Článek
Pracovat v týmu je dar -jde o příležitost k osobnímu růstu. Skrývá-li však váš tým i osoby s drobnými neurózami, pasivní agresivitou nebo chorobnými ambicemi, je věc složitější. Jak na ně?
Jaké jsou hlavní typy otravných či dokonce toxických kolegů, které tu a tam potkáváme u kávovaru, a jak se těmto „zloduchům“ postavit s úsměvem na rtech? Dnes se zaměříme na následující čtyři.
1. Chronický stěžovatel (Homo Negativus)
Jde o kolegu, který věří, že vesmír vznikl jen proto, aby mu házel klacky pod nohy. Káva je moc horká, tiskárna moc hlasitá a pondělí je osobní útok. Kdyby vyhrál v loterii, pravděpodobně by dvě hodiny sepisoval stížnost na kvalitu papíru toho šeku.
Scéna ze života:
Stěžovatel: „Zase prší. Vsázím se, že mi promoknou boty, dostanu zápal plic a do pátku umřu v bolestech. A viděls ten nový systém na výkazy? To musel vymyslet někdo po lobotomii a dvou lahvích levného vína.“
Váš protiútok (Metoda „Nekonečného Přitakání“): „Máš pravdu, je to konec. A slyšel jsi, že zítra má být dokonce vlhký i vzduch? To je v podstatě potopa světa 2.0. Už si stavím archu z vyřazených šanonů. Mimochodem, nemáš tu sešívačku, než se všichni utopíme?“
Strategie: Buďte ještě absurdněji pesimističtí než on. Udělejte ze sebe tak otravné zrcadlo, že ho začne bavit víc stěžovat si na vás někomu jinému.
2. Zloděj zásluh (Kukačka kanclová)
Jedná se o typ, který mlčí na poradách jako zařezaný, ale jakmile mu pošlete e-mail s geniálním nápadem, okamžitě stiskne „Odpovědět všem“ a začne větu slovy: „Jak jsme s kolegou uvažovali…“
Scéna ze života:
Kukačka (před celým vedením): „Takže, jak jsem říkal šéfovi ráno v kuchyňce, ten můj koncept na záchranu rozpočtu, co mě v noci osvítil, by mohl fungovat…“
Váš protiútok (Metoda „Vstřícného udušení detaily“), s úsměvem anděla: „To je skvělý postřeh, Petře! Jsem moc rád, že jsi tu moji analýzu z pondělí tak poctivě nastudoval. Pamatuješ, jak jsem v té tabulce v bodě 4 řešil tu logistiku? Jak bys tu moji myšlenku rozvinul dál? Těším se na tvoji hlubokou analýzu mých dat!“
Strategie: Postavte ho do role experta na vaši práci – v tu ránu zmlkne.
3. Mistr pasivní agresivity (E-mailový šermíř)
Do očí vám neřekne ani „dobrý den“, ale jeho e-maily mají ostrost břitvy. Jeho nejoblíbenější zbraní je věta: „Děkuji za pochopení,“ což v překladu znamená „Opovaž se mi odporovat“.
Scéna ze života:
E-mail od kolegy: „V návaznosti na můj předchozí e-mail (který jsi zřejmě ve svém nabitém programu přehlédl) se jen ptám, zda plánuješ ten úkol dokončit ještě v tomto tisíciletí. S pozdravem.“
Váš protiútok (Metoda „Digitální detox tváří v tvář“): Přijdete k jeho stolu s přehnanou starostí: „Ahoj! Dostal jsem tvůj e-mail a zněl jsi tam tak strašně úzkostně, skoro až hystericky. Jsi v pořádku? Nemáš nějaké těžké období? Přišel jsem tě podpořit, abys na ten stres nebyl sám, když tě ten termín tak psychicky rozhodil.“
Strategie: Vytáhněte je z digitálního stínu na světlo. Tito lidé jsou hrdinové jen za monitorem.
4. Kancelářský všežravec (Vysavač společných prostor)
Tento biologický unikát dokáže detekovat otevřený pytlík chipsů na tři kilometry. Věří, že cokoli, co leží v lednici déle než pět minut, se stává veřejným vlastnictvím. Je to jediný tvor, který dokáže sníst cizí jogurt i s datem spotřeby a jménem majitele.
Scéna ze života:
Všežravec (s pusou plnou vašich sušenek): „Hele, tyhle byly v kuchyňce, nevadí, že jsem si vzal? Myslel jsem, že jsou pro všechny. Mimochodem, ten tvůj včerejší řízek byl trochu málo osolený.“
Váš protiútok (Metoda „Majetkové osvěty“): „Vůbec nevadí, ty sušenky byly speciální edice pro lidi s akutními střevními potížemi, testujeme jejich účinnost. Ten řízek byl taky v rámci experimentu – byl týden starý a sledoval jsem, jak dlouho vydrží v teple bez plísně. Díky za zpětnou vazbu, hned si tě zapíšu jako pokusného králíka!“
Strategie: Udělejte z konzumace vašich potravin rizikovou aktivitu. Pokud získá pocit, že vaše krabička s obědem je vstupenkou na oddělení infekčního lékařství, raději se vrátí k suchému chlebu.
Závěrečná rada: Pokud uvedené metody selžou, pomohou kvalitní sluchátka s aktivním potlačením hluku, a to jako legální formou politického azylu. Pokud byste zvažovali metody méně legální, pamatujte, že vězení je sice zdarma a máte tam jídlo, ale v kanceláři je (obvykle) lepší kávovar.
