Článek
Umělec zachytil Kristovu výzvu, která volá po odvrácení lidského vědomí od lákavých osidel vládce tohoto světa. Za hlavou Beránka je na zeleném kříži s bílými body ukřižován zlatý kotouč. Pohled Beránka však směřuje zpátky proti proudu jeho dosavadního žití, člověk se rozhodl odvrátit svůj zrak od smaragdového kříže tohoto světa, od menšího světla slunce a hvězd, aby nalezl světlo vyšší, to, které dlí v hlubinách jeho vzpomínek. Beránek v nás se rozhodl pro návrat domů[1], proto jeho pohled směřuje zpět do minulosti. V ruce má rudou zástavu, jejíž tři cípy ukazují směr, kudy je třeba se brát. Ohnivé písmeno ŠIN שׁ ajeho tři vzhůru se deroucí plameny jej povedou stezkou tří vyšších světů.
Člověk je více než fyzické tělo.
Hebrejské písmeno ŠIN znamená zub, osten, cosi špičatého, je to cesta bolesti a zápasu, která je však lemována milostnou ochranou lásky a moudrosti.
Beránek má otevřenou ránu na hrudi v podobě písmene C, neb je Kristem – Pomazaným[2]od Otce pro uskutečnění díla spásy člověka. Z jeho rány tečou do zlatého kalichu tři proudy posvátné krve. Svatý grál, jenž kdysi na Zelený čtvrtek držel Syn člověka ve svých rukou, není jen nádobou zrozenou z hmotných sil země. Jeho síla a moc spočívá v tom, že do něj proudí síly spirituálních světů, slity do krve Toho, kdo byl poslán na stezku Vtělení, aby silou své lásky poskytl lidstvu bezpříkladný duchovní impuls a ukázal mu tak cestu návratu domů.
Od těch časů všude, kde je slavena nejsvětější svátost oltářní, byť by to byla ta nejzapadlejší vesnická kaple, je přítomen Kristus se sv. grálem v rukou.
[1] My, lidé, nejsme z tohoto světa, planeta Země, náš dům i naše tělo jsou jen přechodným útočištěm naší pozemské existence.
Naše vlast je tam, odkud jsme přišli; a tam je i náš otec.
Plótínos, Dvě pojednání o kráse, Rezek 1994, přeložil Petr Rezek
Jan 1/14 A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce, plné milosti a pravdy.
A Slovo to tělo učiněno jest, a stanovalo v nás… takto to říká svatý Jan doslova. Aorist eskénósen je od slova skéné, stan čili dočasné obydlí, později též s významem scéna, místa, kde se předvádí druhotná, napodobující skutečnost, drama. Syn Boží vstoupil do tělesnosti jako do stanu, jako do obydlí, které na čas poskytne přístřeší, na chvíli nahradí náš pravý domov.
[2] Mystérium Syna bylo předurčeno hluboko ve starozákonní době. Samotné slovo mesiáš – pomazaný, מָשִׁיחַ je toho dokladem. Toto slovo se v hebrejštině skládá ze 4 písmen: mem, šin, jod, chet.
Mem.................voda.
Šin....................zub.
Jod....................ruka.
Chet....................plot.
Voda je odnepaměti symbolem čistoty a neposkvrněnosti: Pán se narodí z neposkvrněné panny.
Zub a ruka. Cosi ostrého, špičatého a zraňujícího ve spojení s rukou: Pán bude trpět bolestí kříže. Agnus Dei. Beránek Boží, který snímá hříchy světa.
A konečně písmeno chét - plot. Plot - něco, co klade meze. Řecké slovo paradeisosznamená ohradu pro zvířata, oboru apod. Něco oploceného. Právě toto řecké paradeisosse stalo základem latinského slova paradisium s významem ráj a věčnost.
Nuže, celkový skrytý smysl hebrejského slova mesiáš by mohl být tento: Pomazaný král, který jednou přijde, se narodí z panny, bude pro naši spásu trpět na kříži, nakonec se vrátí tam, odkud bude poslán - k Bohu na věčnost. Zdá se, že v tomto prastarém slově jsou ukryta hluboká mystéria Syna: Jeho Advent, Jeho Milost, a také Jeho Návrat k Otci.
Zpracováno podle knihy Svatý grál na čtyřech rovinách bytí, Malvern 2014.
