Článek
Volné ubytování jsme nalezli až po hodině hledání v milém hostalu příznačně pojmenovaném Pan de Azúcar (což v překladu znamená chléb z cukru). Ubytovat se zde trvalo přes hodinu, protože zdejší majitel byl nejen velmi milý, ale zároveň velmi hovorný. Během procesu předávání pokoje nám ukazoval nejrůznější zajímavosti, třeba jakýsi skalní útvar nad městem, který má připomínat živou bytost. Což dokazuje černobílými fotografiemi, které pohotově vytahuje z kapsy. Když jsme se ho zeptali na Národní park Pan de Azúcar, řekl nám, že tam nikdy v životě nebyl. Milý šedesátník žije celý svůj život deset kilometrů od hranice národního parku a nikdy ho nenavštívil. I takové jsou osudy místních lidí.
Do národního parku Pan de Azúcar se jezdí za kaktusy rodu Copiapoa
K večeru se vydáváme uličkami města sehnat něco k večeři. Ač by si každý čtenář představil pod pojmem poušť něco horkého, pobřeží Chile je ochlazováno studeným Humboldtovým (také zvaným Peruánským) proudem a teplota na pobřeží (a v Chañaralu) se začátkem ledna (uprostřed léta) pohybovala okolo osmnácti stupňů Celsia. Kopce nacházející se na severní straně města pokrývala v tu dobu oblačnost, mlha nazývaná camanchaca. Ta přináší blahodárnou a vzácnou vlhkost, která kondenzuje na rostlinách, jediný zdroj vody v jinak vyprahlé oblasti.
Zemětřesení, o síle 5,5 stupně Richterovy škály, které nás zastihlo na začátku pobytu poblíž La Sereny a sem tam se opakující mírné otřesy nás již nechávají klidnými. Pohodu nenaruší ani cedule lemující cesty s nápisem „Via de evacuacion, tsunami“, označující evakuační trasu v případě vlny tsunami. Chile je seizmicky velmi aktivní země a svými některými projevy nám to dávala při našem měsíčním pobytu znát.
V případě vlny tsunami je dobré vědět, kudy se dá utéct
Po chvilce hledání nacházíme velmi autentickou panaderii – pekárnu. Uvnitř je dlouhá fronta místních a nedýchatelný horký vzduch, který ostře kontrastuje se svěžím vánkem od Tichého oceánu. Po týdenním putování mám spálené čelo, které se loupe. Když jsme konečně přišli na řadu, mého čela si všiml prodavač a na moje konto prohlásil „Está es Atacama!“ (v překladu: tohle je Atacama). A na dvaceti tisícové bankovce je propiskou napsaná poznámka „Jesus“. Vítejte v regionu Atacama!
