Článek
Ne, nejste neschopní ani marnotratní. Stali jste se obětí precizně vyladěného psychologického stroje. Vítejte v „bludišti“, kterému říkáme supermarket.
Český zákazník je v posledních letech pod obrovským tlakem. Inflace, drahé potraviny, neustálé přepočítávání rodinného rozpočtu. Přesto z obchodů odcházíme s věcmi, které jsme nechtěli. Proč? Protože proti vaší peněžence nestojí jen prodavač u kasy, ale armáda psychologů, analytiků dat a expertů na lidské smysly.
Tady je pět největších pastí, do kterých denně padáme.
1. Architektura proti směru hodinových ručiček
Všimli jste si někdy, že drtivá většina českých supermarketů vás nutí procházet regály proti směru hodinových ručiček? Není to náhoda. Statisticky jsme většinou praváci. Když jdeme doleva, naše pravá ruka je blíže k regálu. Máme tak přirozený sklon sahat po zboží „po pravici“, což psychologové trhu moc dobře vědí.
A proč je sakra to mléko, chleba a vejce vždycky až v tom nejvzdálenějším koutě? Je to prosté: obchodník vás potřebuje protáhnout kolem uliček s alkoholem, elektronikou a sladkostmi. Každý metr, který ujdete navíc, zvyšuje šanci, že do košíku přihodíte něco, co v seznamu nebylo.
2. Červená barva: Mozkový zkrat jménem „Sleva“
Lidský mozek je naprogramován reagovat na červenou barvu jako na signál nebezpečí nebo – v případě lovu – jako na příležitost. Jakmile uvidíme červenou cenovku, v mozku dojde k malému zkratu. Přestáváme uvažovat o tom, zda věc potřebujeme, a začínáme uvažovat o tom, kolik „vyděláme“, když ji koupíme.
Často přitom jde o tzv. „falešnou slevu“. Cena se pohne o korunu, nebo se produkt nejdříve uměle zdraží, aby mohl „zlevnit“. Ale ta červená barva? Ta je pro náš vnitřní systém odměn jako magnet.
3. Útok na smysly: Vůně, která vás „vyhladoví“
Vstupujete do obchodu a do nosu vás udeří vůně čerstvě dopékaného pečiva. Vaše slinné žlázy se aktivují a žaludek vyšle do mozku signál: „Mám hlad!“ A to je přesně moment, kdy jste prohráli. Hladový zákazník nakupuje o 30 až 40 % více zboží než ten sytý. Vůně pečiva u vchodu není pro váš komfort, je to chemický útok na vaši sebeovládání.
A co ta pomalá, relaxační hudba, co hraje z reproduktorů? Má vás zpomalit. Čím pomaleji jdete, tím více času strávíte u regálů. Každá minuta v obchodě navíc znamená v průměru o pět procent vyšší útratu.
4. Kotvení a past „v úrovni očí“
Zboží v úrovni vašich očí není to nejvýhodnější pro vás, ale pro marži obchodu. Nejdražší značky jsou přesně tam, kam se díváte jako první. Ty levnější a často kvalitativně srovnatelné musíte hledat úplně dole, nebo naopak v horních policích.
Dalším trikem je tzv. „kotvení“ skrze množstevní omezení. Cedulka „Maximálně 10 kusů na osobu“ v nás vyvolá pocit nedostatku. I když jsme chtěli jen jedno balení těstovin, najednou jich bereme pět, protože máme pocit, že jde o vzácnou komoditu.
5. Košík jako černá díra
Všimli jste si, jak se za posledních deset let zvětšily nákupní košíky? Jsou obrovské. Psychologicky totiž neradi vidíme prázdné plochy. Poloprázdný košík v nás vyvolává pocit, že jsme něco zapomněli, nebo že náš nákup není „kompletní“. Podvědomě se ho snažíme zaplnit, dokud nedosáhneme pocitu vizuálního uspokojení.
Jak z toho ven? Manuál „lovce v džungli“
Pokud chcete z příštího nákupu vyjít jako vítěz, zkuste tyto tři jednoduché triky:
- Sluchátka s rychlou hudbou: Vlastní rytmus v uších vás nenechá zpomalit podle tempa supermarketu. Budete efektivnější.
- Nikdy nenakupujte nalačno: Před vstupem do obchodu si dejte alespoň jablko. Vypnete tím reakci na vůni pečiva.
- Analogie „levé ruky“: Zkuste si občas zboží brát levou rukou (pokud jste praváci). Tento drobný pohyb vyruší automatické chování mozku a vy se na chvíli „probudíte“ z nákupního transu.
Příště, až uvidíte tu „neopakovatelnou“ červenou cenovku u regálu, který je přesně v úrovni vašich očí, zastavte se. Usmějte se. Právě jste tu hru prohlédli. Vaše peněženka vám poděkuje.
