Článek
Bohužel, pro mnoho lidí jsou rostliny mnohem nudnější než živočichové, kteří jsou roztomilí, mají obličej a dokážou zaujmout děti, dospělé i starší. Když vedle sebe posadíte surikatu a orchidej, u mnohých vyhraje právě surikata. Botanika patří na středních školách k nejméně oblíbeným částem biologie a zvířata jasně vedou. Samozřejmě to není možné generalizovat, protože v České republice je mnoho lidí, kteří si jako svůj koníček a práci vybrali právě tu s rostlinami (v rozstřelu by sáhli po orchideji nebo jiné rostlině).
Moderní botanické zahrady hrají velkou roli v poznání rozmanitosti rostlinné říše, plní důležitá poslání, která si dnes málokdo uvědomuje. Pracují na podobném principu jako zoologické zahrady, ale stejně jsou stále opomíjené. Ať už počtem návštěvníků v porovnání se zoologickými zahradami, tak i ukotvením v zákoně. Počty botaniků na vysokých školách lze spočítat na prstech jedné ruky, stejně tak zahradníků na středních školách. Ovšem není to škoda? Inspirací nám může být Velká Británie, kde rostlinami a zahradami žije téměř každý, však se tam nachází i centrum výzkumu botaniky, Královské botanické zahrady v Kew, tak i celosvětově uznávaná Královská zahradnická společnost (RHS; Royal Horticultural Society). Češi jsou také národem zahrádkářů, to by jinak Karel Čapek nenapsal Zahradníkův rok. Svědčí o tom i naše nejrůznější společnosti jako je Český zahrádkářský svaz nebo další uskupení věnující se různým skupinám rostlin.
Královské botanické zahrady v Kew jsou celosvětovým centrem botaniky
Jedním z mých cílů i cílů Botanické zahrady Teplice, je přiblížit svět rostlin co největšímu počtu lidí a ukázat jim, že rostliny nejsou nudné. Naopak, že s rostlinami lze zažít podobné zážitky jako s živočichy. Že botanické zahrady mají v naší společnosti místo a že je dobré jim věnovat svoji pozornost.
Botanické zahrady nejsou jenom parky s rostlinami vysazenými do záhonů venku nebo ve skleníku. Nejsou ani skladištěm přerostlých pokojových rostlin, které se nehodí ostatním lidem v bytech, ba ani prodejcem zelených společníků. Od toho jsou tu zahradní centra a specializované obchody. Sbírky botanických zahrad mají totiž svá specifika. Nejsou to ledajaké rostliny, ale je k nim dohledatelná historie a dokumentace. Odkud přišly, v jakém roce a jsou řádně označené, aby s nimi bylo možné pracovat. Ať už se bavíme o druzích rostlin pocházející z přírody či o vyšlechtěných kultivarech, které mnohé botanické zahrady uchovávají pro budoucí generace. To v obyčejném parku nenaleznete.
Parky ve Velké Británie jsou na velmi vysoké úrovni, ovšem funkčně plní jen některá poslání botanických zahrad
Jaké jsou tedy důležité funkce botanických zahrad? Je jich několik, mnoho botanických zahrad je má uvedené i na svých webových stránkách. Ovšem jen málokdo si uvědomí, co všechno může plnit a plní moderní botanická zahrada.
Jednou z prvních funkcí je funkce vědecká. U nás spíše vědu dělají akademická pracoviště a univerzity. Jen málokterá botanická zahrada plní pravou vědeckou funkci. To ovšem neznamená, že nespolupracuje s univerzitami a nepodílí se na výzkumu. Obecně asi platí, že čím více jde člověk na západ od nás, tím více je možné pozorovat vlastní vědeckou činnost u pracovníků botanických zahrad.
Druhá významná funkce je ta zabývající se ochranou rostlina a jejich přírodních stanovišť. U mnoha druhů rostlin klesá jejich početnost v přírodě, dostávají se na Červené seznamy ohrožených druhů rostlin a hrozí jim vyhynutí. Právě botanické zahrady jsou jedněmi z míst, které by se měly podílet na jejich ochraně a uchovávat rostliny s původem v přírodě ve svých sbírkách (tzv. ex situ). Ovšem neméně důležité je i ochrana rostlin na původním stanovišti (tzv. in situ).
Ochranářská funkce je důležitá u mnoha botanických zahrad, stejně tak v té teplické
Ruku v ruce jde funkce vzdělávací. Kde jinde by se měli děti, žáci, ale i dospělí a senioři učit o rostlinách než právě v botanických zahradách. V místech, kde se mohou návštěvníci seznámit zblízka se širokou paletou rostlinných druhů a získat tak nepostradatelné zkušenosti. Správná botanická zahrada se nezalekne nikoho a vzdělává všechny. Od malých dětí, co chodí do mateřské školky, po žáky základních škol až po znuděné puberťáky, dospělé či seniory. Vzdělávat se je potřeba v každém věku a jako v jiných oborech, i v botanice a zahradnictví dochází k vývoji, který je potřeba neustále sledovat.
Mnoho lidí chodí do botanických zahrad relaxovat. Kvetoucí rostliny, stín vzrostlých stromů, šumění potůčků a všudypřítomný hmyz. Mnohé ze zahrad představují oázy zeleně ve městech, tak proč toho nevyužít. Navíc lze relaxační funkci zkombinovat s funkcí vzdělávací nebo i kulturní. Program mnohých botanických zahrad je doplněn o kulturu, která nenásilným způsobem donutí návštěvníky přijít a třeba je alespoň na minutu zaujmout rostlinami a jejich světem.
Jak jsem již psal, Češi jsou národem zahrádkářů. Mnoho lidí má vlastní zahrady a hledají inspiraci, co pěstovat nebo jak vytvořit pěkný záhon. Kam jinam se jít inspirovat než právě do botanické zahrady. Nemáte to tak, že někam přijedete a nasáváte do sebe informace jako houba, abyste je mohli realizovat na své vlastní zahradě?
V neposlední řadě jsou botanické zahrady místem, které reprezentuje své domovské město. Mnohá města v České republice, ale i ve světě, mohou být pyšná, že mají botanickou zahradu, kam míří návštěvníci, ale právě i jejich obyvatelé kvůli již výše zmíněným funkcím.
Bez rostlin by nebyl život na naší planetě. Nezapomínejte na ně, potkáváte se s nimi denně. Dorazte do jakékoliv botanické zahrady a uvědomte si jejich nesmírnou užitečnost. Každá návštěva a příspěvek ze vstupného pomůže udělat náš svět zase o něco zelenější.
Zdroje:
