Článek
Jde o člověka, který dokáže přesvědčit tisíce lidí, že jejich život bude lepší, pokud si koupí stejný čaj, ponožky nebo proteinový prášek jako on. Je to zvláštní schopnost – něco mezi pouťovým vyvolávačem a dětskou potřebou stát na židli a dožadovat se potlesku za to, že dojedlo polévku.
Většina ovlivňovačů nezačíná v marketingové agentuře, ale mnohem dřív – někde mezi pískovištěm a rodinnou oslavou. Chtějí být středem pozornosti a zároveň předpokládají, že jejich názor na kávovar, běžecké boty nebo životní styl má pro lidstvo význam, který v minulosti měli spíše filozofové nebo epidemiologové. Moje babička by to popsala mnohem jednodušeji: „To dítě se pořád tak nějak producíruje a neví, co by roupama dělalo.“
Osvědčené triky: Evoluce na scestí
Ovlivňovač nepůsobí silou argumentů. To by bylo příliš pracné. Dokáže však půl hodiny nadšeně vyprávět o zubní pastě a přitom působit, jako by právě vynalezl lék na smrtelnost. Typický influencer začíná větou: „Ahoj, dneska vám chci ukázat něco, co úplně miluju.“ Je to marketingový ekvivalent staré obchodnické formule: „Pojďte blíž, dobrý člověče, mám tu pro vás zázračný elixír.“
Ovlivňovač se tváří jako úplně obyčejný člověk, který jen náhodou vlastní dvacet párů bot zdarma. Mluví na nás, jako bychom byli jeho dávní přátelé. Náš mozek má totiž jednu slabinu – přirozeně věří doporučením ostatních. Evolučně to dává smysl. Pokud vám soused v pravěku řekl, že za kopcem je dobré místo na lov mamutů, bylo rozumné mu věřit. Dnes nám ale místo souseda radí někdo, kdo by mamuta nepoznal, ani kdyby mu dupal po jeho designovém koberci.
Mozek reaguje stejně: ten člověk je sympatický, asi ví, o čem mluví. A tak vzniká absurdní situace: tisíce lidí si nechávají radit o životě od někoho, jehož hlavní kvalifikací je schopnost držet mobilní telefon ve správném úhlu a trefit se do správného filtru.
Princip vděčnosti za slevový kód
Někdy se k tomu přidruží ještě jeden jemný psychologický trik – princip reciprocity. Ovlivňovač nám poskytuje „rady“ nebo slevové kódy a vytváří dojem, že bychom mu za tuto péči měli být vděční. A nejjednodušší způsob, jak vděčnost projevit, je koupit si produkt, který doporučuje. V podstatě mu platíme daň za to, že nás nechal nakouknout do své ložnice. Navíc je to celé levné. Místo drahého televizního spotu stačí poslat ovlivňovači balíček kosmetiky a sledovat, jak o ní nadšeně mluví deset minut v koupelně mezi čištěním zubů a nanášením nočního séra.
Influencer ze ZOO: Přehlídka kuriozit
Internet dnes nabízí pestrou zoologickou zahradu těchto postav:
- Guru každodenní dokonalosti: Vysvětlují, jak správně dýchat a jíst. Z jejich fotek by člověk získal dojem, že život je nekonečný řetězec dokonalých snídaní. Realita, kde vám ráno ujede tramvaj a vybryndáte si kafe na bílou košili, v jejich světě neexistuje.
- Odborníci na všechno: Jeden den investice, druhý den psychické zdraví, třetí den matrace. Je to první typ člověka v dějinách, který je zároveň ekonomem i kosmetickým poradcem – vše z pohodlí gauče v teplácích, které nejsou vidět v záběru.
- Autentický reklamní člověk: Tvrdí, že reklamy nemá rád, ale během týdne „miluje“ deset různých značek. Jeho hlavní životní schopností je upřímně milovat věci přesně do okamžiku, než skončí reklamní smlouva nebo než přijde balíček od konkurence.
- Motivátor z vypůjčeného světa: Vysvětlí vám, že můžete dosáhnout čehokoliv. Typicky to říká z pronajatého sportovního auta. Jeho filozofie zní: když budete hodně chtít, můžete být jednou také influencer a půjčovat si auta jako já.
Tento svět produkuje situace, které by ještě před pár lety působily jako satira. Dnes už nás nepřekvapí influencer, který doporučuje knihu, aniž by ji otevřel, protože ladí s barvou jeho pohovky.
Problém přemnožení: Vypněte to
Influenceři nejsou zlí lidé. Jsou to talentovaní prodejci pozornosti. Jejich práce spočívá v tom, že nás přesvědčí, že potřebujeme věci, o nichž jsme ještě před pěti minutami ani nevěděli. Čím více pozornosti jim věnujeme, tím více jich vzniká. Je to trochu jako s komáry – když je hodně vody a tepla, jejich populace roste.
Možná tedy stačí jednoduché řešení: místo sledování dalšího videa o tom, jak správně pít kávu z designového hrnku, si tu kávu prostě uvařit. Bez ovlivňovače. A bez pocitu, že vaše ráno je méněcenné jen proto, že ho nikdo neolajkoval.
V minulosti lidé hledali inspiraci u filozofů. Dnes se necháváme ovlivňovat lidmi, jejichž hlavní dovedností je říct o pleťovém krému, že je „naprosto boží“. Dostali jsme se do zvláštní fáze: nikdy v dějinách nebylo tolik lidí, kteří by se živili tím, že říkají ostatním, co měli k večeři. A nikdy zároveň nebylo tolik lidí, kteří je s vážnou tváří poslouchají – jako by právě promluvil Aristoteles, a ne někdo, kdo právě dobojoval se stativem v koupelně.
