznivců-voličů.
Dává smysl, že ostatní, méně horliví podporovatelé hnutí ANO právě z důvodu “ neuznání“ smysluplnosti existence Senátu, stejně jako podporovatelé ostatních stran a hnutí z vládnoucí koalice se senátních voleb nezúčastnili.
Uvedeným důvodům odpovídá i tradičně nízká účast voličů v senátních volbách, oproti volbám do Poslanecké sněmovny.
Senátních voleb se nezúčastňují ti, kteří považují Senát za zbytečný, a to hlásá i jinak podle průzkumů stále silně voliči podporované hnutí ANO.
Bude-li chtít být hnutí ANO do budoucna i v senátních volbách úspěšné, bude muset uznat smysluplnost existence Senátu, anebo dosáhnout jeho zrušení.
