Článek
V Poslanecké sněmovně ČR je aktuálně jedním z bodů projednávání zmrazení platů ústavních činitelů.
Občané by měli znát fakta, která znají ústavní činitelé jako příjemci nezanedbatelných mandatorních výdajů ze státního rozpočtu, a o kterých bohužel i kupodivu nejsou informace ve veřejném prostoru od jinak tolik pozorných médií :
A)
Současná platová základna poslance (platí pro platové kategorie všech ústavních činitelů včetně soudců) se sice pohybuje cca na částce 120.000 Kč hrubého měsíčně.
Reálný příjem již u řadového poslance však spolu s četnými v součtu nezanedbatelnými a nezdanitelnými složkami k platu ( jako např. na asistenty, kancelář, diety, na cestovní a ubytovací náklady , na reprezentaci atd., a dokonce i na stravovací poukázky, dříve SIAS!!!) přesahuje částku 200.000 Kč čistého měsíčně.
Jedná-li o poslance s funkcí uvnitř příslušné instituce (ústavní činitel bez funkčních příplatků je výjimka), pohybují se jeho reálné příjmy od 250.000 Kč až 550.000 Kč čistého měsíčně.
Projednává-li Poslanecká sněmovna zmrazení platů ústavních činitelů, projednává se tedy to, zda platová základna, tj. část reálného příjmu ústavního činitele (výše uvedená částka cca 120.000 Kč hrubého ) bude zvýšena od příštího roku podle funkčního zařazení cca o 5.000 Kč měsíčně hrubého až do cca 30.000 Kč hrubého měsíčně.
Sněmovna tedy řeší, jestli reálný příjem po zdanění zvýšeného základního platu zůstane na dosavadní úrovni reálných příjmů shora uvedených, anebo zda se zvýší o cca 5.000 až cca 30.000 Kč měsíčně hrubého.
V příjmových poměrech občana nezanedbatelná částka, ale v uvedených příjmových poměrech ústavního činitele prakticky kapesné.
O tomto kapesném jsou současné tanečky v Poslanecké sněmovně.
Uvedené reálné příjmy profesionálních politiků by měly být výrazem důležitosti, náročnosti a odpovědnosti v očekávání 100 % pracovního nasazení, když ne pro všechny občany, tak alespoň pro své voliče, kteří je dostali tam, kde jsou.
Jenže.
B)
Většina ústavních činitelů vedle příjmů z výkonu ústavních funkcí má další příjmy . Příjmy ze souběhu další veřejných i neveřejných funkcí. Z veřejných jako starostové, hejtmani, primátoři a jejich náměstci, různí poradci, ředitelé a náměstci státem řízených institucí a organizací atd., atd. Z neveřejných jako OSVČ , jednatel PO , zprostředkovatel všeho a každému, když mu z toho teče“.
A + B-to všechno naši ústavní činitelé (supermani) stíhají za den, který má 24 hod., pro ně však podle příjmů 72, 96 a více hodin.
A co víc. Ústavní činitele všechno stíhají s takovým nasazením, že pro jejich zaneprázdnění a vysoké pracovní nasazení projevil dřívější předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček absolutní pochopení.
Zavedl do jednacího řádu Poslanecké sněmovny ke spokojenosti všech, napříč politickým spektrem, jinak rozhádaných ústavních činitelů omluvu nepřítomnosti ve sněmovně z pracovních důvodů(lze slyšet na každém začátku jednacího dne sněmovny i v jejím průběhu).
Z častých kamerových záznamů z poloprázdné sněmovny či senátu potom můžeme vidět důsledek onoho pochopení pro 100% pracovní nasazení našich ústavních činitelů na všech souběžných pracovištích s příjmovými zdroji, vyjma hlasování, kdy o něco jde. U toho naši zástupci musí v rámci stranické kázně být.
Žádná politická strana ani hnutí u nás nemá ve svém programu vyloučení souběhu příjmů ústavních činitelů. Zřejmě proto, že podstatnější a dostačující v zastupitelském systému jsou hodiny a dny tanečků o kapesném ústavních činitelů, za účelem vyvolání zdání sebereflexe.
