Článek
Dlouhá desetiletí byla ekonomie vystavěna na předpokladu tzv. intertemporální čili mezičasové volby – racionální jedinec se rozhoduje mezi dnešní spotřebou a budoucími úsporami na základě úrokové míry. Pokud centrální banky zvýšily cenu peněz, spotřebitel měl logicky začít spořit a omezit výdaje.
Tento mechanický pohled na svět, zosobněný modelem Homo Economicus, se však v post-pandemické éře začal drolit. Do hry vstoupila „YOLO ekonomika“ (You Only Live Once), která představuje definitivní vítězství subjektivního pocitu štěstí nad matematickou abstrakcí.
Psychologický zlom: Odložená spotřeba jako relikt minulosti
Základním motorem YOLO ekonomiky je změna vnímání času a rizika. Pandemie covidu-19 a následná geopolitická nestabilita vyvolaly kolektivní uvědomění si vlastní smrtelnosti a otřásly vírou v předvídatelnou budoucnost. V momentě, kdy se „zítřek“ stává nejistou veličinou, klesá motivace k odkládání spotřeby. Ekonomický kalkul byl nahrazen pocitem existenční naléhavosti.
Behaviorální čili psychologická ekonomie tento jev popisuje jako extrémní formu diskontování budoucnosti – hodnota dnešního emočního prožitku (dovolené, koncertu, luxusní večeře) se v očích spotřebitele stává nekonečně vyšší než teoretický úrok na spořicím účtu za deset let. Lidé už nechtějí „kupovat budoucnost“, chtějí „prožívat přítomnost“.
Imunita vůči sazbám a „poptávka po prožitku“
Centrální bankéři po celém světě, včetně amerického Fedu či ECB, tak s překvapením sledují, že ani nejprudší zvyšování úrokových sazeb z poslední doby nevedlo k očekávanému ochlazení poptávky.
Spotřebitelé totiž přesunuli své zdroje do služeb a zážitků, a tato „zážitková inflace“ je mnohem méně citlivá na úrokové sazby než investice do nemovitostí. Pokud se lidé rozhodnou, že po dvou letech izolace „dluží sami sobě radost“, stává se měnová politika tupým nástrojem.
Nové paradigma: Psychologie v centru dění
Vítězství psychologie nad matematikou znamená pro ekonomii nutnost zásadní transformace. Modely, které počítají s lidmi jako s racionálními kalkulačkami, musí být nahrazeny modely, které integrují sociální psychologii, fenomén FOMO (strach z ušlé příležitosti), demografické trendy (stárnutí populace a její nechuť k riziku) a vliv digitální konektivity na stádní chování spotřebitelů.
Ekonomie se musí vrátit ke svým kořenům jako věda o lidském jednání, nikoliv jako věda o pohybu křivek v uzavřeném systému. YOLO ekonomika totiž zřejmě není jen krátkodobý výkyv; je to projev hluboké strukturální změny v prioritách moderní společnosti, na kterou zatím příručky centrálních bank nemají adekvátní odpověď. Klíčem k pochopení trhu už není Excel, ale hlubinná psychologie.
Česká stopa: YOLO ekonomika v zemi s nejnižší nezaměstnaností
V českém kontextu získává YOLO ekonomika specifický rozměr, který výrazně komplikuje snahy České národní banky o krocení inflace. Zatímco globálně je tento trend tažen psychologickým zlomem po pandemii, v Česku je navíc „zabetonován“ strukturálními poruchami trhu práce.
Česká republika se dlouhodobě drží na špici EU v nízké nezaměstnanosti. Tento fakt vytváří pro YOLO chování ideální podhoubí. Absence existenčního strachu na trhu práce („když mě vyhodí, zítra mám práci jinde a za víc“) odbourává přirozenou obezřetnost, která je v učebnicích klíčovým předpokladem pro to, aby lidé začali při vysokých sazbách šetřit.
Český spotřebitel tak v posledních letech vykazuje vysokou imunitu vůči drahým úvěrům – emoční potřeba odměnit se za práci neklesá úměrně s restriktivní politikou.
Specifikum úspor: Bohatství v nemovitostech versus likvidita
ČNB se potýká s fenoménem, kdy vysoké sazby sice ochladily hypoteční trh, ale nedokázaly efektivně omezit běžnou spotřebu vyšší střední třídy. Ta má totiž své bohatství často vázané v nemovitostech nebo disponuje hotovostními rezervami z let hojnosti.
Pro tuto skupinu není zvýšení sazeb o pár procentních bodů důvodem k odřeknutí dovolené, ale spíše jen k drobnému přeskupení portfolia. Touha po statusu a zážitku zde vítězí nad marginálním výnosem z vkladu.
Dilema ČNB: Modely versus realita
Česká národní banka sice možná patří mezi světovou špičku v technické vyspělosti svých prognostických modelů, tyto modely však primárně počítají s racionálními reakcemi na změnu úrokového diferenciálu.
ČNB musí začít brát v úvahu, že „transmisní mechanismus“ je blokován emocionálním nastavením společnosti. V posledních měsících tak lze v rétorice banky sledovat stále častější apely na „mzdovou zdrženlivost“ a sledování spotřebitelského sentimentu.
To je de facto přiznání, že samotná matematická výše sazeb nestačí, pokud lidé psychologicky neakceptují potřebu se uskromnit.
Závěr pro český trh
Pro českou ekonomiku znamená vítězství psychologie nad matematikou období „vyšší inflace po delší dobu“. Pokud se nezmění fundamentální nastavení trhu práce a lidé se budou cítit neohroženi, bude muset ČNB buď akceptovat novou úroveň cenové hladiny, nebo hledat jiné cesty, jak do ekonomiky vrátit prvek „zdravé obezřetnosti“, který učebnice kdysi považovaly za samozřejmost.
Doporučená literatura a zdroje:
Thompson, D. (2021). The YOLO Economy. The Atlantic. (Analýza post-pandemického posunu v pracovním a spotřebním chování).
Akerlof, G. A., & Shiller, R. J. (2009). Animal Spirits: How Human Psychology Drives the Economy, and Why It Matters for Global Capitalism. Princeton University Press. (Klíčové dílo o psychologických faktorech v ekonomii).
Kahneman, D. (2011). Thinking, Fast and Slow. Farrar, Straus and Giroux. (Základní rámec pro pochopení iracionálního rozhodování).
Haldane, A. G. (2020). The Macroeconomics of Happiness and the Economics of Psychological Well-being. Bank of England Speeches.
Thaler, R. H. (2015). Misbehaving: The Making of Behavioral Economics. W. W. Norton & Company.
