Článek
Když 19. ledna 2009 nepřišel neznámý muž a nepřinesl láhev koňaku s kyticí rudých růží, kurátor muzea E. A. Poea v Baltimoru se začal obávat nejhoršího. Po třech letech byl nucen oznámit, že tradice, kterou kdosi zavedl v roce 1949, definitivně skončila.
Od toho roku, vždy v noci 19. ledna na den básníkova narození, přinášel kdosi na hrob básníka láhev a kytici. Totožnost záhadného muže nebyla nikdy odhalena. Zůstal tak neznámý stejně jako je dodnes neznámá příčina básníkovy smrti.
Dne 27. září 1849 se E. A. Poe vydal lodí z Richmondu do Baltimoru, kam dorazil příští den. U sebe měl 1,500 dolarů jako předplatné na svůj časopis.
Třetího října se ve městě konaly volby šerifa. Spousta lidí se potulovala městem, mezi nimi množství notně podnapilých, protože voliči byli lákáni a odměňováni za vhození toho „správného hlasu“ levným alkoholem.
Joseph W. Walker, sazeč v místních novinách Baltimore Sun měl jiné starosti. Musel do práce. Před hospodou Gunner's Hall málem zakopl o ležícího neznámého muže. Dezorientovaný, blouznící trhan, možná opilý, tam ležel v dešti, v roztrhaných hadrech a bylo jasné, že pokud se k němu nedostane lékař, zemře.
Muže odvezli do špitálu, kde byl umístěn v cele pro opilce. Teprve tam byla potvrzena totožnost neznámého. Byl jím slavný básník a spisovatel Edgar Allan Poe.
Na dotazy lékaře, co se stalo, nedokázal odpovědět. Na nic si nepamatoval, mluvil z cesty, měl halucinace, volal svoji ženu, která byla mrtvá a jakéhosi Reynoldse.
Po čtyřech dnech v kómatu zemřel na krvácení do mozku. Sedmého října 1849 brzy ráno vykřikl. „Pane, pomoz mé ubohé duši!“ a byl konec.
Mrtvý básník, který si velice zakládal na svém zevnějšku a garderobě byl nalezený ve starých a roztrhaných hadrech, které mu nepadly. Nemohly být jeho. Sešmajdané staré pracovní boty by si dobrovolně nikdy neobul a rozbitý slaměný klobouk nosili zemědělští dělníci na pole. Neměl u sebe žádná zavazadla ani peníze.
Pohřeb trval pouhé tři minuty, protože kněz se kvůli čtyřem zúčastněným ani neobtěžoval s kázáním. Básníkovo tělo bylo uloženo do nejlevnější smrkové rakve a pohřbeno do jámy bez náhrobku.
Až za jedenáct let po básníkově smrti objednal jeho bratranec Neilson náhrobní kámen. Ale stačili ho neopatrností rozbít dříve, než mohl být umístěn ke hrobu. Teprve veřejná sbírka za dalších pět let umožnila výrobu a umístění náhrobku s nápisem z jeho nejslavnější básně.
Quoth the Raven, Nevermore!
Havran říká: „Už nikdy!
Postupně se objevovaly teorie o příčině jeho smrti. Protože se nedochovaly lékařské záznamy, veškeré teorie zůstaly pouze teoriemi.
Jako první příčina byl uváděn alkohol. Poe byl kvartální pijan, což bylo všeobecně známo. Ale jak by mohl zemřít „na alkohol“ když lékař, který ho ošetřoval, Dr. Moran uvedl ve své zprávě: „Edgar Allan Poe nezemřel pod vlivem žádného opojného nápoje, ani nebyl cítit pach likéru na jeho dechu nebo osobě“.
I kdyby se Dr. Morgan mýlil, smrt způsobená alkoholem by nevysvětlila hadry, ve kterých ho našli.
Postupně se objevovaly různé choroby, uváděné jako příčina smrti. Tuberkulóza, epilepsie, cukrovka, a dokonce vzteklina. Dokonce měl být básník zavražděn příbuznými jeho snoubenky, která disponovala značným jměním. A podle závěti svého zesnulého manžela by novým sňatkem přišla o většinu svého dědického poddílu.
Prozatím nejvěrohodnější teorie o příčinách smrti E.A. Poea je „coopingova teorie“. Hospoda, před kterou ho našli byla zároveň i volební místností, kde se volil nový šerif. Volby provázela korupce a násilí, krádeže volebních lístků, podplácení soudců a zastrašování voličů. Tlupy najatých násilníků unášely kolemjdoucí a pocestné, které zavírali v místnostech zvaných „coop“.
Věznění chudáci byli naléváni alkoholem a zdrogovány, aby ve stavu naprosté nepřítomnosti volili tak, jak jim bylo nařízeno. Po prvním kole hlasování byli převlečeni do jiných šatů a absolvovali další hlasování v jiných volebních místnostech. Zdrogovaní a zpití pod obraz absolvovali množství hlasování, dokud neodpadli. Buď je odvezli a vyhodili na nějakém opuštěném místě, nebo je nechávali tam, kde padli. Což mohl, ale nemusel, být případ známého a slavného básníka. Jeho slabé srdce prostě nevydrželo takové zacházení.
„Cooping“ byl v oněch dobách běžnou a populární „volební metodou“. Jeden, takový volič mohl odvolit i více než padesátkrát, dokud nepadl.
Zdroje:
