Článek
Není překvapením, že právě kontraverzní poslanec ČR Radek Vondráček, navrhuje na udělení státního vyznamenání bývalého prezidenta Miloše Zemana.
Sám navrhovatel díky své posluhovačné a licoměrné povaze vzbuzoval a vzbuzuje svými vystoupeními nesčetněkrát kontroverzi, včetně konstantní proruské a servilní prozemanovské orientace.
O dogmatismu a servilnosti Radka Vondráčka vůči bývalému prezidentovi mimo jiné svědčí i jeho interpretace vztahu M. Zemana k médiím jako, cituji: „tichou nenávist“.
Pamětníci z četných vystoupení bývalého prezidenta však ví, že byl první z nejvyšších ústavních činitelů, který se vymezoval proti médiím nejen vulgárně, ale otevřeně nenávistně.
Bylo by projevem společenské nevyzrálosti, vyznamenat prezidenta, jemuž nelze ani objektivně historicky přiznat žádné zásluhy, když samo o sobě nemůže být zásluhou M. Zemana, jak se Radek Vondráček mylně domnívá, že byl prezidentem ČR.
To už by R. Vondráček rovnou mohl navrhnout na státní vyznamenání sám sebe jen proto, že byl třetím nejvyšším ústavním činitelem v zemi, i když silně kontraverzním, včetně připomenutí , když pod falešnou rouškou etiky zavedl kuriózní „omluvy“ nepřítomných poslanců na svém pracovišti, v Poslanecké sněmovně, z pracovních důvodů.
Byl to právě M. Zeman, který uznával ty, kteří již dosáhli nějakých postů, aniž by ho zajímalo, jakým způsobem k nim dospěli.
Udělení státního vyznamenání není o tradici, jak se navrhovatel rovněž mylně domnívá, ale o nevšedních a konkrétních osobních zásluhách vyznamenaných.
Takové M. Zemanovi ani při nejlepší vůli nelze přiznat.
Udělení státního vyznamenání M. Zemanovi by bylo znevážením doposud všech vyznamenaných. Byl by to projev společenské nevyzrálosti.
