Článek
Pohádka o Modrovousovi patří do zlatého fondu pohádek. Těch klasických, žádné moderny. Modrovous byl šlechtic, který zabíjel své ženy. Na jeho panství to bylo veřejné tajemství, o kterém se nemluvilo. Takže dívky v tom kraji se třásly hrůzou v obavách o svůj život. Poslední manželka však odhalila jeho tajemství. V místnosti, do které pronikla, viděla zbytky těl zavěšených na zdech, na podlaze odseknuté končetiny v loužích zaschlé krve a tak podobně. Za pomoci své sestry a bratrů se však dívka dostala ze zámku hrůzy a Modrovouse zabili.
Pohádka je to francouzská uvedená ve sbírce pohádek Charlese Perraulta z roku 1697. Předobrazem Modrovouse mohl být Gilles de Rais, šlechtic, rytíř a sériový vrah, který žil v 15. století. Chlapec z bohaté šlechtické rodiny se sňatkem stal jedním z nejbohatších francouzských šlechticů a pobýval přímo u dvora francouzského dauphina Karla VII.
Jeho vojenská kariéra byl závratná. Bylo mu dvacet pět let a už byl maršálem Francie. Stanul v čele královské gardy a v průběhu stoleté války byl pověřen králem, jako tělesný ochránce Johanky z Arku. Po jejím zajetí Angličany nabídl obrovskou částku jako výkupné, které bylo odmítnuto. Johanka z Arku byla 30. května 1431 upálená v Rouenu a Gilles se stáhl z veřejného i vojenského života na svá panství.
Jeho sídlem se stal zámek Tiffauges kde žil natolik bohatýrským životem, že se dostal do finanční tísně. Musel zastavit některé své pevnosti a vesnice, ale finanční propad nezastavil. Tehdy se obrátil k černé magii, od níž si sliboval opětovné zbohatnutí. Vyhledal mistra florentské magie zaříkávače ďábla Francesca Prelatiho, se kterým začal provozovat satanské rituály v naději, že rozházené bohatství získá zpět.
Prelati byl bývalý kněz, který se věnoval černé magii. Při satanských mší k uctívání Satana se jeden z démonů dožadoval lidských obětí. Od té doby se na panství začali ztrácet chlapci. I lidé si všimli podivných náhod. Kdykoliv se objevila Gillesova družina, nějaké dítě zmizelo.
Potají se pověstmi o černých mší a ztracených dětech začal zabývat biskup z Nantes. Když Gilles prodal v nouzi jedno ze svých panství knězi Guillaumovi de Ferron, který váhal s platbou, rozhodl se Gilles k neuváženému kroku. A ten zapříčinil jeho definitivní konec.
Když se kněz neměl s placením, vtrhl rytíř se svými vojáky do kostela v Saint-Etienne který obsadil a dlužníka uvěznil v žaláři na zámku Tiffauges. Taková akce byla považována za zneuctění posvátného prostoru chrámu a zneuctění církve. Biskup tedy vydal příkaz k zatčení Gillese de Rais. Spolu s ním se v kobce ocitl i Francesco Prelati.
Během vyšetřování byl prohledán i hrad, ve kterém bylo nalezeno množství zakrváceného dětského oblečení, ohořelých kostí a popela. Byli uvězněni a vyšetřováni všichni sluhové a pomocný personál. Soudce nařídil překopat půdu kolem hradu.
V zemině byly nalezeny pozůstatky zavražděných. Gilles byl obžalován z padesáti únosů, mučení a vražd malých dětí. Na mučidlech se inkvizitorům přiznal nejen k uctívání ďábla, ale také k únosům a vraždám až několika stovek mladých chlapců. Po hromadném znásilňování je zabíjel, koupal se v jejich krvi a nosil jejich staženou kůži na nahém těle.
Gilles de Rais byl 26. října 1440 oběšen.Jeho tělo měli katovi pacholci spálit, avšak z ohně jej vytáhli dříve, než stihlo úplně shořet. Zbylé ostatky byly nabalzamovány a uloženy v kryptě karmelitánského kostela.
Soud se satanovým knězem Prelatim se vlekl a byl nakonec předán pařížskému parlamentu. Ten vydal konečný rozsudek. Na konci března 1446 byl Francesco Prelati, padlý kněz, upálen na hranici.
Zdroje:
