Článek
Lidský hřích narušil původní dokonalost a harmonii stvoření (Genesis 3:17–19; Římanům 5:12). Stvoření bylo „vydáno marnosti“ a podrobeno porušení (Římanům 8:20–21) a nyní „sténá“ (Římanům 8:22). Současný stav světa není Božím původním plánem, ale důsledkem pádu. Náprava přichází skrze Ježíše Krista, který přináší smíření a obnovu všeho stvořeného (Koloským 1:19–20; Zjevení 21:1–5).
Jinými slovy, lidské pokolení je odpovědné za současný stav světa plného smutku, v němž se v bolestech rodí i umírají zvířata a lidé (Genesis 3:17–19; Římanům 5:12; Římanům 8:20–22). Bible nevidí svět jako dokonalé božské stvoření, v němž je utrpení jen iluzí nebo přechodným stavem. Bůh také není vše ve všem, ale je od tohoto světa vzdálen (Izajáš 55:8–9; Jan 18:36).
Je to tedy člověk, kdo je podle Bible odpovědný za současný stav světa, tím spíše by tento stav neměl zneužívat pro svoje účely. Naopak, jak bude ukázáno dále, je vyzván, aby byl světlem a solí tohoto světa (Matouš 5:13–16; Filipským 2:15–16). Světlem, které šíří pravdu evangelia a solí, která působí proti pokračující zkaženosti. Úkolem člověka není tento svět spasit (protože jiná forma nápravy než proměna Boží mocí není dostatečná), naopak, pokud se člověk bez Boha o spásu světa pokusí… dopadne to (modloslužbou) jako vždycky… Jednou z takových snah je například komunismus, který je ve skutečnosti nefunkčním politickým náboženstvím.
Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky…
Pojídání masa jako důsledek pádu
Lidé byli stvořeni jako vegetariáni, potřeba zabíjet pro potravu a živit se masem je Biblí také chápána jako důsledek života v padlém světě. Bible říká, že původně bylo lidem určeno k jídlu pouze rostlinstvo (Genesis 1:29). Poté, co došlo k pádu a následně k potopě, Bůh uzavřel s Noem smlouvu (Genesis 9:1–4), ve které dovolil lidem jíst maso: „Všechno živé, co se hýbe, vám bude za pokrm; to všechno vám dávám tak jako dříve zelené byliny.“ (Genesis 9:3). Tato smlouva může být a také často je vykládána jako Boží milosrdenství, které umožňuje lidem přizpůsobit se a přežít v padlém světě.
Všechno živé, co se hýbe, vám bude za pokrm; to všechno vám dávám tak jako dříve zelené byliny.
Vegetariánství tak může být vyjádřením (bez znalosti evangelia neuvědomělé) touhy po spáse tohoto světa a návratu do původního stavu nevinnosti. Pokud je vnímáno jako snaha co nejméně škodit a přiblížit se ideálu původního stvoření, kde smrt a násilí neměly místo, může být považováno za projev touhy po Boží vůli a přiblížení se stavu před Pádem nebo snaha působit jako sůl světa. Tato touha může být v souladu s vizí eschatologické obnovy, jak je popsána například v proroctví o míru mezi zvířaty a lidmi (Izajáš 11:6–9).
Vlk bude bydlet s beránkem, leopard ulehne vedle kůzlete; tele se bude pást spolu s lvíčetem a malé dítě je povede. Kráva a medvědice budou na pastvě, jejich mláďata si lehnou společně a lev bude žrát slámu jako dobytče. Nemluvně si bude hrát nad dírou zmije, batole sáhne do hadího doupěte. Už žádná zloba, už žádná záhuba nikde na celé mé svaté hoře –země bude plná poznání Hospodina, tak jako vody naplňují moře!
Vegetariánství však podle Bible není povinností ani přikázáním, ale možnou a v některých ohledech legitimní reakcí na pochopení stavu světa a jeho poškození hříchem. Pokud se však vegetariánství chápe jako způsob dosažení spásy světa nebo vytvoření dokonalého světa vlastními silami, jedná se o další formu modloslužby, která dopadne jako vždycky…
Vykupitelské dílo Ježíše Krista a naděje pro stvoření
Křesťanská víra učí, že vykupitelské dílo Ježíše Krista přesahuje pouhé spasení jednotlivce nebo i jen celého lidstva – dotýká se také obnovení celého stvoření. Bible jasně ukazuje, že nejen lidé, ale i celé stvoření touží po vykoupení (Římanům 8:19–22). Tento text ukazuje, že vykoupení není omezeno pouze na lidi, ale má zasáhnout veškeré stvoření, které bylo poškozeno hříchem. Druhý příchod Krista tedy nepředstavuje jen příchod věčného života pro lidstvo, ale i obnovení celého světa. Naplnění naděje stvoření na osvobození a nápravu je nedílnou součástí Božího plánu, který Kristus přijde dokončit.
Boží plán pro obnovu stvoření je jasně vyjádřen ve verších jako jsou Koloským 1:19–20, kde se hovoří o tom, že skrze Krista má být smířeno všechno – „na zemi i v nebesích“. Tato obnova zahrnuje celkové vysvobození stvoření z poroby zkázy do svobody slávy dětí Božích (Římanům 8:21).
Podle Zjevení 21:1–5 bude nakonec stvořeno nové nebe a nová země, kde „On jim setře každou slzu z očí a smrt už nebude, ani nářek ani křik ani bolest už nikdy nebude; neboť minulé věci pominuly“ To naznačuje, že utrpení a bolest, které charakterizují současný padlý svět, budou definitivně odstraněny a všechno bude obnoveno podle Božího záměru.
Kristovo vykoupení tedy zasahuje hluboko do samotné struktury stvoření. Nejedná se jen o záchranu lidí z jejich hříchů, ale také o uzdravení a obnovení celého vesmíru. Takový pohled na vykoupení dává člověku nejen naději na věčný život, ale i smysl pro jeho roli v tomto světě jako světla a soli – totiž ukazovat na přicházející Boží království a působit proti pokračující zkaženosti už nyní, ve světě, který ještě čeká na své konečné osvobození. Tato konečná obnova však není úkolem křesťanů samotných, ale dílem samotného Krista, který se při svém návratu fyzicky ujme vlády nad tímto světem a dokoná dílo vykoupení a obnovy (Zjevení 21:1–5; Zjevení 22:3–5). Bez jeho přítomnosti nemůže být dosaženo dokonalého obnovení stvoření.
Zdroje
- Bible v překladu B21
