Článek
Příspěvek Zuzany Veselé Češi neustále smlouvají o cenách. Není jim hanba nabídnout směšně částky za téměř nové zboží, je zcela neuvěřitelný výplod lidské povahy.
Autorka bez logického vysvětlení popírá zásadu smluvní volnosti účastníků obligačního vztahu, kterým kupní smlouva je, zakotvený v občanském zákoníku ČR.
Proč proto zrovna odsuzovat Čechy?
Kupní smlouva je tvořena nabídkou prodávajícího (oferta) a přijetím kupujícího (akceptace).
Že autorka měla pozitivní osobní vztah ke svému majetku, t.j. k hodinkám, které přesto k prodeji nabízela, nic nemění na tom, že tržní cena se tvoří nejen představou prodávajícího, ale i představou zájemce o ni.
Mám důvod se domnívat, že autorka je realitní makléřkou, kterážto profese dlouhodobě trpí deformací s důsledky bytové krize.
Realitní makléři „vyšroubují“ ceny nabízených nemovitostí, neoprávněně ještě požadují statisícové provize za inzerci nabídky, o které jinak nic neví, a to i po zájemci, ač „kopou“ za prodávajícího, se kterým jsou ve smluvním vztahu.
Pokud zájemce odmítne a to po právu platit provizi za kupujícího, tím jednání o koupi končí nikoliv z vůle prodávajícího, ale z vůle zprostředkovatele - realitního makléře, protože se mu nerýsuje zisk v podobě provize 2×, t.j. od svého klienta a od nevědomého kupujícího.
Takže nabídka se inzeruje se zaměřením vyhledat hloupého kupujícího, který nejenže je ochoten zaplatit požadovanou přemrštěnou cenu, ale i provizi vedle prodávajícího, anebo alespoň za něj.
Samozřejmě, že pokud kupující je ochoten zaplati makléři provizi, nemá makléř nic proti snížení původní ceny. V tomto ohledu přesto makléř „ctí“ jednání o ceně, narozdíl od autorky příspěvku.
Autorce příspěvku by mohlo dojít, že jí stanovená cena nemusí nutně být tkzv. tržní cenou, i když jí samotné se jeví pro kupujícího výhodná jak naznačila, což je ovšem rovněž jen subjektivní pohled.
Tržní cena je tvořena, jak uvedeno shora. Prodávající chce prodat co nejlépe, t.j. co nejdráž a kupující chce koupit co nejlevněji. To je normální Uďo!
Není proto důvod „hambit se“ za smlouvání ceny, kterýžto proces je obvyklý od doby, co svět světem stojí a zakotven v zásadách římského práva , které jsou ctěny na celém světě doposud.
Že není autorce hamba, odsuzuje-li něco, co je nejen zákonu odpovídající, ale v mezilidských vztazích zcela, a naštěstí doposud, obvyklé a správné.
Nemohu se zbavit dojmu, že záměrem paní či spíše slečny (z důvodu absence životních zkušeností, které mnozí nabývají již v dětství) Veselé bylo „pochlubit se“, že hodinky za 15 ooo Kč (lidová cena) nejsou pro ni již dostatečně dobré.
Jsou lidé bohatí a hloupí, a bohatí a chytří. Slušnou perspektivu mají naposledy jmenovaní, i když aktuálně prvně jmenovaným se daří lépe, doufejme dočasně.
Já mám autorku zařazenou, umí se však sama zařadit?
