Článek
Edward Gein patologicky fixovaný na zemřelou matku se stal předlohou pro horor Psycho
„V každé lidské myšlence je obsažen hřích. Tím je celé lidstvo odsouzeno do plamenů pekla“.
Takové názory a víru sdílela Augusta Gein se svými sedmi sourozenci díky bigotní luteránské víře, ve které byla vychovaná. Její rodiče byli migranti z Pruska a usadili se v americkém La Crosse ve státě Wisconsin.
Manžela si Augusta zřejmě nevybrala ve své náboženské komunitě mezi přísně věřícími mladými muži. George Phillip Gein, za kterého se v roce 1900 provdala, byl obyčejný povaleč a ochlasta.
Augusta rodinu finančně zajišťovala z menšího obchodu s potravinami. Nenávist vůči věčně opilému manželovi sice nepatří mezi křesťanské ctnosti, ale už bylo pozdě bycha honit. Měli dva syny, které otec bil a sama je nedokázala ochránit.
autor: Shamley Productions/commons.wikimedia.org/volné dílo
Zášť vůči manželovi se časem rozšířila na celé mužské pokolení. Toužila po dcerce, ale když její touha nebyla naplněna, upnula veškeré svoje city ke slabšímu a bázlivějšímu Edwardovi.
Když bylo Edovi osm let, přestěhovala se rodina dál od civilizace na opuštěný statek. Byli více v bezpečí před svody a hříchy města a dodržování přísných náboženských pravidel nebylo tolik ostatním lidem na očích.
Chlapci museli hned ze školy domů, kde naslouchali matčiným přednáškám o hříšných ženách, škodlivosti onanie a alkoholu, který je pro tělo jedem. Otec kluky preventivně třískal a pak do sebe lil jedno pivo za druhým, dokud nezačal chrápat.
Ve škole na Edwarda čekali trapiči, kteří ho šikanovali, protože zadrhával, měl oční vadu a neustále se červenal jako holka.
Přestože se Ed musel doma ve všem podřizovat matce Augustě a denně se nechat strašit pekelným ohněm, který čeká na všechny hříšníky, popřípadě ďáblem nedočkavě bušícím na dveře jeho pokoje, Edward matku miloval.
autor: Shamley Productions, Paramount Pictures/commons.wikimedia.org/volné dílo
Když v roce 1940 otec zemřel za podivných okolností, Augusta si vydechla a sama se starala o výchovu svých dvou synů jako dřív. Jenže starší Henry se velice brzy rozhodl odejít a nastěhovat k rozvedené ženě se dvěma dětmi.
Měl proti matčině výchově množství výhrad a během hádek jí opakovaně tvrdil, že není normální. A že svým bláznovstvím nakazila i Eda. Henry dál chodil matce pomáhat a jednoho dne při pálení trávy na poli upadl do ohně a uhořel. Ed tvrdil, že jeho starší bratr tam spadl náhodou a už mu nebylo pomoci. Patolog během pitvy ohořelého trupu nalezl rozbitou lebku, což nemohl způsobit pád do plamenů.
Konečně se měli jen jeden pro druhého. Matka a mladší syn. Rodinná idyla však netrvala dlouho. Augusta první záchvat mrtvice sice přežila, ale druhému podlehla. Edwardovi bylo třicet devět let a byl naprosto zdrcený. Jediný člověk, kterého miloval a na kterém byl citově závislý, ležel v dřevěné rakvi dva metry pod zemí.
Edward se od prvního záchvatu mrtvice poté, co matka ležela v nemocnici, začal zajímat o literaturu s tématem vykrádání hrobů, koncentračních táborů, a především o anatomii lidského těla.
Osmnáct měsíců po pohřbu hrob vykopal a z matčiny mrtvoly si vzal domů na památku její hlavu. Seznámil se s mentálně retardovaným tulákem Gusem a společně vykopali mrtvolu nedávno pohřbené jiné starší dámy.
Tím povedená dvojice zahájila svoji téměř desetiletou kariéru vykradačů hrobů. Z nebožtíků si Ed bral části, které zrovna potřeboval a z kůží si sešíval oblečení. Měl v úmyslu si vytvořit takový oblek, ve kterém by se stal svou vlastní matkou. Aby se jako Augusta cítil dobře, nechal matčinu ložnici a obývací pokoj tak, jak byly za jejího života.
pixabay.com/volné dílo
Kromě „matčina oděvu“ vyráběl z kůže stínítka na lampy, z kostí menší nábytek a sloupky jeho postele zdobily lebky. Když přišel o svého pomocníka Guse, který byl umístěn do útulku a sám nestačil na vykopávání mrtvol, rozhodl se opatřit čerstvé tělo.
Jednapadesátiletá Mary Hogan bydlela poblíž Edova statku, kde vlastnila motorest. V prosinci 1954 jí revolverem prostřelil hlavu a mrtvolu odvezl k sobě domů.
Vedoucí železářství Bernice Worden byla v listopadu 1957 zabita stejným způsobem. Tentokrát tělo odvezl v dodávce oběti. Její syn nahlásil zmizení matky a policie se dala do pátrání. Měla štěstí, protože Ed v železářství nechal stvrzenku o nákupu nemrznoucí směsi.
Návštěva šerifa a jeho pomocníka Eda zmátla. Nejdříve tvrdil, že je nemůže pustit dovnitř, protože někde založil klíče. Policistům se to celé nezdálo. Ke všemu Ed vzbuzoval dojem silně zanedbaného bezdomovce a páchl jako zahnívající maso. Ani statek na první pohled nevypadal, že by se jeho fotografie dostala na přední stránky místní realitní kanceláře.
Byla noc, na statku nebyla elektřina a pomocník šerifa šel shánět nějakou baterku. Poté šerif vykopl dveře a posvítil si nejprve do kuchyně. Z trámu viselo hlavou dolů rozpárané lidské tělo s roztaženýma nohama. Bez hlavy a pohlavních orgánů.
Vyvržená Bernica Worden byla matkou jednoho ze šerifových zástupců. Všichni policisté se chodili nadýchat čerstvého vzduchu do studené noci, protože v domě byl odporný zápach.
Na stole se válely holenní kosti, lidské nosy, na poličce trůnila miska vyrobená z poloviny lebky.
V dalším pokoji bylo devět masek, holínky, peněženka a košile, vše z lidské kůže. Na niti zavěšené u stropu se houpaly sešité rty a na špinavém kanapi byl rozložený úplný ženský oblek ze stejného materiálu.
Lednička byla plná lidských orgánů a srdce vedoucí železářství plavalo v tuku na pánvi. Soudní patolog v domě nalezl ostatky minimálně patnácti ženských těl.
Soud označil Edwarda Geina za duševně nepříčetného. Nenáviděl všechny ženy, které byly podobné jeho matce. Nikdy neprojevil během vyšetřování sebemenší stopu lítosti, naopak. Často popisoval vykrádání hrobu jako veselou hru a s černým humorem mluvil o detailech oddělování jednotlivých částí těla pro svoji potřebu.
Ve svých jednapadesáti letech byl Edward Gein odsouzen na doživotí a umístěn do ústavu pro duševně choré Judge Gollmar . Tam také ve věku sedmdesáti sedmi let zemřel.
autor: Bryanwake/commons.wikimedia.org/volné dílo
Statek se stal turistickou atrakcí, ale za rok záhadně vyhořel. Osobní věci pachatele byly pro velký zájem prodány v dražbě.
Život Edwarda Geina se stal předlohou románu Roberta Blocha Psycho. V roce 1960 podle této knihy natočil Alfred Hitchcock slavný horor Psycho.
Zdroje:
