Tip na nedělní oběd: Inspirace z ekvádorských restaurací

Jako v každé jiné zemi, i v Ekvádoru se nachází mnoho restaurací, jídelen, cukráren nebo stánků s rychlým občerstvením (třeba s pečenou kukuřicí či banánem). Pokud se potřebujete rychle a levně naobědvat, pak je nejlepší zajít do nepřeberného množství jídelen připravujících almuerzo (oběd). Otevřené jsou pro nás v klasickém obědovém čase od 11.00 do 14.00, ovšem jenom od pondělí do pátku. Alespoň tak velí zkušenosti z hlavního města Quita, kde v sobotu či neděli musel člověk hledat otevřenou restauraci.

Každá jídelna má trochu jinak uspořádané menu, ale cena je opravdu lidová mezi 1,5 až 2 americkými dolary (ano, v Ekvádoru se platí americkým dolarem, cena platná pro roky 2017 a 2018). A co je základem obědu? Polévka, hlavní jídlo, pití a v některých jídelnách salát či malý dezert na konec. Začneme pěkně popořadě.

Když se řekne pití k obědu, u nás si představíme pivo nebo nějaký nealkoholický sycený nápoj. Ekvádor je tropická země bohatá na ovoce, a tak dostanete na výběr ze dvou džusů. Pro španělštináře dodejme, že vám nebudou rozumět, pokud budete chtít zumo, ale musíte žádat jugo. Výběr je pestrý a každý den jiný. Od klasického pomeranče, ananasu, ostružiny či i u nás běžného manga až po marakuju, ostružinu či rajčenku.

Polévky jsou různé, od slepičích a hovězích vývarů, po zeleninové polévky doplněné fazolemi, quinou nebo smaženým banánem (což je velká dobrota). Ovšem slepičí a hovězí polévka je tak trochu jiná, než kterou známe od nás. V talíři naleznete celou slepičí nohu i s pařátky, protože škoda každé části masa, která se nevyužije. V případě hovězí polévky vás tam čeká kost s velkým kusem masa. Jaké jsou správné postupy jezení těchto jídel nevím, ale většina místních strávníků snědla vývar, a nakonec se pustila rukou do slepičího stehna a jala se ho okousávat. V polévkách nechybí zelenina, ať už jeden velký kus bramboru, kolečko kukuřice či pro nás klasická mrkev, hrášek, ale i netradiční juka neboli maniok (neplést s rostlinou jménem Yucca, to je něco jiného).

Na každém stole nechybí mistička s jemně nakrájenou červenou cibulí, koriandrem a chilli papričkami k ochucení nejenom podávané polévky, ale i hlavního jídla. Ekvádorci nechávají ochucení na strávnících a u běžných jídel šetří s kořením. Kromě koriandru, který nesmí v ekvádorské kuchyni chybět nikdy a nikde. Pokud nepatříte mezi milovníky koriandru, pravděpodobně budete v Ekvádoru trpět.

V jídelnách máte většinou k výběru několik hlavních jídel. Klasikou je kuřecí stehno s rýží, občas s jedním kouskem bramboru (dává se na ozdobu), smaženým banánem (zeleninové banány obsahují více škrobu a jsou vhodné na vaření), pár kousky tmavých fazolí, plátkem avokáda a dle aktuálního menu se přízdoba mění. Ovšem kuře a rýže zůstává. Variací může být hovězí či vepřový plátek, opět s rýží. Brambory nejsou jako příloha nikdy, vždy jeden chudý brambůrek jako ozdoba. Rýže bývá suchá, nelepivá, k masu nebývá mnoho omáčky. Ale poradíte si s pikantní omáčkou v mističce nebo zamícháte do rýže těch pár fazolí. Kuře a rýže je tak běžné jídlo, že ho nabízí i letecká společnost Avianca na letech mezi jihoamerickými zeměmi. Taková jistota, že kuře a rýže bude na jídelním lístku vždy. Ovšem po měsíci už toto jídlo nemůžete ani vidět. Někde si můžete pochutnat na chaulafánu, což je smažená rýže společně s kuřecím nebo vepřovým masem, zeleninou a kořením. I v Quitu, ale hlavně u měst při pobřeží můžete ochutnat ryby a mořské plody. V nabídce nechybí ceviche, ryby a mořské plody marinované v citronové šťávě. Jako příloha se podává popcorn (ano, klasický popcorn) a rýže, ta prostě nesmí chybět u žádného jídla.

Dle toho, v jaké jídelně zrovna jste, tak můžete mít k výběru jídla i zeleninový salát skládající se zejména z listových salátů, doplněný hořčičnou zálivkou a okořeněné koriandrem. Jinde dostanete malý dezert jako je perník, bublanina namočená ve sladkém sirupu, pudink nebo ovoce.

Až budete na svých cestách Ekvádorem, můžete si být jisti, že hlady neumřete. Tak až navštívíte tuto úžasnou zemi, zastavte se v nějaké skromné jídelně a určitě na některý ze zmiňovaných pokrmů narazíte.

Zdroj:

Riofrío Cevallos, Martha. La cocina ecuatoriana paso a paso. Lexus, 2008. ISBN 978-9972625619.