Článek
„ÚČELEM VZDĚLÁNÍ NENÍ MYSL NAPLNIT, ALE OTEVŘÍT JI“ - „NAŠI UČITELÉ NESMĚJI BÝT PODOBNÍ SLOUPŮM U CEST, JEŽ POUZE UKAZUI KAM JÍT, ALE SAMI NEJDOU.“ Jan Amos Komenský
***
Centralizační tlak Cermatu má však neblahý vliv na veškerou výuku rodného jazyka, proto z pohledu češtinářky shrnu zásadní důvody k jeho zrušení.
Ekonomický: Cermat produkuje přijímací testy pro čtyřleté, šestileté a osmileté obory a testy maturitní, ve dvou termínech. Jeden vytištěný testový balíček má v průměru 12-13 stran.
Společenský: Uchazeči o střední školy podstupují náročné přípravy. Testy (hodnotím češtinu) totiž ve velké míře neprověřují školní znalosti, ale schopnost přizpůsobit se systému a myšlení tvůrců. Proto žáci i ve škole nacvičují opakující se úlohy, taktiku i otázky na porozumění textu, které občas svou „podivnou“ logikou či hnidopišskou prací s pojmy vykolejí i zkušeného češtináře.
Psychologicko - vývojový: Zvláštní problém představují testy pro osmiletá gymnázia, pro jedenáctileté děti. Cermat staví mnoho úkolů na logických vývodech a teorii, místo aby se držel praktického jazyka a literatury. Logické a abstraktní myšlení se však výrazněji rozvíjí až kolem dvanáctého roku života.
Logistický: V roce 2011 Cermat vnutil školám sytém maturit, s nímž mnozí češtináři dodnes nesouhlasí. V roce 2012 spustil centrální opravování slohů, jež bylo kvůli velké chybovosti zrušeno, stejně jako dvojí úroveň maturit (vyšší úroveň ČJL byla natolik zatížena teorií a pojmy, že do ní povinně šlo jen několik škol v republice). V roce 2015 Cermat prosadil sjednocení maturitní četby do školního seznamu a jízdní řád ústní zkoušky. Češtináři opětovně tiskli stovky pracovních listů kvůli formálním změnám.
Vlivový: Po druhém pokusu o centrální opravování byly slohy a ústní zkouška částečně vráceny do kompetence škol. Maturitní testy se díky kritice odborné veřejnosti mírně zlepšily, ale metody Cermatu stále ovlivňují výuku, u mnoha češtinářů zdomácněly a přispívají k neoblíbenosti předmětu i poklesu čtenářského povědomí.
Čtenářský: Školní seznamy maturitní četby ředitelé neradi mění, opakují se v nich stále stejná díla. Vznikla „povinná četba“. A protože Cermat učitelům vnutil i metodiku zkoušení, je pro studenta výhodnější stáhnout rozbory 20 děl z internetu než je číst a hledat v nich kompoziční prvky či jazykové prostředky. Na úpadku čtenářství má Cermat lví podíl.
Vzdělávací a etický: Koncepce maturit potlačila literární historii, maturanti neznají moderní dějiny. Slabší orientace v příbězích se podepisuje na schopnosti myslet logicky a v souvislostech. Ztěžuje chápání morálky a etiky.
Ministr Plaga by měl iniciovat změnu maturitního zákona a dotáhnout odluku ústního zkoušení od neprozíravé a zastaralé koncepce Cermatu. Urychleně bychom si zasloužili revizi testů a přípravu jejich digitalizace.
A ostatně soudím, že Cermat by po všech svých chybách měl být zrušen.
***
Testy navíc houfně vedou žáky k taktizování, tipování a nejrůznějším strategiím. Stromky je nutné ohýbat, dokud jsou mladé, ale proč chceme přijímačkami tak brutálně ohýbat dětské mozky, to mi zatím nikdo pořádně nevysvětlil.
***
Pobledlý „Učitel národů“ zvedl oči k nebi a tiše si povzdechl. A než se rozplynul v bezčasí, zaslechla jsem jeho slova na rozloučenou: „Učitelé, strhněte si z očí brýle mámení a z Labyrintu školství se vraťte do Ráje svých srdcí.“
***
„Vždyť my chceme, aby se zákony porušovaly, pokud vám to ještě nedošlo, tak tady proti sobě nemáte partu nějakých skautíků. Doba vznešených idejí dávno minula. Nám jde o moc a myslíme to vážně.“
***
Mobily a sociální sítě nám berou život, lidé jen „blahobytně“ existují, postupně degenerují, kdy skutečný život jde mimo nich. Výstižně se nazývají „posunovači“ (dnes umí už i opice). Jedinou cestou je obnovení přirozené lidské, pozitivní komunikace.
P.S.
Pokud by děti chodily v teplácích do školy, či do Národního divadla, bude to v pořádku, podle zástupkyně Českého helsinského výboru. Viditelně je i ona ukázkovým produktem nefunkčnosti českého školství.
V roce 2025 stoupla psychologická a psychiatrická péče o děti o cca 70%! Stát „řeší“ následky, ne příčiny.
Tomáš Baťa měl pro výchovu dětí jedno slovo: NEOPEČOVÁVAT! Malé upozornit na nebezpečí, do šesti let naučit znát cenu práce a naučit je bojovat se životem! První roky života „nasává“ mozek nejvíce, pokud převažuje „haraburdí“, podle toho dopadne později dítě a tím i společnost.
Jan Šinágl
